inteligence

Podle studie výzkumné univerzity Imperial College v Londýně se lidem po prodělání covidu snížilo IQ. Nejvýrazněji pak těm, kteří měli těžký průběh nemoci. Závěry zveřejnily britské weby The Daily Mail a The Guardian.

Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy jsou v tomto směru podceňovány. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times.

Prázdniny jsou definitivně za námi a zbyly z nich jen vzpomínky. Přinášíme vám nicméně tip na výlet, který můžete zrealizovat, kdykoli vás napadne. S kamerou pořadu Prima Česko jsme vyrazili do Olomouce. Prohlédli si tamní orloj, který je oslavou pracující inteligence, i Sloup Nejsvětější Trojice –⁠ největší barokní sousoší ve střední Evropě ukrývající kapličku. Naše kroky mířily také na Svatováclavské návrší a nakonec do zoo. Mimochodem, věděli jste, že Olomouc svého času bývala po Praze druhým nejdůležitějším sídlem u nás?

Karel Gott v předvečer nedožitých čtyřiaosmdesátých narozenin promluvil z éteru Českého rozhlasu. Stalo se tak ve čtvrtek při čtení autobiografické knihy Má cesta za štěstím. Za vším stála umělá inteligence.

Lidé, kteří v testech inteligence dosahují nejlepších výsledků, odpovídají na jednoduché otázky rychleji než jejich méně chytří konkurenti. Ale když se problémy stanou náročnějšími, situace se obrátí – alespoň u určitého typu otázek. Když musí chytří lidé čelit takovým těžkým výzvám, dávají si oproti „hloupějším“ více na čas. A funguje to – s mnohem větší pravděpodobností totiž odpoví správně. Výsledky nejnovějšího výzkumu nabourávají některé předpoklady o inteligenci a mohou se stát příčinou změn v IQ testech.

Příslušníci tajemného archaického druhu Homo naledi, který žil před 335 tisíci až 236 tisíci lety, pravděpodobně pohřbívali mrtvé a ryli symboly na stěny jeskyní, informuje americký web CNN s odkazem na výsledky výzkumu týmu paleantropologa Lee Bergera. Nejnovější poznatky o příslušnících druhu Homo naledi, jejichž mozek byl o třetinu menší než lidský, mohou zásadně ovlivnit poznání lidské evoluce. Dříve bylo takovéto chování spojováno až s Homo sapiens a neandrtálci.

Více než mimozemské hrozby bychom se měli bát toho, co si pěstujeme sami. Jako lidé jsme strašní tvorové – co jsme schopni páchat na mnoha místech světa i doma. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl spisovatel Leoš Kyša, známější pod svým pseudonymem František Kotleta. Přiblížil, jak se mění pohled na UFO ve sci-fi literatuře i to, jak by svět ovlivnila umělá inteligence s lidským chováním.

Vědci na základě sedmi kognitivních a tři behaviorálních úkolů sestavili tabulku nejinteligentnějších psů. Z výzkumu vyplývá, že nejchytřejším plemenem se stal belgický ovčák malinois. Šetření se zúčastnila tisícovka psů třinácti plemen.

S každým novým dílem vidíme, že jiná zvířata jsou nám podobnější, než jsme si kdy dříve mysleli. Jsou inteligentní a společenská. Vytváří si mezi sebou silná pouta a dovedou si poradit i v těch nejsložitějších situacích. A co je možná nejdůležitější – ze všech sil se snaží vyhnout bolesti a utrpení.

Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr v pořadu Interview konstatoval, že lidé po nemoci COVID-19 zblbnou. „Můj průzkum ukázal, že ti, co prodělají COVID-19 jsou na tom fyzicky a duševně špatně, zblbnou. Mají i horší inteligenci, schopnost se soustředit,“ podotkl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Prasata budou lidstvo nadále překvapovat. Takového názoru je Miroslav Rozkot z kosteleckého pracoviště Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha. „Prasata domácí i divoká jsou velmi inteligentní živočichové. Možná chytřejší než psi,“ řekl pro CNN Prima NEWS. Podle něj je nedávný případ divoké bachyně, která z pasti osvobodila další divočáky, důkazem vysoké inteligence, empatie a sociálního cítění těchto zvířat.

U lidí, kteří prodělali nemoc COVID-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové schopnosti má těžký průběh nemoci. Podle zpravodajské televize Sky News to zjistili britští vědci ve studii, při níž od ledna do prosince minulého roku zjišťovali inteligenci u 81 337 lidí, z nichž téměř 13 tisíc bylo infikováno koronavirem. Snížení IQ o sedm bodů zaznamenali vědci u lidí, kteří byli s covidem hospitalizováni nebo dokonce skončili na umělé plicní ventilaci.