KSČM

Mír na Ukrajině a Green Deal – tak zní hlavní témata letošního posledního speciálu CNN Prima NEWS s titulem České zájmy v Evropě. Diskutovat bude osm europoslanců. Speciál můžete sledovat ve středu 18. prosince od 14:30 na CNN Prima NEWS nebo ve videu v úvodu tohoto článku.

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS pustila do Severoatlantické aliance (NATO). „Není to můj přítel, výpalné bychom platit neměli,“ prohlásila šéfka komunistů. Vůči její kritice se ohradil europoslanec Ondřej Krutílek (ODS). „Nepřeji si hrát podle ruských not,“ reagoval ve vysílání na kolegyni z Bruselu.

Kdyby se volby do Poslanecké sněmovny konaly v prosinci, podle průzkumu agentury Phoenix Research by je ovládlo hnutí ANO. Druhé místo by získala ODS – oproti listopadu však výrazně oslabila. Dále se seřadila hnutí SPD a STAN. Do parlamentu by pronikla KSČM, naopak donedávna vládní Piráti by skončili před branami Sněmovny.

Gratulace k svátku se v podání europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) změnila v politický rýpanec do kolegyně Danuše Nerudové (STAN). Šéfka komunistů k blahopřání Nerudové vzkázala, že „pokud bychom vás neměli, museli bychom si vás vymyslet“. Europoslankyně jí ironický vzkaz vrátila s připomínkou disidentky Dany Němcové, které „jste vy komouši zničili život“. Ozval se i její syn Filip.

Obnovení „husté dvojky“ s Matějem Stropnickým neplánuji. Je potřeba jít jinou cestou. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekla předsedkyně SOCDEM a bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Její strana podle ní v současné době jedná o možné spolupráci s koalicí Stačilo!, svou budoucí politickou strategii hodlá Maláčová oznámit v lednu.

Největší paradox v Bruselu vidím v tom, že Kateřina Konečná (KSČM) je větší zastánkyní kapitalismu a českých firem než Markéta Gregorová (Piráti). V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), když hodnotil své české kolegy z Evropského parlamentu. V čem ho překvapila Danuše Nerudová (STAN)? A za co by pochválil Filipa Turka?

Kontroverzní požadavek KSČM o vystoupení České republiky ze Severoatlantické aliance zvedá velké vášně na sociálních sítích. K velice expresivním výrazům se uchylují i někteří známí politici. „Ruská pátá komunistická kolono, jděte do p*dele!“ vzkázala Kateřině Konečné a spol. europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Podle ní se představitelé KSČM chovají jako vlastizrádci.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš táhne do voleb v čele strany, která se chová jako klasická catch-all party. Je to dobrá strategie, neboť na stranictví, které se snaží oslovovat voliče napříč politickým spektrem, není nic špatného. Je to módní – a úspěšná – vlna hlavně na Západě. Kateřina Konečná stojící v čele Stačilo! se tedy logicky vymezila více doleva. Obě strany však částečně loví v jednom rybníku. Čeká nás v následujících měsících souboj o naštvané voliče?

Evropský speciál CNN Prima NEWS ve Štrasburku se neobešel bez ostrých názorových sporů. Jeden z nich vedli europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Kateřina Konečná (KSČM). Její příznivci podle lidoveckého politika považují všechny Ukrajince za fašisty a banderovce. Následovala velmi ostrá reakce šéfky komunistů.

Volby do Sněmovny by nyní podle modelu agentury NMS Market Research vyhrálo opoziční ANO s 35,3 procenta hlasů. Na druhém místě by se podle agentury poprvé umístilo hnutí STAN s 11,1 procenta a třetí by skončila ODS s deseti procenty. Do dolní komory by se dostalo také opoziční hnutí SPD, Piráti a KSČM. Model nezahrnuje možnou kandidaturu koalice Spolu, ve které chtějí ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v příštích volbách opět usilovat o hlasy voličů.

Které politické strany a hnutí jsou pro voliče nejméně přijatelné? K nejméně oblíbeným nadále patří komunisté. Hned za nimi jsou další neparlamentní strany, jako jsou Trikolora či PRO. Nově se mezi nimi ovšem zařadili i Piráti, ukazuje exkluzivní průzkum agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Z dat též vyplynuly další voličské preference – ženy, senioři a lidé bez maturity se například více přiklánějí k opozičnímu hnutí ANO, kterému se daří oslovovat i mladé. Ti ovšem zároveň většinou vyjadřují podporu vládním stranám.

Nejnovější volební průzkumy ukazují, že by se KSČM opět dostala do Sněmovny. Jak je to 35 let po pádu rudé totality možné? Co to vypovídá o našem národu? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hledá vysvětlení Petr Pithart, který si v životě zkusil několik rolí: V letech 1959-68 byl členem KSČ, což podědil po tátovi, prvorepublikovém komunistovi a válečném koncentráčníkovi. Za normalizace se z něj stal pronásledovaný disident. A v roce 1989 patřil k hybatelům změn, které sám od začátku odmítá nazvat revolucí. „Spíš bych volil slovo převrat,“ tvrdí jeden z nejdůležitějších politiků polistopadové éry.