REPORTÁŽ: Poslední bitva vzplála. V rudé Lhotě volí KSČM nepřetržitě od roku 1990
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Komunisté v Horní Lhotě u Ostravy sedí v zastupitelstvu nepřetržitě od sametové revoluce.
Letos získali 20 procent hlasů, obec má 858 obyvatel.
KSČM vymírá. Po obecních volbách v roce 1990 získala KSČM v české části Československa 9 603 mandátů, letos jen 61.
Šéf základní organizace KSČM v Horní Lhotě 72letý Pavel Petruška do strany vstoupil na vojně.
KSČM je na vymření. V obecních volbách získala jen 61 zastupitelů v celém Česku, přičemž po prvních svobodných komunálkách v roce 1990 to bylo 9 603 mandátů. V Horní Lhotě u Ostravy, která má 858 obyvatel, však voliči protlačili komunisty na radnici ve všech obecních volbách od sametové revoluce, tedy desetkrát. „Letos nebyl s volbami větší problém, i když mladí se do strany nehrnou. Získali jsme 20 procent,“ říká 72letý Pavel Petruška, který v „rudé Lhotě“ předsedá základní organizaci KSČM. „Kolikrát až dnes zjišťujeme, jak byl Lenin prozíravým politikem,“ dodá ctitel ruského revolucionáře.
Refrén komunistické hymny čili Internacionály začíná veršem: „Poslední bitva vzplála.“ Autor písně z roku 1871 sice vyzýval k vítěznému tažení revolucionářů, nicméně v České republice jde nyní Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) do úplně poslední bitvy. Možná už dokonce proběhla, a to v říjnových obecních volbách.
DÁLE ČTĚTE: ODS chce bojovat o Ostravu. Na složení koalice bez ANO máme tři týdny, říká tamní lídr Dohnal
Partaj je v posledním tažení, což nejlépe vystihují výsledky komunálních voleb. Pod samostatnou značkou KSČM letos strana v obecních volbách doslova vyhořela, neboť v celé České republice získala jen 61 zastupitelů. V roce 2022 jich bylo zvoleno 392. O 20 let dříve, tedy v roce 2002, KSČM ve volbách do zastupitelstev obcí vytěžila z hlasování 5 698 zastupitelů. A v roce 1990 to bylo dokonce 9 603 mandátů na území dnešní České republiky.
V Horní Lhotě ve Slezsku žije 858 obyvatel a rozkládá se jen sedm kilometrů západně od Ostravy. Na jakémsi ostrohu vysoko nad údolím říčky Porubky, z něhož se do dědiny vinou lesní serpentiny. Určitá odlehlost ale není tím hlavním důvodem, proč tu KSČM v letošních volbách získala 19,99 procenta hlasů. „Je to o práci. Široko daleko už není funkční žádná základní organizace KSČM, ale v Horní Lhotě se pořád úspěšně držíme. A do voleb jsme postavili plnou kandidátku, což bylo v naší obci devět osob,“ vypráví pro CNN Prima NEWS lídr KSČM z Horní Lhoty Pavel Petruška.
Všude krach, ve Lhotě si polepšili
Bizarní situace. Komunistická strana je v rozkladu, v Horní Lhotě se však nic nemění. A dokonce má lepší volební výsledky, než jakých tu dosáhla v prvních svobodných volbách po sametové revoluci, které se konaly v listopadu 1990. „Tehdy jsme získali 17,80 procenta, ale letos 19,99 procenta,“ porovnává lídr Petruška – hubený muž s mohutným plnovousem. Není v tom ovšem záměr, aby vypadal jako Karel Marx nebo kubánský revolucionář Che Guevara, celý život pracoval jako hajný a k tomuto povolání vousy prostě patří.
Pavel Petruška neuznává společné kandidátky komunistů s nezávislými nebo spojenectví KSČM s hnutím Stačilo!, které založil dezinformátor Daniel Sterzik alias Vidlák. V několika případech totiž letos v obcích uspěly i takovéto aliance. „Komunista se nesmí stydět za KSČM. Vím, lidé jsou dnes za členství v naší straně různě ostrakizováni v zaměstnání, ale my nemůžeme sloužit jako výtah ke kariéře. Nám jde pořád o ty stejné ideje.“
O tytéž ideje, které vytýčil Lenin. Lídr komunistů v Horní Lhotě během rozhovoru ruského vůdce bolševické revoluce z roku 1917 připomene hned několikrát. „Často až dnes zjišťujeme, jak byl Lenin prozíravým politikem,“ chválí Petruška politika, kterého historici označují za jednoho z největších masových vrahů 20. století.
Horní Lhota ve Slezsku, která má 858 obyvatel, není celá rudá, ale KSČM tu 17 až 30 procent hlasů získá v každých obecních volbách. Nepřetržitě od sametové revoluce, letos to bylo 19,99 procenta. Na snímku předseda základní organizace KSČM v obci Pavel Petruška. Zdroj: Ivan Motýl
O Leninovi v roce 2026
Lenin podle Petrušky dbal na vnitřní kontrolu v podnicích: „Zakládal tam závodní buňky komunistů a revoluční odbory, a ti všichni kontrolovali vedení, aby se nedefraudovalo a nekradlo. A co zmůže dnešní český zaměstnanec? Nic, jen sleduje, jak někdo něco tuneluje, a k tomu se bojí o práci.“
Tentýž Lenin ale po převratu v roce 1917 zavedl rudý teror, který měl každý den stovky, až tisíce obětí. A když se 30. srpna 1918 stal terčem atentátu, okamžitě se mstil a v Petrohradu bylo popraveno 500 politických vězňů a v Kronštadtu na 400. Suma sumárum měl na rukou krev milionů obětí. Odpor proti bolševikům nepřežilo v Leninově éře půl milionu donských kozáků, povstání rolníků v Tambovské oblasti bylo zpacifikováno až za cenu 250 tisíc obětí.
NHL vs. KSČM
Na radnici sedí komunisté nepřetržitě od roku 1946, tedy 80 let v jednom zátahu. „Zastupitele jsem dělal 12 let už za socialismu, to Lhota patřila pod střediskovou obec Velká Polom,“ vypráví lídr KSČM Petruška. „Do strany jsem vstoupil na vojně, sloužil jsem u pohraničníků ve Vyšším Brodě,“ dodá, Dnes už základní organizaci partaje hlavně řídí, ale je rád, že do zastupitelstva byli zvoleni mladší komunističtí kandidáti.
A pustí si letošní vítězové obecních voleb do rady obce komunisty? Ptám se přímo na radnici, která sídlí v opraveném obecním domě s mateřskou školou a kulturním sálem. „Obecní radu nemáme, zákon ji po malých obcích nevyžaduje a zřídit se musí až v případě, kdy má zastupitelstvo patnáct členů, my jich máme jen devět,“ vysvětluje 43letá starostka Horní Lhoty Miroslava Jandeková. Volby v obci vyhrála se sdružením NHL, což je vtipná parodie slavné hokejové zkratky: (N)aše (H)orní (L)hota.
Radu obce ve slezské dědině tedy nahrazuje celé zastupitelstvo, včetně zvolených komunistů. „Je to tak, u nás zasedání rady obce nahrazují pravidelné měsíční pracovní porady všech zastupitelů. S komunisty nemáme na poradách žádné ideologické rozpory, jde nám všem o stejnou věc, o naši obec,“ poodhaluje starostka společné vládnutí NHL a KSČM.
Čtěte také
Starostka: Jsem antikomunistka
A jak si starostka vysvětluje úspěch místních komunistů, kteří do zastupitelstva usedli ve všech volbách po sametové revoluci? „Je pravda, že všude v okolí komunisté postupně vymizeli ze zastupitelstev, ale v Horní Lhotě jich neubývá. Je to hlavně o lidech, jako všechno, a tady má KSČM úžasnou hybnou sílu v Pavlu Petruškovi, což je přesvědčený komunista, který stranu pořád drží,“ míní starostka Miroslava Jandeková, jež se narodila v roce 1983.
„Sametovou revoluci si pamatuji jen z televize, protože doma byli z pádu režimu nadšení. Dalo by se říct, že jsem byla vychovávána protikomunisticky, takže se cítím jako antikomunistka. Rodiny ze strany otce i matky si za minulého režimu dost vytrpěly, sebrali jim pole i dobytek, byly tam i zákazy studií a další ústrky,“ vypráví. Nelíbí se jí konkrétní zločiny komunismu včetně poprav politických odpůrců, ale snad nejvíce jí vadí morální dopad režimu z let 1948 až 1989.
„Stále nás zatěžuje ten ideový zásah, který v myšlení mnoha lidí zůstává i 37 let od sametové revoluce. Dodnes si nedokážeme přiznat a různě zakrýváme, jak komunismus pokřivil naše nitra, a ono se to přenáší dál i na nové generace,“ přemítá starostka. „Pořád si třeba nedokážeme vážit obecního majetku,“ naráží starostka na dobu, kdy soukromý sektor neexistoval, všechno patřilo státu a občan měl pocit, že kdo aspoň trochu neokrade stát, okrádá vlastní rodinu. „A pořád je tu i pocit, že se o nás má systém postarat, že za nás má rozhodovat,“ porovná sliby současných populistických stran s rétorikou někdejší komunistické agitace.
Horní Lhota ve Slezsku, která má 858 obyvatel, není celá rudá, ale KSČM tu 17 až 30 procent hlasů získá v každých obecních volbách. Nepřetržitě od sametové revoluce, letos to bylo 19,99 procenta. Na snímku starostka Horní Lhoty Miroslava Jandeková zvolená za sdružení NHL. Zdroj: Ivan Motýl
Do partaje nebere každého
V kanceláři má starostka Jandeková vyvěšený plakát, který parafrázuje slavný plakát s americkým Strýčkem Samem. Za studené války byl v USA využíván v protikomunistických kampaních, ale tohle je specifická česká verze upozorňující na těžkou roli vesnických starostů a starostek: „Kdo je zlý na starostu, škodí obci,“ je napsáno u portrétu Strýčka Sama. Kolegové zastupitelé to respektují, včetně komunistů. „Všichni se dobře známe, jednáme spolu apoliticky, řešíme konkrétní problémy v obci,“ opakuje hlava slezské vesnice.
Pavel Petruška je komunistou od poloviny sedmdesátých let: „Komunismus je pořád velkou myšlenkou. A vědí to třeba i studenti ve Francii, kteří se teď bouří. Anebo Zohran Mamdani, socialistický starosta New Yorku, který prosazuje zmrazení nájmů, městskou dopravu zdarma a také miliardářskou daň pro nejbohatší.“ I když se na počátku devadesátých let zhroutil tábor socialistických zemí na východě Evropy, teď prý komunistické myšlenky dobývají Západ. „A Lenin to předpokládal,“ poznamená lídr KSČM ze slezské Horní Lhoty.
„Teď chci svolat všech devět kandidátů za komunisty a poděkovat jim. A uvidíme, co dál se základní organizací. Měl jsem loni několik zájemců o členství v KSČM, ale řekl jsem ne, podle mě jim pro vstup do strany scházelo dostatečné vnitřní přesvědčení,“ přemítá o příští „pětiletce“. Respektive „čtyřletce“, neboť komunisté budou v obci určitě bojovat o zastupitele i v obecních volbách v roce 2030.
Čtěte také
Stopy války ve Slezsku
„Dneska všichni lpí na zbrojení a plánují války. Náš dům vyhořel na jaře v roce 1945, když se Slezskem prohnala Ostravská operace. Většina domů byla zničena nebo poničena, ale všechno se postavilo znovu, tak proč by to měl zase někdo rozbombardovat?“ pokračuje Pavel Petruška.
Hlavní ulicí v Horní Lhotě zrovna kráčí 89letá Jarmila Krejčíčková. Mine obchod se smíšeným zbožím, hospodu U Buta i hostinec U Dostálů a kapli Panny Marie. Když se o obec v dubnu 1945 tvrdě válčilo, zrovna se blížily její osmé narozeniny. „Válka tu nadělala hodně škod,“ vybavuje si. Takzvaná Ostravská operace byla jedinou skutečně frontovou bitvou na území dnešní České republiky, zahynulo v ní na 25 tisíc sovětských vojáků, ale i stovky Čechoslováků z armádního sboru Ludvíka Svobody. A nejméně 80 tisíc vojáků wehrmachtu.
„Napřed u nás bydleli němečtí vojáci, my děti jsme je měly rády, protože nám často nosili bonbóny. Když pak přišli Rusové, bylo to horší, furt jen říkali ‚davaj, davaj‘, ukradli nám hodinky a vše, co se blýskalo. Otec měl pod postelí schovanou vyleštěnou hasičskou přilbu, ale našli ji a ukradli,“ vzpomíná pamětnice Krejčíčková.
Horní Lhota ve Slezsku, která má 858 obyvatel, není celá rudá, ale KSČM tu 17 až 30 procent hlasů získá v každých obecních volbách. Nepřetržitě od sametové revoluce, letos to bylo 19,99 procenta. Zdroj: Ivan Motýl
A kradlo se dál…
Posléze přišel únor 1948, a kradlo se dál.: „My jsme toho moc neměli, ale pamatuji, jak komunisti všechno vzali našim sedlákům. Dobytek, pole i lesy.“
„Narodila jsem se v květnu 1937,“ upřesní pamětnice datum narození. Tedy ještě za života zakladatele Československa, neboť T. G. Masaryk zemřel až v září 1937. „Máme tady i dvě lípy svobody zasazené hned v roce 1918 na počest vzniku republiky,“ ukáže k hornímu konci Horní Lhoty. Paměť Jarmily Krejčíčkové teď vlastně symbolizuje celé dějiny novodobého českého státu. Svobodné masarykovské Československo, druhou světovou válku, komunistický puč i sametovou revoluci. „Však mi taky bude devadesát, a hodně jsem zažila.“
A proč místní stále volí KSČM? „V devadesátých letech jsem byla zastupitelkou za lidovce. U nás máme hodně věřících, ale také jsme vždycky měli i dost komunistů,“ pokrčí rameny. „Hodně lidí tu pořád říká, že jsme se za komunistů měli lépe, tak asi proto je i pořád volí.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavel se musel kontrolovat. Odborník odhalil, co prozradila prezidentova řeč těla u voleb
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
