Legendární díl Wolfensteinu slaví 25 let: Videohra odrážela nacistickou fascinaci okultismem
Nacističtí pohlaváři, zombies středověkých bojovníků, diverzní akce v týlu nepřítele i genetická hra na bohy ve snaze vytvořit supervojáka. Zní to jako motivicky přebujelý koncept, ale tato i další témata dokázali dostat do jedné dějové linky tvůrci legendární videohry Return to Castle Wolfenstein. V ní hrajete za amerického agenta Williama „B.J.“ Blazkowicze, který mimo jiné zabíjí i tisícileté nestvůry, aby zachránil svět před nacistickou nadvládou. Okultní prvky ve hře přitom mají velmi reálný předobraz. Oblíbený díl série Wolfenstein vyšel před 25 lety.
Tento týden patří novému šestému dílu známé série Grand Theft Auto. Není ovšem od věci si připomenout, že přesně před čtvrtstoletím, tedy v roce 2001, vyšla na počítače jiná hra, která sklízela řadu pozitivních ohlasů a dnes patří mezi nejznámější videohry využívající historickou matérii druhé světové války.
ČTĚTE TAKÉ: GTA spustilo vlnu záškoláctví. Maturitu na nižší obtížnost nepřepneš, dobírají si hráče učitelé
Řeč je o „návratu na hrad Wolfenstein“. Pokračování devadesátkové „hranaté“ klasiky (z ranku tehdejších 3D stříleček z první osoby) má stejného protagonistu – amerického agenta a vojáka Blazkowicze, který operuje na vlastní pěst a pokud možno co nejhlouběji na území nepřítele, tedy nacistického Německa.
Již první scéna napovídá o unikátnosti této videohry – ač tvůrci zasadili příběh do období druhé světové války, nejedná se o žádný simulátor válečné vřavy a armádních bitev. Vše začíná znepokojivě znějící hudbou, pohledem na chodbu chladného sklepení hradu plného pavučin a děsivou souběžností zvuků elektrického proudu a agonických výkřiků člověka snášejícího nejhorší mučení.
Čtěte také
To právě nacistický doktor brutálně domučil vašeho parťáka agenta, který mu ovšem neprozradil žádnou tajnou zpravodajskou informaci. Na scénu se dostává agent Blazkowicz, který má být další na řadě, ale podaří se mu přemoci stráž. Právě tady začíná celá výprava hry – v mrazivé kobce plné mlhy na hradě Wolfenstein, v níž je „BJ“ ozbrojen jen vojenským nožem, zatímco po chodbách visí všude ohromné vlajky s nacistickými symboly. Už v tomto bodě je jasné, že tato hra bude mít co do činění s hororovou atmosférou.
Obrovská zombie, ničení rakety a geneticky upravený supervoják
Příběh videohry nabízí hned několik rovin. Hned v první části se po úprku z žaláře hráč vydá přes vesnici do katakomb. Zde ho čeká nejen přestřelka s německými vojáky a členy fiktivní „paranormální divize SS“, ale také s děsivými zombie dávných bojovníků se štíty a sekerami. Atmosféra v podzemí je skutečně děsivá a spíše než akční střílečku připomíná hra v těchto misích poctivý hororový survival. Kdo hrával Wolfenstein třeba jako dítě, za tmy a sám doma, ví, o čem se tu píše.
Vyvrcholením této temné části příběhu je pak boj s obrovským nemrtvým monstrem v kulisách ruin hradního pohřebiště. A najednou musí hlavní hrdina provést diverzní akci na letecké základně za slunného odpoledne – cílem je zničení vývoje zkázonosné rakety. Tísnivé labyrinty hrobů střídá otevřený denní prostor. Pak je to pro změnu sterilní šeď laboratoří, kde nacističtí vědci zkoumají, jak lidský organismus přímo spojit s technologiemi, a tím vytvořit svého armádního supervojáka.
Čtěte také
I toho musí Blazkowicz porazit tváří v tvář. Monstra zůstávají, mění se však jejich původ.
Inspirace u okultních zálib nacistických pohlavárů
Finálním „bossem“ je východofranský král Jindřich I. Ptáčník, kterého přivede ze záhrobí čelní představitelka fiktivní esesácké divize. Nejde o náhodný výběr panovníka z historie německého území. Ptáčník hrál nemalou roli ve výkladu historie šéfa gestapa a říšského vůdce SS Heinricha Himmlera. Kromě toho, že byla tato historická postava často zařazována do panteonu nordické mytologie, měla také své čestné místo na hradě Wewelsburg, z něhož Himmler udělal svatyni pro mytologickou interpretaci původu SS, jak píše historik Nicholas Goodrick-Clarke ve své knize Okultní kořeny nacismu.
S ohledem na Himmlerovo celoživotní přesvědčení o významu okultních věd, mezi které patřil i výklad minulých životů, došla tato fascinace tak daleko, že šéf gestapa dokonce věřil, že byl v minulém životě tímto panovníkem, popřípadě že je jeho přímou reinkarnací. Sám Himmler se krátce objeví i v závěrečné scéně této nyní pětadvacetileté videohry.
Na okultní vědy odkazují také jména některých postav. Právě vysoce postavená esesačka, která přivede zpět k životu východofranského krále, se jmenuje Marianna Blavatsky. Jde o odkaz na Helenu Petrovnu Blavatskou, hlavní představitelku jedné z odnoží moderního okultismu, takzvané teosofie.
Čtěte také
Děsivá atmosféra hry je často spojena s prvky, jež mají svůj předobraz v tajných vědách. Právě ty představovaly v samém zárodku nacistické ideologie zásadní hybnou sílu a ideový základ. Ač SS oficiálně nedisponovala paranormální divizí, k takovému pojetí neměla daleko společnost Thule. Jejími členy byli ve dvacátých letech 20. století i zapálení zájemci o ezoterické poznání, kteří později stanuli v čele NSDAP.
Ani postava supervojáka, který je ve videohře těžkým soupeřem, není něčím náhodným. Geneticky modifikovaný člověk, tedy „ÜberSoldat“, nápadně připomíná vědecky uskutečněnou teorii o „nadčlověku“, která byla jedním ze základních kamenů nacistické ideologie.
Return to Castle Wolfenstein má své čestné místo ve videoherní sérii a dodnes je unikátem mezi hrami, které vycházejí z období největšího světového konfliktu dějin. Další díly se odehrávají již ve světě, kde válku vyhrálo nacistické Německo. Hororové prostředí z něj ale již vyprchalo. Blazkowicz už zde nebojuje s oživlými mrtvolami, ale proti kolosu technologicky vyspělé nacistické armády.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mánie GTA VI vládne Česku. Pro děti mám hlídání a jedu nonstop, navíc ušetřím, říká Tomáš