nacismus

Policie bude mít nástroj k zásahu proti propagaci komunistické ideologie, uvedl pro CNN Prima NEWS poslanec Michal Kučera (TOP 09) v souvislosti s novelou trestního práva. Veřejná prezentace komunismu tak bude na stejné úrovni jako nacismus. Zákonodárce také zmínil, že půjde o stejnou záležitost, jako kdyby někdo veřejně vystupoval s vlajkou s hákovým křížem. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) ubezpečil, že se úprava neprojeví v podobě zákazu stran, a současně si rýpl do Stačilo!. Poslanci zdůrazňují, že případný postih se bude odvíjet od výsledků vyšetřování policie. Reformu trestního práva přijala Sněmovna minulý pátek.

Od atentátu na symbol nacistické brutality Reinharda Heydricha uplynulo přesně 83 let. Češi se však během války nepokusili zabít jen jeho, kousek od smrti byl už předtím při pokusu odbojářů i nejvyšší šéf SS Heinrich Himmler. Kolik scházelo, aby rukou českých hrdinů přišel o život?

Izraelci před 65 lety unesli z Argentiny skrývajícího se nacistu Adolfa Eichmanna, jednoho ze strůjců holokaustu. Bývalý komunistický ministr Rudolf Barák na sklonku života tvrdil, že Mosad provedl dnes už proslulou akci podle československého vzoru. Právě Barákovi agenti prý už v roce 1956 odvlekli ze stejné země bývalého šéfa gestapa Heinricha Müllera. Historici to však většinou považují za nepravděpodobné.

Únos, který v historii špionážních akcí nemá obdoby. Před 65 lety komando izraelského Mosadu vypátralo a zadrželo nacistického pohlavára Adolfa Eichmanna v Argentině. Klíčový „architekt holokaustu“, při němž Němci zavraždili na šest milionů evropských Židů, se dlouhá léta ukrýval v Buenos Aires. Mosadu se za obrovského rizika povedlo Eichmanna unést a přes Atlantik dopravit do 15 tisíc kilometrů vzdáleného Izraele. Válečný zločinec byl v prosinci 1961 v Jeruzalémě odsouzen k trestu smrti, o půl roku později byl popraven.

Ve věku 103 let v pátek v Berlíně zemřela Margot Friedländerová, přeživší holokaustu a jedna z nejvýznamnějších německých svědkyň hrůz nacismu. Informovala o tom německá tisková agentura DPA.

Před 80 roky vypuklo Pražské povstání, statečný vzdor dlouho utlačovaných obyvatel protektorátu proti okupantům. Během několika květnových dnů roku 1945 Češi srdnatě bojovali na barikádách. Při posledním řádění nacistické bestie zahynulo i mnoho civilistů, mnohdy za velmi brutálních okolností. Po stopách dávných bojů a tragédií jsme se vypravili s publicistou Pavlem Šmejkalem, kterému o pohnutém období vychází kniha Průvodce povstaleckou Prahou.

Před 80 lety byl nacisty popraven zřejmě nejdůležitější vyzvědač druhé světové války, který ze zištných důvodů vynášel tajné informace československé zpravodajské službě. Špion s krycím jménem A-54 se jmenoval Paul Thümmel, byl vysokým představitelem Abwehru. Druhé straně prozradil třeba podrobnosti o německé okupaci Československa nebo o plánovaném vpádu do SSSR.

Pekárna v Tübingenu na jihozápadě Německa vzbudila rozruch, když oživila zvyk z nacistické éry a prodává cukrovinky ve tvaru velikonočních zajíčků jedoucích v tancích či střílejících ze zbraní. Majitel svůj nápad brání, píší německá média.

Němci chtěli ke konci druhé světové války po celém Brně podle odborníka vybudovat stovky protileteckých krytů, stihli asi jen desetinu. Například až kilometry chodeb krytů chtěli zbudovat pod Kraví horou. Dá se také předpokládat, že některé německé kryty z války ještě nebyly objeveny. Zároveň je ale nepravděpodobné, že by neobjevené prostory mohly být tak rozsáhlé, jaké má nedávno odhalená nacistická továrna v brněnských Židenicích, řekl znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. Od konce druhé světové války letos uplyne 80 let.

Rudoarmějci mu v dubnu 1945 vzali náramkové hodinky, ale mohli ho i zastřelit. „Odbouchli třeba bráchu a mámu mého dobrého kamaráda Ládi Mazánka,“ vypráví Erich Veselý z Brna-Jundrova, kterému příští rok bude 100 let. „Nic dobrýho z nich nebude. Přesně tohle prohlásil otec, když se v naší ulici objevili první ruští vojáci,“ pokračuje vitální pamětník. A nic dobrého z toho opravdu nebylo, stejně jako když Rusové roku 2022 vtrhli na Ukrajinu. „Rodiče museli rudoarmějcům vyklidit ložnici a oni si k nám přivezli holky,“ vzpomíná Veselý v rodném domě. Ta děvčata se osvoboditelům asi nepodvolovala dobrovolně. „Na osvobození nemám dobré vzpomínky,“ shrnuje starousedlík a elektromechanik, který je stále aktivní. „Dokončuji koloběžku,“ ukazuje.

Že budeme Ukrajině pomáhat, z toho v budoucnosti můžeme jen získat, proti vystupují pouze Maďarsko a Slovensko. A to ještě navíc jenom lidé, kteří jsou ve frakcích, jako jsou Patrioti a ostatní národní konzervativci, což já si překládám trochu jinak, ne jako národní konzervatismus, ale jako obyčejný nacismus. V pořadu K Věci to řekl europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Doplnil, že Patrioti si myslí, že nás udyndají svou zbabělostí. Evropa by ale podle něj měla hrát velmi proaktivní roli.

Hosté v europoslaneckém speciálu na CNN Prima NEWS v Bruselu se vesměs shodli, že s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu se mění světový řád. Někteří čeští politici jsou spokojeni, jiní naopak ne. „Mám z toho upřímnou radost,“ přiznal patron Motoristů Filip Turek. Markéta Gregorová (Piráti) v reakci na to uvedla, že si proslulé video, na němž mu šéf Pirátů Zdeněk Hřib „usekl zdviženou pravici“, Turek tak trochu zaslouží.