Hasan Dijáb v pondělí oznámil, že jeho vláda podala demisi. (Ilustrační snímek) Zdroj: AP
Libanonský premiér Hasan Dijáb v pondělí oznámil, že jeho vláda podala demisi. Stalo se tak šest dnů po ničivém výbuchu v přístavu v Bejrútu, při kterém přišlo o život přes 160 lidí a dalších více než 6 000 bylo zraněno. O víkendu v Bejrútu propukly masivní protesty požadující odchod vlády. Libanonský prezident Michel Aún následně uvedl, že rezignaci premiéra přijal, a požádal ho, aby zůstal ve funkci, dokud nebude sestaven nový kabinet.
Dijáb v krátkém televizním projevu uvedl, že se k odchodu rozhodl, aby mohl stát po boku Libanonců a bojovat s nimi za změny. „Dnes oznamuji rezignaci vlády. Ať Bůh chrání Libanon,“ uvedl Dijáb, přičemž frázi o boží ochraně třikrát zopakoval.
Dijáb také uvedl, že „zemětřesení“, které zasáhlo Libanon, způsobili jeho zkorumpovaní předchůdci. „Měli by se za sebe stydět, protože jejich korupce vedla k této tragédii, která byla skryta sedm let,“ uvedl.
Demisi vlády už po odpoledním jednání kabinetu avizoval ministr zdravotnictví Hamad Hasan.
Před večerním oznámením premiéra vypukly v centru Bejrútu protesty již třetí den v řadě. Bezpečnostní složky podle agentury Reuters proti demonstrantům, z nichž někteří házeli kameny, opět použily slzný plyn.
Nyní podle agentury AP mohou následovat zdlouhavá jednání o novém kabinetu. Libanonci od října demonstrovali za odstoupení celého vedení země, které viní z korupce a neschopnosti. Podle agentury AP se však v Libanonu posledních 30 let drží u moci „vládnoucí oligarchie“, a bude tak obtížné „najít důvěryhodnou politickou postavu, která by s ní nebyla spojena“.
Libanon se již mnoho měsíců potýká s vážnou hospodářskou krizí, označovanou za nejhlubší od občanské války z let 1975–1990. Situaci v zemi dále zhoršila pandemie koronaviru a tragický výbuch mnozí Libanonci vnímají jako poslední kapku, neštěstí přitom přičítají nedbalosti libanonských politiků.
„Zjistil jsem, že korupce je větší než stát a že stát je ochromen touto (vládnoucí) klikou...“ citovala agentura AP Dijába, který dříve vyučoval na Americké univerzitě v Bejrútu.
Dijábova vláda byla sestavena poté, co jeho předchůdce Saad Harírí v říjnu odstoupil v reakci na masivní protivládní demonstrace. Trvalo několik měsíců, než se znesvářené frakce shodly na Dijábovi. Jeho vláda, která měla podporu libanonského šíitského hnutí Hizballáh a jeho spojenců, byla podle AP ale od počátku odsouzena k zániku, jelikož měla za úkol zavést reformy, přestože byla vázána na frakce, jejichž odchod demonstranti žádali.
Média uvádějí, že patrnou příčinou výbuchu byl požár, jenž vznikl v blízkosti skladu s 2 750 tunami dusičnanu amonného, který tam byl neprofesionálně uskladněn už od roku 2013 po zabavení z lodi ruského podnikatele. Dusičnan amonný se často využívá v hnojivech, jako dezinfekční prostředek a díky oxidačním vlastnostem i v pyrotechnice. Prezident Aún v pátek řekl, že se musí zjistit, zda šlo o nehodu, nebo zda výbuch nemohl způsobit vnější zásah.
O víkendu se v Bejrútu uskutečnily masivní protivládní demonstrace požadující odchod vlády. V neděli a dnes se rozhodlo vládu opustit několik jejích členů. Odpoledne se uskutečnilo jednání kabinetu, kde se nakonec patrně rozhodlo o rezignaci celé vlády.
Exploze v Bejrútu si podle aktuální bilance agentury Reuters vyžádala životy nejméně 163 lidí. Britská BBC s odkazem na místní média uvádí 220 obětí a 110 stále nezvěstných. Dalších 6 000 osob bylo zraněno. Kolem 300 000 lidí přišlo o domov. Libanonská armáda dnes uvedla, že pět dalších těl bylo nalezeno s pomocí ruských a francouzských pátracích týmů. Podle bejrútského guvernéra se pohřešuje mnoho zahraničních dělníků a řidičů nákladních vozů, které je těžké identifikovat. Syrská vláda uvedla, že nejméně 45 z doposud nalezených obětí jsou syrští občané. Syřané v Libanonu tvoří nejpočetnější zahraniční pracovní sílu, pracují převážně jako dělníci či v zemědělství a dopravě.
