Hasan Dijáb v pondělí oznámil, že jeho vláda podala demisi. (Ilustrační snímek) Zdroj: AP
Libanonský premiér Hasan Dijáb v pondělí oznámil, že jeho vláda podala demisi. Stalo se tak šest dnů po ničivém výbuchu v přístavu v Bejrútu, při kterém přišlo o život přes 160 lidí a dalších více než 6 000 bylo zraněno. O víkendu v Bejrútu propukly masivní protesty požadující odchod vlády. Libanonský prezident Michel Aún následně uvedl, že rezignaci premiéra přijal, a požádal ho, aby zůstal ve funkci, dokud nebude sestaven nový kabinet.
Dijáb v krátkém televizním projevu uvedl, že se k odchodu rozhodl, aby mohl stát po boku Libanonců a bojovat s nimi za změny. „Dnes oznamuji rezignaci vlády. Ať Bůh chrání Libanon,“ uvedl Dijáb, přičemž frázi o boží ochraně třikrát zopakoval.
Dijáb také uvedl, že „zemětřesení“, které zasáhlo Libanon, způsobili jeho zkorumpovaní předchůdci. „Měli by se za sebe stydět, protože jejich korupce vedla k této tragédii, která byla skryta sedm let,“ uvedl.
Demisi vlády už po odpoledním jednání kabinetu avizoval ministr zdravotnictví Hamad Hasan.
Bejrútem otřásly dvě exploze, vyžádaly si 100 mrtvých a čtyři tisíce zraněných
Podle ABCNews se výbuchy ozvaly poblíž městského přístavu. K nebi vylétla ohnivá koule a z místa neštěstí se začal valit hustý dým. Exploze si vyžádaly 100 mrtvých, zraněných má být téměř čtyři tisíce. Poškozeno je několik budov, tlaková vlna také roztříštila okna okolních domů. Exploze způsobily seismické vlny ekvivalentní zemětřesení o velikosti 3,5 Richterovy stupnice.
Před večerním oznámením premiéra vypukly v centru Bejrútu protesty již třetí den v řadě. Bezpečnostní složky podle agentury Reuters proti demonstrantům, z nichž někteří házeli kameny, opět použily slzný plyn.
Nyní podle agentury AP mohou následovat zdlouhavá jednání o novém kabinetu. Libanonci od října demonstrovali za odstoupení celého vedení země, které viní z korupce a neschopnosti. Podle agentury AP se však v Libanonu posledních 30 let drží u moci „vládnoucí oligarchie“, a bude tak obtížné „najít důvěryhodnou politickou postavu, která by s ní nebyla spojena“.
Libanon se již mnoho měsíců potýká s vážnou hospodářskou krizí, označovanou za nejhlubší od občanské války z let 1975–1990. Situaci v zemi dále zhoršila pandemie koronaviru a tragický výbuch mnozí Libanonci vnímají jako poslední kapku, neštěstí přitom přičítají nedbalosti libanonských politiků.
„Zjistil jsem, že korupce je větší než stát a že stát je ochromen touto (vládnoucí) klikou...“ citovala agentura AP Dijába, který dříve vyučoval na Americké univerzitě v Bejrútu.
Dijábova vláda byla sestavena poté, co jeho předchůdce Saad Harírí v říjnu odstoupil v reakci na masivní protivládní demonstrace. Trvalo několik měsíců, než se znesvářené frakce shodly na Dijábovi. Jeho vláda, která měla podporu libanonského šíitského hnutí Hizballáh a jeho spojenců, byla podle AP ale od počátku odsouzena k zániku, jelikož měla za úkol zavést reformy, přestože byla vázána na frakce, jejichž odchod demonstranti žádali.
Na mezinárodní dárcovské konferenci přislíbili Libanonu pomoc ve výši 6,6 miliardy korun
Politici a organizace přislíbili na mezinárodní dárcovské videokonferenci 252,7 milionu eur, v přepočtu zhruba 6,6 miliardy korun, na pomoc Libanonu a Bejrútu zasaženému úterní explozí v přístavu, kde vybouchl dusičnan amonný. Informuje o tom francouzská agentura AFP.
Média uvádějí, že patrnou příčinou výbuchu byl požár, jenž vznikl v blízkosti skladu s 2 750 tunami dusičnanu amonného, který tam byl neprofesionálně uskladněn už od roku 2013 po zabavení z lodi ruského podnikatele. Dusičnan amonný se často využívá v hnojivech, jako dezinfekční prostředek a díky oxidačním vlastnostem i v pyrotechnice. Prezident Aún v pátek řekl, že se musí zjistit, zda šlo o nehodu, nebo zda výbuch nemohl způsobit vnější zásah.
O víkendu se v Bejrútu uskutečnily masivní protivládní demonstrace požadující odchod vlády. V neděli a dnes se rozhodlo vládu opustit několik jejích členů. Odpoledne se uskutečnilo jednání kabinetu, kde se nakonec patrně rozhodlo o rezignaci celé vlády.
Exploze v Bejrútu si podle aktuální bilance agentury Reuters vyžádala životy nejméně 163 lidí. Britská BBC s odkazem na místní média uvádí 220 obětí a 110 stále nezvěstných. Dalších 6 000 osob bylo zraněno. Kolem 300 000 lidí přišlo o domov. Libanonská armáda dnes uvedla, že pět dalších těl bylo nalezeno s pomocí ruských a francouzských pátracích týmů. Podle bejrútského guvernéra se pohřešuje mnoho zahraničních dělníků a řidičů nákladních vozů, které je těžké identifikovat. Syrská vláda uvedla, že nejméně 45 z doposud nalezených obětí jsou syrští občané. Syřané v Libanonu tvoří nejpočetnější zahraniční pracovní sílu, pracují převážně jako dělníci či v zemědělství a dopravě.
