redaktor FTV Prima, CNN Prima NEWS
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
Více o autorovi
Seminář organizovaný poslancem Jindřichem Rajchlem (PRO, za SPD) ve Sněmovně má dohru. Na zmocněnce slovenské vlády pro „prověření procesu řízení a managementu zdrojů“ během covidové epidemie Petera Kotlára, který na akci vystupoval, podává trestní oznámení imunolog a biochemik Zdeněk Hel, a to z důvodu „šíření nepodložených, zavádějících a vysoce nebezpečných poplašných zpráv“ na půdě Sněmovny. Oznámil to na Facebooku. Rajchl pro CNN Prima NEWS uvedl, že je to nesmysl a snaha o zviditelnění.
Na příští summit NATO by měl jet premiér Andrej Babiš (ANO), míní exministryně obrany Jana Černochová (ODS). Mohlo by prý na něj zapůsobit doporučení ostatních spojenců, aby Česko vydávalo více peněz na obranu. Vláda v rozpočtu totiž oproti návrhu předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) obraně škrtla přes 20 miliard korun.
Ve čtvrtek Sněmovnou v prvním čtení schválené změny v zákoně o státních zaměstnancích znepokojily Piráty, kteří podali podnět k Evropské komisi. Návrh mění mimo jiné způsob ukončení pracovního poměru. Podle poslankyně Kateřiny Stojanové (Piráti) je návrh v rozporu s právem EU, protože jde o krok ke zpolitizování státní správy, kvůli kterému by Česko mohlo přijít o část miliardových dotací. Pokud návrh projde, strana podle ní zvažuje i jeho napadení u Ústavního soudu. Poslanec Radek Vondráček (ANO), který je jedním z předkladatelů, se však domnívá, že zaměstnance dostatečně chrání zákoník práce a obavy nejsou na místě.
Návrh skupiny koaličních poslanců na náhradu služebního zákona může odporovat unijnímu právu. Myslí si to organizace Transparency International (TI) i odboráři, kteří kvůli návrhu zákona o státních zaměstnancích podají podnět k Evropské komisi. Legislativa z pera čtyř koaličních poslanců si klade za cíl zefektivnit státní správu, zvýšit její pružnost a snížit byrokracii. Poslance však před prosazením zákona varuje i Parlamentní institut. I podle něj by návrh mohl být v rozporu s principy EU. K projednání návrhu se ve čtvrtek mimořádně sejde Poslanecká sněmovna.
Rozdělení nerostných surovin Grónska zahraničními mocnostmi nepřipadá v úvahu. O osudu našich zdrojů si rozhodneme sami, řekla webu Politico grónská ministryně průmyslu a nerostných surovin Naaja Nathanielsenová. Ostře se tak postavila záměru Spojených států rozjet na největším ostrově světa těžbu ve velkém. Americký prezident Donald Trump přitom ve středu oznámil, že součástí rámcové dohody s šéfem NATO Markem Ruttem jsou americká práva na vzácné kovy v Grónsku.
Slova ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) z textových zpráv poradci prezidenta Petra Pavla jsou nešťastná, uvedl ve vyjádření premiér Andrej Babiš (ANO). Byla to soukromá komunikace s poradcem, určitě tedy nejde o vydírání, sdělil. Za nešťastná je má i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. Podle Malé je už dlouhou dobu patrné napětí mezi Hradem a Motoristy, a to kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Pavel SMS zprávy označil za pokus o vydírání a předal je policii.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že dokument o bezpečnostních zárukách ze strany USA je ze 100 procent hotový a připraven k podpisu. Sdělil to na společné tiskové konferenci s lídry Litvy a Polska. V bezpečnostních zárukách ze strany Evropy se podle Zelenského počítá s ukrajinským členstvím v EU. Prezident Litvy Gitanas Nauseda uvedl, že by chtěl Kyjev v Unii do roku 2030. Zelenskyj se vrátil také k třístranným mírovým jednáním mezi Ukrajinou, Ruskem a USA z minulého týdne. Poznamenal k nim, že všechny strany musí být schopné kompromisu, a tedy i USA.
Třístranné mírové rozhovory mezi Ukrajinou, USA a Ruskem o ukončení války rozpoutané Vladimirem Putinem v sobotu odpoledne skončily. Pokračovat by mohly příští týden. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla schůzka konstruktivní. Největší neshody panují okolo dobytého ruského území, uvádějí zdroje. Do jednání se promítly také činy Rusů na bojišti. I během mírových rozhovorů totiž bombardovali ukrajinská města, v Kyjevě jeden člověk zemřel.
Již pár týdnů po nástupu vlády Andreje Babiše (ANO) lze zaznamenat posun v postoji k největší asijské velmoci – Číně. První vlaštovkou měnících se vztahů byla návštěva náměstkyně tamního ministra zahraničí Chua Čchun-jing, která je kvůli svému asertivnímu přístupu k diplomacii přezdívána jako „vlčí válečnice“. V Česku se účastnila několika vrcholných schůzek. Změnu přístupu k Pekingu otevřeně přiznávají i tuzemští vládní politici a diplomaté.
Přestože lídři na čtvrtečním mimořádném jednání Evropské rady nepřijali žádné usnesení či rozhodnutí, lze jej i tak označit za zlomové. Kvůli tlaku USA a choutkám Donalda Trumpa přisvojit si Grónsko členové EU působili po dlouhé době skutečně jednotně. Jelikož jsou Trumpovy Spojené státy vysoce nepředvídatelné, musíme docílit větší nezávislosti, shoduje se všech 27 členů bloku. Nově to uznávají i tradiční evropští spojenci USA, jako je třeba Polsko. Nečekanou změnu v politice EU k Washingtonu zdroje přirovnávají k „překročení Rubikonu“.
Armáda ve stanovisku z 20. srpna 2025 uvedla, že může předat čtyři kusy letounů Aero L-159 Alca, o které požádala Ukrajina. Jejich odeslání z Česka by naši obranyschopnost nesnížilo. Na páteční tiskové konferenci to oznámil náčelník Generálního štábu Karel Řehka. V doporučení z října navrhl stroje Ukrajině darovat. Toto prohlášení je v rozporu s tím, co v dřívějších dnech prohlásili ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) i jeho předchůdkyně Jana Černochová (ODS). Podle Řehky má prezident Petr Pavel k letounům L-159 dlouhodobě přesné informace od armády. Možnost předat stroje Kyjevu Pavel zmínil při návštěvě Ukrajiny.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
