redaktor FTV Prima, CNN Prima NEWS
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
Více o autorovi
Přestože lídři na čtvrtečním mimořádném jednání Evropské rady nepřijali žádné usnesení či rozhodnutí, lze jej i tak označit za zlomové. Kvůli tlaku USA a choutkám Donalda Trumpa přisvojit si Grónsko členové EU působili po dlouhé době skutečně jednotně. Jelikož jsou Trumpovy Spojené státy vysoce nepředvídatelné, musíme docílit větší nezávislosti, shoduje se všech 27 členů bloku. Nově to uznávají i tradiční evropští spojenci USA, jako je třeba Polsko. Nečekanou změnu v politice EU k Washingtonu zdroje přirovnávají k „překročení Rubikonu“.
Armáda ve stanovisku z 20. srpna 2025 uvedla, že může předat čtyři kusy letounů Aero L-159 Alca, o které požádala Ukrajina. Jejich odeslání z Česka by naši obranyschopnost nesnížilo. Na páteční tiskové konferenci to oznámil náčelník Generálního štábu Karel Řehka. V doporučení z října navrhl stroje Ukrajině darovat. Toto prohlášení je v rozporu s tím, co v dřívějších dnech prohlásili ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) i jeho předchůdkyně Jana Černochová (ODS). Podle Řehky má prezident Petr Pavel k letounům L-159 dlouhodobě přesné informace od armády. Možnost předat stroje Kyjevu Pavel zmínil při návštěvě Ukrajiny.
Evropští představitelé zůstávají i po dosažení rámcové dohody mezi USA a NATO o Grónsku skeptičtí. I nadále jsou podle nich před spojenci velké výzvy. Informoval o tom deník Politico s odkazem na rozhovory s vysoce postavenými evropskými představiteli. Prezident Petr Pavel ve čtvrtek uvedl, že se zdá, že se situace mírně zklidnila. V posledních týdnech panovalo mezi Evropou a USA napětí kvůli přání amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko, které je autonomní oblastí Dánska.
Jestliže vedení armády ve svém stanovisku doporučilo letouny Aero L-159 Alca neprodávat, nepostavila bych se jim. Na jednání sněmovního obranného výboru to prohlásila exministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zastala se tak současného šéfa resortu Jaromíra Zůnu (za SPD) a kabinetu Andreje Babiše (ANO). Ten se totiž rozhodl nevyhovět nabídce Ukrajiny na odkup čtyř strojů L-159. Naopak prezident Petr Pavel se domnívá, že si armáda může dovolit několik letounů Ukrajině předat.
Okolo letounů české výroby Aero L-159 Alca se v posledních dnech strhla bouřlivá diskuse. Zatímco Ukrajina vyjádřila zájem o koupi těchto podzvukových strojů, česká vláda prodej zcela odmítá. Armáda podle ní letouny potřebuje. Stroje jsou součástí Vzdušných sil Armády České republiky již čtvrtstoletí a vyrostly na nich generace pilotů. Odborníci je považují za klíčovou součást českého letectva. S koupí amerických stíhaček F-35 se však doba jejich služby v armádě možná chýlí ke konci.
Napětí na Blízkém východě se stupňuje. Americký prezident Donald Trump měl kvůli tvrdému postupu íránských úřadů proti demonstrantům rozhodnout o úderu proti islámskému režimu. Teherán naopak ve středu varoval Washington i okolní státy, že pokud se USA zapojí do vnitřního dění v zemi, udeří proti americkým základnám. Pentagon z nich proto začal stahovat část svého vojenského personálu. Nabízíme přehled nejvýznamnějších amerických základen na Blízkém východě.
Svět čeká přelomový rok, předpovídá politolog Ian Bremmer. Mezi nejvýznamnější výzvy budou patřit politická revoluce ve Spojených státech, bitva o energie a vodu nebo evropské velmoci čelící destabilizaci. Největší hrozby, které čekají svět v roce 2026, shrnul uznávaný expert ve své nejnovější analýze.
Spojené státy útokem na Venezuelu pravděpodobně porušily mezinárodní právo i Chartu OSN. Pro zahraniční média to uvedli právní experti s tím, že státní agrese je „nejzávažnějším zločinem“. Kromě právníků se bouří také někteří členové amerického Kongresu. Vadí jim totiž, že je prezident Donald Trump o plánované operaci dopředu neinformoval. Tím porušil základní pravidlo. Šéf Demokratů v Senátu Chuck Schumer proto bude prosazovat omezení válečných pravomocí prezidenta.
Chci se podívat, zda by Evropská investiční banka (EIB) neposkytla Česku lepší úvěr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl nový viceprezident EIB Marek Mora. Bývalý náměstek exministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však domnívá, že toho vláda spíše nevyužije. EIB naopak neplánuje rozšířit možnosti financování vojenských projektů i o zbraně a munici. „Dále jít tedy nechceme a nemyslíme si ani, že to je v tuto chvíli potřeba,“ uvedl. Mora je prvním Čechem ve vedení EIB od roku 2007, kdy v křesle viceprezidenta skončil Ivan Pilip.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) vyzval předsedkyni Trikolory Zuzanu Majerovou k omluvě nebo rezignaci na poslanecký mandát. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS ho rozčílila slova koaliční poslankyně o tom, že v rámci české muniční iniciativy se na Ukrajinu dodává „nekvalitní a stará munice“. Majerová však své vyjádření obhajovala tím, že se odkazovala na slova ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Při Zdechovského slovech si ťukala na čelo.
Okolo jmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy sobě) ministrem se odehrává hra, kterou jsme tady snad ještě nezažili. Politolog Lukáš Valeš tak v pořadu K věci na CNN Prima NEWS komentoval neochotu prezidenta Petra Pavla Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Podle politologa nemá prezident v této věci právo kandidáta nejmenovat. Ústava však nehovoří zcela jednoznačně. Již v minulosti se navíc stalo, že premiér na nátlak prezidenta Miloše Zemana nominace na členy vlády stáhl.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
