Macinka otočil: Česko výrazně posílí podporu Ukrajině. Připojí se k humanitární koalici


Česko se stane součástí Koalice pro civilní ochranu (Civil Protection Shelter Coalition) – iniciativy, která se soustředí na budování moderní sítě krytů a bunkrů pro ukrajinské obyvatelstvo. Náměstek ministra zahraničí Jan Brodský redakci CNN Prima NEWS potvrdil, že připojení definitivně stvrdil svým podpisem ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko se tak zařadí k největším podporovatelům Ukrajiny, kterou před více než čtyřmi lety napadlo Rusko.

Ačkoliv podle původních informací měl Macinka dokument podepsat již v únoru okolo Mnichovské bezpečnostní konference, nakonec jej schválil až nedávno. „Ano, je to tak,“ potvrdil Macinkův podpis náměstek Jan Brodský.

ČTĚTE TAKÉ: Česko chce soudit ruskou agresi. Podpoří vznik tribunálu, řekl šéf ukrajinské diplomacie

Očekává se, že Česko dokument oficiálně představí příští týden při návštěvě finského prezidenta Alexanera Stubba v Praze. Právě Helsinky totiž se vznikem koalice přišly a jsou jejím hlavním hybatelem.

Praha se členstvím v koalici zařadí po bok zemí, jako jsou Belgie, Švédsko či Litva. Spolu s Českem se k iniciativě připojilo i Slovensko, Rakousko a Řecko. „Macinka chce mít ‚něco svého‘, čím by se odlišil od předchozí vlády,“ řekl informovaný zdroj CNN Prima NEWS.

Signál, že jsme s Ukrajinou

Iniciativa zahájila svou činnost na konci minulého roku. Jejím cílem je pomoci Ukrajině chránit civilní obyvatelstvo před ruskými útoky. Údery okupantů se totiž nevyhýbají ani obytným oblastem. Členové koalice si kladou za cíl přejít od ad hoc a narychlo vytvořených úkrytů k celostátní moderní síti civilních krytů a bunkrů.

„V poslední době ještě vzrostl význam výstavby úkrytů pro obyvatelstvo Ukrajiny. Letošní zima patřila k nejtvrdším, a to kvůli neustálému ruskému ostřelování a rekordně nízkým teplotám. V důsledku toho bylo značné množství úkrytů využíváno jako ‚body nezlomnosti‘, kde se lidé mohli nejen schovat, ale také se zahřát,“ uvedl před časem ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.

Členství Česka ve spolku je důležité také z pohledu podpory Ukrajiny. Zdroj CNN Prima NEWS popsal, že pro Kyjev je iniciativa zásadní. Český podpis tak prý bude signálem, že po ostrých protiukrajinských výrocích předsedy SPD Tomia Okamury a kauze okolo letounů L-159 stojí Praha i po změně vlády jednoznačně na straně napadené země.

Jednota je silnější než teror

Jako člen koalice by Česko zřejmě mělo výstavbu bunkrů spolufinancovat. Při zřízení spolku vložili jeho členové do společného banku granty ve výši 22 milionů eur (přes půl miliardy korun).

Nejde ale jen o finanční podporu. „Jedná se o sdílení technologií, technických řešení a zkušeností demokratických států, které již desítky let investují do odolnosti své infrastruktury. Společně děláme to, na čem opravdu záleží: chráníme lidi a ukazujeme světu, že jednota je silnější než teror,“ řekl Klymenko.

Kromě evropských zemí se do iniciativy zapojily i mezinárodní finanční instituce jako jsou Světová banka a Evropská investiční banka (EIB). „Od roku 2014 pomáhá EIB v rámci svých programů obnovy rekonstruovat školy, mateřské školy, nemocnice, topné sítě a životně důležité městské služby po celé Ukrajině. Tyto budovy jsou často ideálními kandidáty pro výstavbu nových úkrytů nebo pro obnovu a modernizaci již stávajících krytů či sklepů,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Olga Sušytská z ukrajinské kanceláře EIB.

Kryty by se měly primárně začít budovat v regionech, které jsou nejvíce vystaveny ruským útokům. V polovině února se schválilo financování prvních sedmi projektů. Čtyři se týkají renovace nebo výstavby nových úkrytů v nemocnicích a ve třech případech se jedná o výstavbu krytů pro denní stacionáře, a to v regionech Černihiv, Dněpropetrovsk, Cherson, Mykolajiv, Oděsa a Sumy, informuje delegace EU na Ukrajině.

Nečekaný obrat

Připojení Česka k humanitární koalici je za trendu, který na ministerstvu zahraničí nastavil Petr Macinka, poměrně překvapivou zprávou. Jeho resort totiž letos oproti rozpočtu předchozího roku na tuto oblast škrtl téměř 750 milionů korun.

Humanitární organizace označují tyto škrty za drastické. Program Ukrajina byl totiž seškrtán z miliardy na polovinu, humanitární pomoc byla snížena o 70 procent a dvoustranná rozvojová spolupráce o 40 procent.

„Humanitární pomoc i dvoustranná rozvojová spolupráce nejsou okrajovými výdaji, ale investicemi do bezpečnosti, stability a prosperity České republiky. Přispívají k prevenci konfliktů a migrace, k ekonomickým příležitostem pro české firmy i k budování dobrého jména ČR v zahraničí. Jejich výrazné omezení by znamenalo nejen ztrátu vlivu, ale i oslabení schopnosti reagovat na krize, které mají přímé dopady na Evropu i na naši zemi,“ reagovaly organizace v otevřeném dopise škrty v pomoci.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Spojenci vidí kroky vlády, řekl Pavel k obraně. Česko jde proti proudu, nesmíme být černý pasažér