Hlad, chudoba i migrace: Svět masivně škrtá v rozvojové pomoci, zbytečně zemřou miliony lidí
Vyspělé země v posledních letech ve velkém snižují výdaje na humanitární a rozvojovou pomoc. Minulý rok klesla globální podpora mezi členy Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) o rekordních 23 procent a v dalších letech má pokles podle odhadů OECD pokračovat. Jednotlivé země k tomu mají podle Ondřeje Horkého-Hlucháně z Ústavu mezinárodních vztahů různé důvody – od zvyšování výdajů na obranu po snahu ozdravit veřejné finance. Analýzy expertů však upozorňují, že tyto škrty budou mít dalekosáhlé dopady – projeví se například ve zdravotní pomoci či opětovném rozvoji chudoby a hladu. Na svědomí mají také stovky tisíc mrtvých a počty obětí mohou jít brzy do milionů. Zhoršení podmínek v méně rozvinutých zemích také může zesílit tlaky na migraci.
Státy sdružené v DAC loni výdaje na rozvojovou a humanitární pomoc seškrtaly o rekordních 23 % neboli 50 miliard dolarů, tedy o víc než bilion korun. Jedná se navíc o pokles druhý rok po sobě a OECD předpokládá, že i příští rok se dočkáme dalšího snížení výdajů.
ČTĚTE TAKÉ: Historický propad rozvojové pomoci. Svět meziročně škrtl 40 miliard, Česko je na chvostu
Důsledky úspor dopadly nejvíce na ty nejohroženější země, zejména v Africe. Zásadní byly zejména škrty USA. „Podle čerstvých odhadů jen za loňský rok zemřelo v důsledku amerických škrtů více než 700 tisíc lidí, které by se jinak podařilo zachránit. Velkou část z nich představují děti,“ řekl Horký-Hlucháň CNN Prima NEWS.
Zahraniční experti bijí na poplach zejména v souvislosti s tím, že pokles v rozvojové a humanitární pomoci bude zřejmě pokračovat. V takovém případě by to zasáhlo násobně více lidí. „Některé odhady projektují, že do roku 2030 by mělo jen kvůli politice USA navíc zemřít až 10 milionů lidí, z toho pět milionů dětí,“ upozornil český odborník.
Škrty jako základ k migraci?
Jeho slova potvrzují také odhady Dětského fondu Organizace spojených národů UNICEF. Ten odhaduje, že v důsledku rozsáhlých globálních škrtů postihly výpadky dodávek potravinové pomoci 14 milionů dětí. Navíc by mohlo více než 2,4 milionu dětí trpících těžkou akutní podvýživou zůstat bez terapeutické výživy a až 2 300 život zachraňujícím stabilizačním centrům hrozí uzavření.
Čtěte také
„Od roku 2000 klesl počet dětí do pěti let s poruchami růstu o 55 milionů a byly zachráněny životy milionů těžce podvyživených dětí. Prudké škrty ve financování však tyto úspěchy dramaticky zvrátí a ohrozí životy dalších milionů dětí,“ řekla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russellová. Didier Jacobs z charitativní organizace Oxfam zkritizoval, že bohaté vlády se obracejí zády k „životům milionů žen, mužů a dětí na globálním Jihu“.
Think tank ODI Global navíc varuje, že škrty povedou ke zhoršení situace v rozvojových zemích. Důsledkem toho, že lidé nebudou schopni žít důstojný život ve svých zemích, může být podle organizace i zvýšení migrace do Evropy.
„V důsledku těchto škrtů čelí ohrožené skupiny obyvatelstva větší nejistotě v oblasti zásobování potravinami i zdravotním rizikům, což podkopává celosvětové úsilí o podporu stability a řešení základních příčin neregulérní migrace a vysídlování,“ píše na svém webu European Centre for Development Policy Management.
Čtěte také
Horký-Hlucháň však připomněl, že pokud lidé z rozvojových zemí migrují, přesouvají se hlavně v rámci své země (jde o takzvaně vnitřně vysídlené osoby) anebo míří do sousedních zemí. „Když se podíváme na nejrozsáhlejší konflikt mimo Evropu – v Súdánu –, své domovy muselo opustit devět milionů lidí. Na masivní migraci do Evropy se to ale neprojevilo, protože ti lidé nemají prostředky, aby mohli daleko migrovat,“ uvedl.
Evropa má novou prioritu
Pokles globálního objemu rozvojové a humanitární pomoci táhly zejména škrty největších dárců. Meziročně nejvíce škrtly USA, které snížily výdaje o 56 procent. Tím z postu největšího dárce klesly na druhé místo za Německo. Ačkoliv škrtaly i evropské země, je to právě starý kontinent, který nyní ještě posílil svou pozici globálního lídra v rozvojové spolupráci.
Horký-Hlucháň zdůraznil, že spojenectví USA a Evropy se projevovalo i v této rovině. Zatímco Spojené státy vždy více spoléhaly na vojenskou sílu, Evropa byla prostřednictvím rozvojové a humanitární pomoci spíše zastáncem „soft power“. „Evropská pomoc byla často používaná na to, aby řešila problémy, které vojensky způsobily USA. Existovala mezi námi taková dělba moci,“ popsal. Tento stav však vážně narušilo druhé období Donalda Trumpa v Bílém domě.
Washington totiž pod jeho vedením začal mnohem více tlačit na členské státy NATO (z nichž mnozí jsou dárci v DAC), aby zvýšily své výdaje na obranu. Země NATO po tlaku USA souhlasily s navýšením minimální hranice výdajů na obranu ze dvou na pět procent hrubého domácího produktu. Trumpův postoj reagoval na zhoršenou bezpečnostní situaci, zejména ve spojitosti s válkou na Ukrajině, a měl posílit odstrašující sílu Aliance. Právě zvýšení výdajů na obranu ale je podle Horkého-Hlucháně jednou z příčin poklesu globální rozvojové a humanitární pomoci.
Čtěte také
Je to třeba případ Německa, které mezi lety 2024 a 2025 snížilo rozpočet na rozvojové projekty z 33 miliard dolarů na 29 miliard. Za stejné období stoupl rozpočet tamního ministerstva obrany o 20 miliard eur na celkových 82 miliard. Další desítky miliard navíc putují ze speciálně vytvořeného fondu, který Berlín zřídil po začátku ruské války na Ukrajině. Jednoznačně se tak potvrzuje, že Německo vnímá obranu jako prioritu.
Naopak Francie měla ke snížení výdajů na rozvojovou a humanitární pomoc jiný důvod. „Paříž se potýká s obrovskými problémy veřejných financí. Přesáhla totiž 100 % podílu veřejného dluhu vůči HDP a škrty jsou tedy součástí celkového šetření,“ vysvětlil Horký-Hlucháň.
Pomoc české vlády? Ostudná, míní expert
Škrty ve Spojených státech byly naopak čistě ideologické. Obrat v rozvojové politice přišel v podstatě okamžitě po návratu Trumpa do Oválné pracovny, kdy podepsal exekutivní příkaz pozastavující činnost Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID). Během následujících týdnů dříve největší organizaci svého druhu na světě fakticky zrušil. USA se tak staly zemí, která v rozvojových projektech škrtla ze všech nejvíce – výdaje poklesly o 57 procent. Mimochodem, na druhém místě je s 28procentním snížením Česko.
Škrty v USA Horký-Hlucháň vnímá v kontextu širšího světového trendu, kdy krajně pravicoví politici nekladou na rozvojovou a humanitární pomoc takový důraz. „Výzkumy ukazují, že pokud se krajní pravice dostane do vlády, vede to nejen ke škrtům v rozvojové a humanitární pomoci, ale i k reorientaci dlouhodobé pomoci a menšímu důrazu na adaptaci a zmírňování důsledků klimatické krize,“ popsal expert.
Čtěte také
Podobně expert vysvětluje i škrty u nás. V této oblasti Česko podle OECD mezi lety 2024 a 2025 škrtlo tři miliardy korun. Masivní snížení výdajů se objevilo i v přepracovaném rozpočtu vlády Andreje Babiše (ANO) na letošní rok. Za silné kritiky opozice ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) škrtl stamiliony korun na Program Ukrajina, humanitární pomoc, rozvojovou pomoc a transformační spolupráci. „Česko je případem země, kde jsou radikálně pravicové strany (respondent má na mysli SPD, pozn. red.) ve vládě, což vede ke škrtům jako jinde v Evropě,“ řekl expert.
Celkem Česko minulý rok na rozvoj vykázalo podle statistik OECD přes 400 milionů dolarů (asi devět miliard korun). Praha se tak umístila ve spodní třetině, konkrétně na 26. místě z 34 zemí. Ještě tragičtější obrázek se naskytne, pokud se na objem státem vynaložené rozvojové spolupráce podíváme v přepočtu na hrubý národní produkt. V takovém případě se Česko s 0,12 procenta umístí na samém chvostu. S 0,9 procenta je horší pouze USA.
„Na to, jak jsme bohatá země, to je ostuda. Důležité je ale říct, že na chvostu jsme dlouhodobě,“ zdůraznil Horký-Hlucháň. Již od roku 2016 Česko vydává kolem 400 milionů dolarů. Výrazný výkyv nastal v roce 2022, kdy tato částka vystřelila k 1,2 miliardám dolarů (přes 24 miliard korun). Z detailních čísel je však patrné, že tento nárůst byl způsoben zaúčtováním nákladů na ukrajinské uprchlíky, které měly podle OECD dosáhnout částky přes 700 milionů dolarů.
Čtěte také
Naprostá většina české pomoci podle experta putuje přes Evropskou unii. Do Bruselu Praha každoročně posílá peníze do společného rozpočtu a vlastním rozhodnutím ji nemůže snížit. „Takže my jsme úplně na konci a i tam se držíme jen zuby nehty tím, že ministerstvo financí posílá peníze do Bruselu, které tam nemůže neposlat. Když se na ta čísla podíváme dlouhodobě, tak poslední výrazný nárůst specificky na humanitární a rozvojovou pomoc byl za vlády premiéra Sobotky,“ popsal výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů.
Z premianta na chvost
Reputaci Česka v zahraničí podle něj zachraňují tuzemské humanitární organizace a obyčejní dárci. „Češky a Češi jsou štědří, ale jejich vlády ne,“ shrnul expert. Poukázal přitom na fakt, že po vypuknutí války na Ukrajině se čeští občané dostali do světové špičky v objemu soukromých darů.
Dokazuje to i kampaň Češi nejsou bezcitní Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS). Jeho statistiky dokazují, že dary občanské společnosti pomohly statisícům lidí po celém světě, zejména na Ukrajině, v Jemenu, Sýrii, Etiopii či Demokratické republice Kongo.
Státní pomoc ale výrazně zaostává. „Byly doby, kdy bylo Česko hodně viditelné v politice udržitelného rozvoje. Když jsme vstupovali do EU, platili jsme v oblasti rozvojové pomoci za premianta. Za posledních deset let to ale zmizelo. V mezinárodním srovnání jsme za Polskem, Maďarskem, Slovenskem, ale i za ekonomicky zbídačelým Řeckem,“ uzavřel.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Dostane mandát, pak sesadí prezidenta? Magyar jednal se Sulyokem, ten argumenty zvažuje
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
