redaktor FTV Prima, CNN Prima NEWS
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
Více o autorovi
Ruská armáda přišla během nedělních bojů na Ukrajině o 2 500 vojáků, což jsou největší denní ztráty invazních vojsk od vypuknutí agrese v únoru 2022. Informoval o tom ukrajinský generální štáb ozbrojených sil. Předchozí rekord tak trval necelé dva týdny. Zmíněná čísla zatím nelze nezávisle ověřit. Rusové o svých ztrátách neinformují.
I když je hlavní houbařská sezóna už za námi, stále máte šanci vyrazit do lesa a odnést si odtamtud chutné úlovky. Nejvíce nyní rostou houby specifické pro pozdní podzimní počasí. Platí také, že i nyní můžete narazit na hřibovité druhy. Experti nicméně v tomto ohledu varují před jejich sběrem. Studené počasí s nočními mrazy totiž hřibům příliš nesvědčí.
Zní to jako velmi špatný vtip. Sportovní arbitrážní soud v pátek rozhodl, že ruské národní výběry se mohou s okamžitou platností znovu účastnit hokejových mistrovství světa. Už příští rok by se tedy na šampionátu v Německu měla ukázat reprezentace teroristického státu, který pátým rokem utápí Ukrajinu v krvi. A co je možná nejbizarnější? Jsou to právě ukrajinští hokejisté, kteří by teď místo v turnaji měli přenechat ruské sborné, přestože si letos vybojovali návrat do elitní skupiny. Otázkou nyní je, jak se zachovají vlivné hokejové svazy Švédska, Finska a Česka a co udělají němečtí pořadatelé. Správnou reakcí by byl totální bojkot.
Stejně jako loni – ani letos prezident Petr Pavel nevyhověl návrhu některých poslanců a u příležitosti oslav 28. října nepropůjčil Milanu Kunderovi nejvyšší státní vyznamenání. Jednomu z nejvýznamnějších světových autorů 20. století, který zemřel před třemi lety ve věku 94 let v Paříži, tak zůstane „pouze“ medaile Za zásluhy. Tu mu ještě za jeho života v roce 1995 udělil prezident Václav Havel. Proč jsou někteří politici přesvědčeni, že by Kunderovi více slušel Řád Bílého lva? A jak argumentují ti, kteří s takovými postoji nesouhlasí?
I když prezident Petr Pavel za letošní seznam vyznamenaných sklízí převážně kladné odezvy, někteří politici a další osobnosti upozorňují na jedno konkrétní jméno, které jim ve výčtu oceněných chybí. Jde o hudebního skladatele, zpěváka a bývalého poslance i ministra Michaela Kocába, který má zásluhy na sametové revoluci či odsunu sovětských vojsk z území Československa. Pavel, kterého Kocáb dlouhodobě kritizuje, jeho jméno při svém projevu na Pražském hradě ani nezmínil – i když se to podle některých nabízelo.
Už je to vlastně takový zaběhnutý seriál. Poradce Motoristů pro zahraniční politiku Jan Zahradil se na sociálních sítích opět pustil do prezidenta Petra Pavla, tentokrát ho opakovaně kritizoval během oslav 28. října. Jako už několikrát předtím se pod Zahradilovým příspěvkem objevil nesouhlasný komentář expremiéra Mirka Topolánka. „Ty vole, ty jsi fakt komediant. Z ODS jsem tě měl vyhodit už já,“ vzkázal bývalý předseda občanských demokratů někdejšímu stranickému kolegovi.
Politici Jaroslav Kubera a Jiří Dienstbier starší, režisér Miloš Forman, sportovkyně Věra Čáslavská či herečka Iva Janžurová. Všem těmto osobnostem prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání, a to tradičně u příležitosti oslav vzniku samostatného Československa. Hlava státu v roce 2026 propůjčila čtyřikrát Řád Bílého lva, což je nejvyšší státní vyznamenání. Z 51 vyznamenaných bylo 15 oceněno posmrtně. V letošním seznamu chybí spisovatel Milan Kundera, Alice Garrigue Masaryková, Martina Sáblíková či Marek Eben – tedy jména, o nichž se v posledních dnech spekulovalo. Podle očekávání nebyl vyznamenán také Pavlův předchůdce Miloš Zeman, jehož ocenění navrhli někteří poslanci.
V politice je příliš málo skutečné odvahy, přehlížíme nebo nechceme vidět zřetelné signály krizí, které mohou nastat, řekl prezident Petr Pavel během svého projevu na Pražském hradě. U příležitosti oslav vzniku samostatného Československa zmínil své obavy z budoucnosti. „Demokracie není navždy,“ zdůraznila hlava státu s tím, že se česká společnost uchyluje k pohodlnosti. V projevu mimo jiné zazněly zmínky o bezpečnostní situaci, ale také o veřejných financích či výkyvech klimatu.
Lidé si ve středu 28. října připomínali 108. výročí vzniku samostatného Československa. Ráno se uskutečnila pietní akce na pražském Vítkově, kam dorazil prezident Petr Pavel, premiér Andrej Babiš (ANO) a další vrcholní politici. Pavlův program vyvrcholil večer, kdy na Pražském hradě předával státní vyznamenání. Prezident během svého projevu ve Vladislavském sále zmínil své obavy z budoucnosti. „Demokracie není navždy,“ zdůraznila hlava státu s tím, že se česká společnost uchyluje k pohodlnosti.
Když se člověk podívá do kalendáře, zjistí, že do Vánoc zbývají necelé dva měsíce. Možná proto znovu nastala chvíle, kdy se politici snaží procpat své programové body do Ústavy ČR, jelikož si tento dokument o základních pravidlech fungování země a dělby moci zřejmě pletou se seznamem přání, který na podzim připnou magnetem na lednici, aby si ho mohl přečíst Ježíšek. Tentokrát přišli koaliční poslanci s tím, že by chtěli pod stromeček zakotvení české koruny v Ústavě. Jenomže ve Sněmovně nemají ústavní většinu, natož pak v Senátu...
STAN ústy svých politiků neustále kritizuje vysoký deficit státního rozpočtu a správně uvádí, že to způsobilo zrušení superhrubé mzdy. V nedělní Partii na CNN Prima NEWS to řekl exprezident Miloš Zeman, čímž poněkud překvapivě pochválil zmíněné opoziční hnutí. O zrušení superhrubé mzdy se koncem roku 2020 postarali poslanci z ANO, ODS a SPD. Zeman i představitelé Starostů tento krok dlouhodobě kritizují.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
