Opozice

Čtyřkoalice se chytla do vlastní pasti. Když hnutí ANO přišlo s návrhem na odvolání šéfky Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), někteří vládní špičky na oplátku varovaly, že o křeslo místopředsedy dolní komory může přijít Karel Havlíček (ANO). Jenže ne všichni z koalice jsou z takového plánu nadšení, pochyby má hlavně hnutí STAN a část lidovců. Bojí se, že by akorát nahráli hnutí ANO. Mimořádná schůze Sněmovny se koná ve čtvrtek.

Nerozumím tomu, proč se snažíte vylíčit Českou republiku jako téměř spálenou zemi, podivoval se ministr dopravy Martin Kupka (ODS) tvrzením předsedy SPD Tomia Okamury v pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle Okamury by se vládní politici měli místo se Slovenskem ekonomicky poměřovat s Německem.

Velkou mantrou koalice Spolu bylo snížení počtu státních zaměstnanců. Místo toho ale úřednický aparát stále roste, což kritizuje opozice. Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek dokonce prohlásil, že ODS má za cíl sabotovat celou státní správu.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová se na sociální síti TikTok opřela do kabinetu Petra Fialy (ODS), zejména do ministrů Zbyňka Stanjury (ODS) a Mariana Jurečky (KDU-ČSL). V obleku hranolky o nich mluví jako o „úplných delulu“ a vzkázala, že jim chaos, který kolem brigádníků vznikl, ve Sněmovně „pořádně vytmaví“. Reagovala tak na změny, které se týkají dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ). Politolog Jan Kubáček poznamenal, že příspěvek je bizarní, ale splnil svůj účel - dostal se mezi lidi.

Dejte ANO dostatek hlasů, abychom mohli složit jednobarevnou vládu. Tuto větu od Andreje Babiše slýcháme vcelku pravidelně, když s blížícími se sněmovními volbami neochotně reaguje na dotazy novinářů ohledně koaličního potenciálu. Kdysi krajně divoká představa už nemusí být takovým sci-fi jako dříve. Jak je možné, že má ANO stále dominantnější pozici na české politické scéně?

Když už Andrej Babiš (ANO) přijde do Poslanecké sněmovny, začne nadávat a dehonestovat ostatní, uvedla poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) v pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle poslance za hnutí ANO Davida Pražáka Babiš svými posledními nevybíravými výroky jen reagoval na premiéra Petra Fialu (ODS).

Podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) na něj Andrej Babiš (ANO) v pátek při jednání Sněmovny útočil proto, že se bojí zaměstnancům firem ze svých svěřenských fondů platit mzdy jako v Německu a v Rakousku. Babišovy verbální útoky na předsedu vlády odsoudil mimo jiné zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéfka SOCDEM Jana Maláčová se na sociálních sítích pustily do ostrého sporu týkajícího se výdajů na obranu. „Na letadýlka peníze jsou, ale nejsou pro kuchařky ve školách nebo pečovatelky v důchoďacích,“ nebrala si servítky někdejší ministryně práce. Černochová Maláčovou oslovila jako „soudružku Venezuelu“, zároveň jí doporučila navštívit Ukrajinu, která se již třetím rokem brání ruské invazi.

I přes všechny otočky, které Petr Fiala (ODS) udělal, aby se zalíbil Ursule von der Leyenové, s ním šéfka Evropské komise nakonec zametla. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) s tím, že Fiala v Bruselu nevyjednal prakticky nic. Přesto Bžoch připustil, že Jozef Síkela jako eurokomisař pro mezinárodní partnerství může mít vliv, pokud své portfolio dobře pojme.

Spory o to, kdo může za drahé máslo, pokračují. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) se přidal k premiérovi a svému stranickému šéfovi Petru Fialovi a za jednoho z viníků označil šéfa ANO Andreje Babiše a holding Agrofert. Babiš oběma politikům vzkázal, že jsou klauni. Přišel s teorií, že za drahé máslo může mimo jiné choroba modrého jazyka, a Stanjuru poslal do kravína.

Nejnovější volební průzkumy ukazují, že by se KSČM opět dostala do Sněmovny. Jak je to 35 let po pádu rudé totality možné? Co to vypovídá o našem národu? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hledá vysvětlení Petr Pithart, který si v životě zkusil několik rolí: V letech 1959-68 byl členem KSČ, což podědil po tátovi, prvorepublikovém komunistovi a válečném koncentráčníkovi. Za normalizace se z něj stal pronásledovaný disident. A v roce 1989 patřil k hybatelům změn, které sám od začátku odmítá nazvat revolucí. „Spíš bych volil slovo převrat,“ tvrdí jeden z nejdůležitějších politiků polistopadové éry.