Město králů i husitů. Čáslav skrývá památky, které vás vtáhnou do českých dějin
Čáslav: město, kde na každém kroku dýchá historie. Zdroj: CNN Prima NEWS
Královské město Čáslav ve Středočeském kraji nabízí návštěvníkům jedinečnou cestu českými dějinami. Od středověkých hradeb a památek spojených s husitským vojevůdcem Janem Žižkou až po unikátní sbírky zemědělské techniky. Historie tu ožívá na každém kroku a připomíná dobu českých králů i významné osobnosti moderních dějin.
Čáslav patří mezi královská města, která ve 13. století zakládal český král Přemysl Otakar II. Právě jeho vláda znamenala pro České království období mimořádného rozmachu.
Odkaz Přemysla Otakara II. i dalších českých panovníků dnes připomíná Český královský institut. Tato nepolitická organizace se věnuje české historii a zároveň otevírá debatu o tom, jak by mohla vypadat moderní konstituční monarchie.
Podle jejího ředitele Zdeňka Prázdnýého nabízí historické srovnání zajímavý pohled na stabilitu i roli hlavy státu. „Od roku 1620 do roku 1918 jsme měli 13 králů za více než tři století. Od roku 1918 dodnes máme 13 prezidentů za jedno století. Je na tom vidět význam panovníka – sjednocuje společnost, je apolitický, levnější a více spojený s národem,“ říká Prázdný.
Historické souvislosti připomíná i samotný vznik měst. Přemysl Otakar II. nechal Čáslav založit při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. „Královská města měla výsady, které nikdo jiný neměl, protože patřila přímo panovníkovi. Ve středověku byla navíc opevnění naprostou nutností – hradby chránily města před útoky a bez nich by byla prakticky nebranitelná,“ doplňuje Prázdný.
Právě propojení historie, politických modelů i konkrétních míst tak podle něj ukazuje, jak silnou roli sehrával panovník nejen v řízení státu, ale i v každodenním životě tehdejší společnosti.
Středověké hradby a Otakarova bašta
I Čáslav si dodnes zachovala část hradeb, i když velká část opevnění během staletí zanikla. „Ty hradby se vyvíjely spolu s městem. Nejvyšší byly v době husitských válek, kdy jejich výška mohla dosahovat až patnácti metrů,“ vysvětluje Zuzana Kolářová, průvodkyně města Čáslav.
Z původního opevnění se dochovala například Otakarova bašta – jediná zachovaná věž čáslavských hradeb. „Mnoho dalších částí opevnění byly zbourány hlavně na přelomu 18. století kvůli rozvoji města,“ doplňuje Kolářová.
Městské muzeum jako „malé Národní muzeum“
Historii města přibližuje Městské muzeum a knihovna Čáslav, které návštěvníci někdy označují jako malé Národní muzeum. „V této části expozice vidíme model středověké Čáslavy. Předlohou byly historické veduty, například od Jana Willenberga z roku 1602 nebo Jakuba Hofnagla z roku 1617,“ říká Michaela Dvořáková, ředitelka muzea.
Model ukazuje podobu města s hradbami i třemi vstupními branami. Historii města však poznamenaly i ničivé požáry. „První velký požár přišel v roce 1452, druhý v roce 1522, kdy shořelo téměř celé město. Vyhořel kostel, špitál i velká část domů,“ popisuje Kolářová.
Muzeum ale nabízí také přírodovědnou expozici s unikátními exponáty. „Máme zde rozmanité preparáty zvířat a také vzácnou kolekci kolibříků. Některé druhy jsme teprve nedávno přesně určovali,“ dodává Dvořáková.
Pozornost návštěvníků přitahuje i kuriózní exponát. „Takzvaný dráček je vlastně rejnok upravený do podoby draka. Je to historická kuriozita a zároveň poměrně vzácný exponát,“ vysvětluje ředitelka muzea.
Žižkova síň a slavný nález ostatků
Jedním z nejvýznamnějších míst ve městě je Žižkova síň na čáslavské radnici. Ta je spojena se jménem husitského vojevůdce Jana Žižky. „Když byly v roce 1910 v kostele svatého Petra a Pavla objeveny lidské ostatky, vyvolalo to velkou senzaci. Posílilo to domněnku, že by mohlo jít právě o Žižkův hrob,“ říká Petra Michalová, kurátorka Městského muzea v Čáslavi.
Lebka je dnes uložena v zabezpečené schránce v Žižkově síni, další nalezené kosti se nacházejí v depozitáři muzea.
Synagoga i kostel s výhledem na Krkonoše
Mezi významné památky patří také kostel sv. Petra a Pavla, jehož věž je jednou z nejvyšších vyhlídkových věží v České republice. Za dobré viditelnosti je z ní možné dohlédnout až na Krkonoše. „Když kostel obejdete, můžete krásně vidět jednotlivé stavební etapy a to, jak byl postupně dostavován,“ říká průvodkyně Kolářová.
Návštěvníky zaujme také čáslavská synagoga s charakteristickou architekturou. „Dominantou fasády je maurský oblouk s rozetou a Davidovou hvězdou. Hebrejský nápis znamená v překladu: Do chrámu vcházíme společně,“ doplňuje Kolářová.
Muzeum zemědělské techniky a legendární Čmelák
Součástí turistické nabídky města je také pobočka Národního zemědělského muzea. „V expozici máme stroje od 19. století až po současnost. Návštěvníci zde mohou vidět vývoj energie v zemědělství – od lidské a zvířecí síly až po spalovací motory,“ říká Vladimír Michálek, ředitel čáslavské pobočky muzea.
Velkou atrakcí jsou například historické parní oračky. „Parní oračka Libuše a Přemysl je unikátní tím, že se dochovala jako jediná kompletní v republice. Orala až do roku 1971,“ vysvětluje Michálek.
Nad hlavami návštěvníků visí také legendární zemědělské letadlo Z-37 Čmelák. „Za socialismu to byl jeden z nejviditelnějších strojů v československém zemědělství. Velkou výhodou bylo, že při práci neutužoval půdu,“ dodává Michálek.
Město, které formovala historie
Čáslav se může pochlubit také významnými rodáky – narodil se zde například spisovatel Rudolf Těsnohlídek nebo oscarový režisér Miloš Forman. Sportovní úspěchy zde slavila i atletka Jarmila Kratochvílová.
„Přijeďte do Čáslavy, do města, které založil Přemysl Otakar II. Přijeďte do města, kde probíhala historie, kde se konal slavný Čáslavský sněm a kde se narodily významné osobnosti české kultury i sportu,“ zve návštěvníky Renata Vaculíková, místostarostka Čáslavi.
Královská historie stále láká
Ačkoliv Čáslav není zapsaná na seznamu UNESCO jako nedaleká Kutná Hora, dokáže návštěvníky vtáhnout do českých dějin stejně silně.
Historie českých králů, husitské tradice i technické unikáty zde vytvářejí pestrou mozaiku, která dělá z Čáslavi atraktivní cíl výletů ve středních Čechách.
