Nekrolog Mekyho Žbirky
Zesnulý zpěvák Miro Žbirka byl autorem řady hitů. Některé věnoval svým nejbližším a nejmilovanějším lidem. Jak vznikaly a co o nich prozradil?
V slepých uličkách (1980)
„Byl jsem ještě členem skupiny Modus. Po jednom koncertě, mohly být tak dvě ráno, jsem přijel domů, do panelového bytu na sídliště. Nemohl jsem usnout. Vzal jsem elektrickou kytaru a potichu jsem hrál a broukal si. Nahlas to nešlo – všechno v paneláku bylo slyšet. Za chvíli byla píseň na světě.“
Biely kvet, Atlantida (1982)
„Na Bratislavské lyře v roce 1982 jsme se skupinou Limit přihlásili píseň Biely kvet, s Atlantidou jsem byl jako sólový zpěvák. Byl to plodný rok. Dodnes patří mezi megahity, které si nemohu na svém koncertě dovolit nezahrát.“
Denisa (1983)
„Původně se tato písnička jmenovala jinak. Místo Deni tam bylo slovo odchod. Špatně se mi to zpívalo, tak jsem poprosil textaře, aby tam místo toho použil Deni. Hned věděl, kam mířím, je to věnováno mojí první dceři Denise.“
22 dní (1984)
„V té době jsem si poprvé psal sám i texty. Dokonce jsem jich napsal 14, na celé album. Dodnes se mi špatně vysvětluje, když se mě někdo zeptá, o čem ten text vlastně je. Proč zrovna 22 dní? Ten text zkrátka přiletěl, muselo to být prostě 22 dní. To je moje odpověď.“
Katka (1986)
„To už jsme se znali s mou budoucí manželkou Katkou. Ona tehdy bydlela v Praze, já v Bratislavě, dělilo nás od sebe 330 kilometrů. Ta nálada té písně vyjadřuje, co jsem tehdy cítil.“
Prvá (1988)
„Přišel jsem za hudebním redaktorem vydavatelství Opus a pouštěl jsem mu, co za písničky jsme ve studiu nahráli a co dáme na desku. Když hrála Prvá, říkám mu: ‚Ta tam nebude. Tu vyřadíme.‘ On vyskočil do výšky a povídá: ‚To ses zbláznil? Ta tam musí být!‘ Byl z toho úplně vytočený. Nevím ani, proč jsem ji tam původně dávat nechtěl.“
V roce 2020 natočil oceňovaný režisér Šimon Šafránek celovečerní dokument Meky, který pojednává o životě slovenské legendy Mekyho Žbirky. Na film se můžete podívat zde.
