Ukrajinský generální štáb popřel, že by ruské jednotky dobyly Kosťantynivku na východě Ukrajiny, informovala agentura Reuters. Moskva v noci na sobotu uvedla, že získala toto strategicky položené město na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou.
Rusko už podle všeho není energetickou supervelmocí, jejíž ekonomiku nedokážou oslabit ani ty nejtvrdší západní sankce, jak Kreml dlouhodobě tvrdí. Vyplývá to z analýzy serveru Politico, podle níž Ukrajina sérií cílených útoků výrazně narušila ruskou palivovou infrastrukturu a vyvolala nedostatek pohonných hmot. Portál dodává, že ekonomika autoritářského vládce Vladimira Putina kvůli tomu doslova „jede na výpary“.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie, sklady paliv a logistickou infrastrukturu začínají podle některých vojenských analytiků citelně oslabovat ruskou válečnou mašinerii. Rusko se potýká s nedostatkem pohonných hmot, výpadky elektřiny i vysokými ztrátami na frontě. Problémy se zásobováním už veřejně připustil i ruský prezident Vladimir Putin. Podle expertů by tak současná strategie, kterou agentura UNIAN nazvala blitzkriegem (bleskovou válkou), mohla Kreml donutit přehodnotit plány na další pokračování ve válce.
U ruských čerpacích stanic zavládla panika. Lidé skupují benzín po stovkách litrů, ve frontách stráví i osm hodin. Někde dokonce řidiči přespávají v autech nebo tlačí vozidla s prázdnou nádrží ke stanici. A to v zemi, která patří k největším producentům ropy na světě. Část problémů způsobily ukrajinské drony, část si panikařící Rusové doslova vyrobili sami.
Rusko se potýká s největší palivovou krizí od začátku invaze. Prezident Vladimir Putin byl minulý týden nucen poprvé veřejně připustit, že v zemi panuje „určitý nedostatek“ pohonných hmot. Zároveň však odmítl jakékoli zastavení ruského postupu na frontě.
Ukrajinské drony v květnu podnikly rekordní sérii útoků na ropné rafinerie a podle analýzy webu The Kyiv Independent se začaly citelně propisovat do ruské ekonomiky i běžného života obyvatel. Výpadky výroby pohonných hmot, fronty u čerpacích stanic a rostoucí kritika protivzdušné obrany ukazují, že válka se pro miliony Rusů stala každodenní realitou. Kreml na situaci reagoval cenzurou, ta ale podle analýzy spíše prohloubila nedůvěru veřejnosti ve stát. Ukrajina útočí v hloubi Ruska stále častěji. K posledním úderům došlo v úterý, kdy se nad Moskvu dostaly desítky dronů.
Dvaadvacetiletý Rus skočil za jízdy z vlaku jedoucího přes území Litvy a požádal o azyl v EU. Teď mu hrozí deportace zpátky do Ruska. Snaží se sice, aby úřady jeho žádost o azyl ještě jednou prošetřily, narazí ale zřejmě na nesmlouvavé Litevce, kteří podobné lidi zásadně posílají zpět do země, ze které se snažili utéct.
Ruský veterán z války na Ukrajině natočil virální video s ultimátem pro Vladimira Putina: buď ho přijme a vyslechne, nebo se vojáci na frontě obrátí zbraněmi proti Kremlu. Iniciativa rychle přilákala pozornost – a stejně rychle zájem bezpečnostních složek. Podle informací ruských telegramových kanálů byl muž zadržen.
Ukrajina v noci na sobotu a brzy ráno zaútočila střelami na průmyslová zařízení v ruském velkoměstě Volgograd, údery si vyžádaly nejméně deset raněných. Na platformě Telegram to oznámil gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov.
Valentin Purgin se ve skutečnosti jmenoval Vladimir Golubenko. Ale co na tom muži vlastně bylo pravé? Vše, čeho v životě dosáhl, získal podvodem. Práci novináře dostal díky falešným dokladům, jeho články byly vylhané od začátku do konce a podvodem se stal i nositelem Zlaté hvězdy Hrdiny SSSR. Nakonec ho lež přivedla až na popraviště. A přitom při pohledu na jeho portrét ve vojenské uniformě byste řekli – to je pravý sovětský člověk, který s optimismem hledí vstříc
Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise v pátek představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj Komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
Čerstvé údery Ukrajinců na okupovaný poloostrov Krym, kde ruským vojákům i civilistům následné výpadky elektřiny značně ztěžují život, vracejí do hry již zapomenutou otázku – Mohou Ukrajinci osvobodit Krym? Názory expertů se různí. Zatímco z Ukrajiny zní, že je to proveditelné, ze Západu přichází naopak skeptičtější pohled. Analytici se však shodují, že Ukrajinci aktuálně uplatňují stejnou taktiku, jakou úspěšně použili při osvobozování Chersonu.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
