Moskva

Rusko stále pokračuje v agresi vůči Ukrajině. Na kulturním poli se ale situace vrací do stavu před zahájením invaze. Na evropských pódiích totiž opět vystupují ruští umělci, kteří byli po roce 2022 kvůli svým vazbám na Rusko odmítáni. Ukrajina přitom varuje, že ruská kultura může sloužit jako nástroj propagandy, píše web Politico.

Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. V pondělí začala výměna, která bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech, uvedl na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let. O zahájení výměny o několik minut dříve informovalo také ruské ministerstvo obrany, podle něhož se jedná o první část výměny dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.

Ukrajinský dronový útok na Moskvu přiměl úřady k uzavření dvou z letišť ruské metropole. Útoku dronů a střel v noci na neděli čelila také Ukrajina. V Dněpropetrovské oblasti zemřel po ruském náletu člověk.

Rusko zvyšuje produkci dronů a buduje nová odpalovací místa. Ukrajina by tak již brzy mohla čelit útokům i více než 500 bezpilotních letounů dlouhého doletu za noc. Deníku The Kyiv Independent to řekl zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky.

Ruský resort obrany se dopustil velkého přešlapu. Tamní internetové službě Yandex totiž přikázal, aby na svých mapách rozmazala místa, kde armáda přechovává vojenské vybavení. Jenže právě tímto krokem vystavil místa nechtěné pozornosti, jak informoval nezávislý portál SOTA. Na celosvětovém portálu Mapy Google přesto zůstala nerozmazaná.

Rusko se chystá ovládnout další evropskou zemi — a to v Moldavsku. Naznačuje to tamní premiér Dorin Recean v rozhovoru pro list Financial Times. Předseda moldavské vlády hlásí, že Moskva se chystá posílit svoji přítomnost v Podněstří, separatisty kontrolované oblasti náležící Moldavsku, a to až o 10 tisíc vojáků. Taková síla by podle Receana mohla v Kišiněvě nastolit proruskou vládu.

Komunikace mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským autoritářem Vladimirem Putinem má k ideálu velmi daleko. Ačkoliv se šéf Bílého domu pokouší dostat vládce Kremlu k jednacímu stolu kvůli míru na Ukrajině, pořád se mu to nedaří. Nyní dává Putinovi „dva týdny“ času, aby konečně ukázal, že chce mír. Problémem však je, že podobných dvoutýdenních lhůt už Trump na Putina vyzkoušel několik a k ničemu to nevedlo.

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica, aby už na mezinárodní úrovni nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců. Prošel i vinou části slovenské opozice, která se pokusila o obstrukce. Kdyby k nim ovšem nepřistoupila, text usnesení by neprošel. Podle listu Denník N ovšem ve vládní koalici nepanuje shoda, zda je uvedené usnesení pro vládu právně závazné. Proti rozhodnutí slovenských poslanců se ozval český premiér Fiala.

Dvanáctiletý chlapec z Mariupolu přišel během války na Ukrajině o matku a skončil v ruské nemocnici, kde byl dán k adopci. Měl ale štěstí. Z ruského zajetí ho zachránila jeho babička, která ho náhodou viděla v propagandistickém videu a neváhala vyrazit na téměř 1300 kilometrů dlouhou cestu. Příběh malého chlapce, který přináší web The Washington Post, ukazuje, jak obtížné je získat z ruského zajetí jedno jediné dítě.

Ruská delegace v Istanbulu nereagovala na ukrajinské návrhy a předložila soubor starých ultimát, které situaci nijak nepřibližují skutečnému míru. Na síti X to v úterý uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na pondělní přímé jednání znepřátelených stran. Ruští představitelé tam předali ukrajinské delegaci memorandum s podmínkami pro ukončení války.

Aktivisté v pondělí na protest proti obchodu Ruska a Francie ukradli voskovou figurínu Emmanuela Macrona z muzea Grévin, následně ji vystavili před ruskou ambasádou. Muzeum uvedlo, že aktivisté telefonicky slíbili, že socha bude vrácena „nepoškozená“.

Pondělní druhé kolo přímých jednání Ukrajiny a Ruska v Istanbulu skončilo po přibližně hodině. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj a také agentura AFP, která cituje z vyjádření mluvčího turecké diplomacie Öncüho Keçeliho. Podle něj výsledek rozhovorů „není negativní“. Ukrajina chce navrátit násilně odvedené děti zpět, Rusko odmítá myšlenku bezpodmínečného příměří.