ANALÝZA: Kdo zkolabuje dřív. Válka na Ukrajině se mění v totální, už se nerozhoduje na frontě
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Konflikt na Ukrajině se blíží definici totální války.
Obě strany cílí na ekonomiku i infrastrukturu v týlu.
Rusko zvažuje novou vlnu mobilizace kvůli stagnaci.
Jak dlouho dokáže společnost snášet nároky konfliktu?
Rusko a Ukrajina rozšiřují válku za hranice fronty – útočí na ekonomiku, infrastrukturu i zázemí svého protivníka. Moskva zároveň zvažuje, že přistoupí k další mobilizaci. Válka tak může vstoupit do nové fáze, která se bude stále více blížit totálnímu konfliktu, píše web The Kyiv Independent.
Dva velké a silně ozbrojené státy, které spolu vedou existenční válku. Statisíce obětí, masová mobilizace, rozsáhlé útoky na ekonomiku a infrastrukturu protivníka a obrovské výdaje na obranu, které tvoří významnou část státních rozpočtů. Všechny tyto faktory vyvolávají představu „totální války“ – mezistátního konfliktu, v němž země, společnost i ekonomika nejsou jen aktivní součástí válečného úsilí, ale také terčem nepřátelských úderů. Plnohodnotná válka Ruska proti Ukrajině je nyní jedním z nejkrvavějších konfliktů 21. století a jednou z nejbrutálnějších a nejdéle trvajících mezistátních válek od roku 1945. Přesto se pojem „totální válka“ v jinak živých diskusích téměř nevyskytuje, podotýká web The Kyiv Independent.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko na Ukrajině krvácí, ale učí se. Jeho podcenění se nám může vymstít, varují experti
Dokud ruský prezident Vladimir Putin nenařídil trvalou mobilizaci a ekonomika v obou zemích fungovala víceméně normálně, nemuselo se zdát, že obě strany do války zapojily všechny své síly. Mnohá z omezení, která dosud bránila tomu, aby vypukla totální válka, však začínají mizet.
Čtěte také
„Je to už tak trochu boxerský zápas bez pevně stanoveného počtu kol. Každá strana považuje za vítězství schopnost udržet se na nohou až do posledního kola a doufá, že soupeř se pod tlakem naprosté destrukce a nahromaděných sociálních, ekonomických a politických problémů zhroutí,“ řekl Mykola Bielieskov, vědecký pracovník Ukrajinského národního institutu pro bezpečnostní studia a vedoucí analytik nadace Come Back Alive.
Co je to totální válka?
Pro pojem „totální válka“ neexistuje obecně přijímaná definice. Ačkoli někteří pojem spojují s myšlenkou „absolutní války“ pruského důstojníka Carla von Clausewitze, samotný termín poprvé popularizoval generál z první světové války Erich Ludendorff ve své knize z roku 1935 s názvem Der totale Krieg (Totální válka). Ludendorffovo dílo sice reflektovalo aspekty německého válečného úsilí na bojišti i doma, nesnažilo se však vytvořit novou teorii války. V následujících desetiletích se na základě zkušeností ze světových válek 20. století zformovala moderní představa o totální válce.
Totální válka znamená konflikt, v němž se válčící strany soustředí nejen na úspěch na bojišti, ale také na oslabení a zničení bojové schopnosti nepřátelského státu v týlu – od vojenské výroby a zdrojů příjmů až po infrastrukturu a v konečném důsledku i vůli společnosti bojovat. „Totální válka je synonymem pro úplné národní úsilí, při kterém se využívají všechny složky národní moci. Znamená to, že k vedení této války využíváte všechny složky svého národa, ať už v obraně, nebo v útoku, a čím déle válka trvá, tím totálnější se stává,“ řekl generálmajor australské armády ve výslužbě Mick Ryan.
Čtěte také
Ničivé útoky na zázemí protivníka se staly důležitou součástí totální války díky technologickému pokroku. Výrazně se rozšířily za druhé světové války s rozvojem dálkového strategického bombardování a vyvrcholily použitím jaderných zbraní proti Japonsku. Dnes jsou možnosti Ruska i Ukrajiny zasahovat hluboko v týlu protivníka omezené jejich vlastními údernými schopnostmi a protivzdušnou obranou nepřítele. Neustálý vývoj a zdokonalování strategických zbraní na obou stranách ale naznačují snahu dosáhnout podobných účinků, jaké jsou spojovány s totální válkou. „Vypadá to jako totální válka přímo z učebnice, úměrná novým technologiím – pokusy oslabit frontu ničením životně důležité infrastruktury v týlu, která je nezbytná pro vedení války,“ uvedl Bielieskov.
Ekonomická eskalace
Ve snaze využít momentálně výhodnější situace Ukrajiny a dostat Rusko k jednacímu stolu oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj koncem června 40denní operaci, jejímž cílem bylo zvýšit tlak na Moskvu. Během této doby Ukrajina zesílila dálkové útoky na ruské rafinerie, přístavy a další strategická místa. Zasahovala také tankery takzvané stínové flotily a sklady společnosti Wildberries.
Tyto útoky mohou Rusku způsobit ekonomické škody v řádu miliard dolarů a zvýšit riziko vážného finančního otřesu. Ještě důležitější ale může být jejich psychologický dopad – válka se díky nim stále více dotýká běžného života Rusů.
Místo toho, aby Rusko pod tlakem útoků začalo ustupovat a směřovalo k ukončení války, Moskva během uplynulých 40 dnů své útoky na ukrajinskou ekonomiku naopak zesílila. Terčem se staly ukrajinské maloobchodní a logistické sklady, včetně hypermarketů Epicentr, supermarketů Silpo, poštovní společnosti Nova Poshta a internetového obchodu Rozetka. Nová vlna útoků na přístavní infrastrukturu a nákladní lodě v Oděské oblasti navíc omezila námořní dopravu na Černém moři, čímž Ukrajina přišla o zásadní zdroje příjmů z vývozu obilí a surovin. „Útoky na Kyjev, který generuje přibližně 20 procent HDP země, by mohly vyvolat řadu sociálních, ekonomických, vojenských a politických problémů, pokud nebudou řešeny,“ uvedl Bielieskov.
Čtěte také
Nová vlna ruských útoků zároveň přichází v době, kdy má Ukrajina vážný nedostatek raket pro systémy Patriot, a její obrana je proto proti balistickým raketám výrazně oslabená. Rusko navíc nasazuje nové drony typu Šáhed a kombinované rakety a drony, které mají překonat ukrajinskou obranu. „Na rozdíl od Ukrajiny sází Rusko na ničení infrastruktury nezbytné pro život. Logika, která stojí za přístupem obou stran, je však stejná,“ poznamenal Bielieskov.
Vzhledem k tomu, že Ukrajinu možná čeká dosud nejtěžší zima, vyvstává hrozba, že ruské útoky na přístavy, podniky a kritickou infrastrukturu by mohly vyústit v klasický efekt „totální války“. „Jde o variaci toho, co Rusové dělají už od konce roku 2022. Neliší se to od Lincolnovy ‚anakondové strategie‘ proti Jihu (v americké občanské válce), jejímž cílem je vyvíjet tlak na všech frontách a na všechny složky ukrajinské válečné schopnosti: na armádu, na obyvatelstvo, na diplomacii i na ekonomiku,“ uvedl Ryan.
Dojde v Rusku na další mobilizaci?
Jedním z hlavních znaků totální války je masový, často nucený odvod mužů v odvodovém věku do armády. Právě skutečnost, že se Putin dlouhodobě snaží vyhnout další masové mobilizaci, ukazuje, že Rusko zatím nemusí do války zapojovat všechny své dostupné zdroje.
V září 2022, poté, co ukrajinské síly prolomily ruské linie v Charkovské oblasti, Putin oznámil „částečnou mobilizaci“ přibližně 300 tisíc vojáků, aby zabránil zhroucení frontové linie. Mobilizace probíhala chaoticky a vedla k odchodu stovek tisíc ruských mužů ze země. Zároveň narušila obraz války jako „speciální vojenské operace“, která se běžných Rusů přímo netýká. Od té doby se Rusko spoléhá převážně na dobrovolnickou službu, přičemž lukrativní náborové prémie, vysoké platy a klamné sliby služby v týlu přinášejí každý měsíc přibližně 30 tisíc rekrutů, převážně z ekonomicky zaostalých oblastí.
„Rusko se v posledních letech snažilo zajistit další jednotky, ale nepodařilo se mu to, protože nemělo dostatek nových vojáků,“ řekl vojenský analytik Rob Lee, vedoucí výzkumník z Institutu pro výzkum zahraniční politiky. Rozmohly se tak spekulace, že by Putin mohl nařídit mobilizaci. „V letech 2024 a 2025 byla ruská teorie vítězství založena na myšlence, že díky své převaze ve zdrojích a lidských silách vydrží déle než západní podpora Ukrajiny a bude postupovat na frontě, byť pomalu. Nyní pozorujeme stagnaci ruské strategie na bojišti, protože nepřináší takové výsledky jako dříve, a Rusko je nuceno uvažovat o nové vlně mobilizace,“ popsal Bielieskov.
Čtěte také
Ukrajina má výrazně méně obyvatel, a proto má i menší zásobu mužů, které může povolat do armády. Přesto od začátku plnohodnotné války využívá nucenou mobilizaci. Tento proces ale zároveň prohloubil sociální napětí. Ukrajinci sice většinou odmítají kapitulaci před Ruskem, zároveň ale sílí jejich nespokojenost se státem, zejména s náborovými úředníky, kteří jsou někdy obviňováni z násilného, nezákonného a korupčního jednání. Zároveň Kyjev některé skupiny z mobilizace vyjímá. Například mužům ve věku 18 až 24 let umožňuje opustit zemi a toleruje rozsáhlý a často zkorumpovaný systém výjimek z mobilizace pro muže v odvodovém věku. „Problém je, jak jsme viděli u jiných válek, že čím déle války trvají, tím méně je pravděpodobné, že společnost podpoří další opatření v oblasti branné povinnosti,“ řekl Ryan.
Na čí straně je čas?
Zelenského 40denní operace je u konce, dálkové útoky sílí a na východě Ukrajiny se naplno rozbíhají boje o takzvaný „pevnostní pás“ Donbasu. Naděje, že by se podařilo uzavřít příměří ještě před zimou, tak slábnou. Navíc i kdyby se frontová linie výrazně neposouvala, válka bude podle všeho dál eskalovat a stále více zasahovat celou společnost a ekonomiku, pokud žádná ze stran nebude donucena k zásadním ústupkům. „Když není možné dosáhnout cílů bojem na frontě, dochází k pokusům oslabit nepřítele ničením klíčových cílů v týlu, které zajišťují jeho fungování. Jinými slovy, jde o to, srazit protivníka na kolena dříve, než dojde k vlastnímu kolapsu,“ uvedl Bielieskov.
Poslední roky války se nesly ve znamení úvah o tom, na čí straně je vlastně čas. Pokud Putin skutečně přistoupí k další mobilizaci, mohlo by Rusko v krátkodobém a střednědobém horizontu rozšířit své ofenzivní operace a především získat dostatek vojáků k jejich pokračování i v dalších letech. Ukrajina má oproti Rusku výrazně menší početní základnu, což pro ni představuje zásadní nevýhodu v případě dlouhé války.
„Strategie Ukrajiny se musí zaměřit na udržitelnost, protože nikdo neví, jak dlouho může konflikt trvat. Mohou nastat intenzivnější fáze, mohou nastat klidnější fáze, může dojít k příměří a o šest měsíců později se boj může znovu rozhořet. Je důležité mít dlouhodobější perspektivu,“ řekl Lee.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Na Ukrajinu se chystá 50 tisíc Severokorejců, tvrdí Zelenskyj. Kyjev žádá o pomoc i Soul
vaclav.cerny@iprima.cz
