Nové detaily o smrti Hitlerovy neteře. Nacistický vůdce neměl alibi, odhalily dokumenty
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Nové dokumenty zpochybňují Hitlerovo alibi.
Tělo neteře nalezeno o den dříve, než se tvrdilo.
Byla smrt Geli Raubalové skutečně sebevraždou?
Archivy odhalily nesrovnalosti v policejní verzi.
Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberka.
Geli Raubalová byla dcerou Hitlerovy nevlastní sestry Angely, rozené Hitlerové. Hitler se s ní podle dostupných informací setkal poprvé až v roce 1924, kdy si odpykával ve věznici v Landsbergu trest za neúspěšný pokus o převrat z listopadu 1923. Hitler s Raubalovou později trávil mnoho času, od roku 1929 bydlela v jeho mnichovském bytě. Hitler financoval její pěvecké vzdělání. Dobová svědectví popisují vztah pozdějšího nacistického diktátora k neteři jako majetnický. Historici se neshodují na povaze jejich vztahu. Podle některých byl čistě příbuzenský, další jej považují za romantický či dokonce sexuální.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Sebevraždu měl jen předstírat. Policistu v Olomouci nechal na mostě viset jeho informátor
V září 1931 našli tělo Raubalové v Hitlerově mnichovském bytě. Podlehla střelnému zranění, podle oficiální verze spáchala sebevraždu. Bylo jí 23 let. Podle dosavadní verze našel správce domu mrtvou ženu 19. září, Hitler už předchozí odpoledne Mnichov opustil a vydal se do Norimberka.
Badatel Sandner podle časopisu Der Spiegel ale objevil ve státním a v městském archivu v Mnichově několik dokumentů, které zpochybňují Hitlerovo alibi. Podle nich se totiž tělo Raubalové našlo už 18. září v 10:15. Znamenalo by to, že se našlo o celých 24 hodin dříve, než se původně udávalo. Hitler by tak na pravděpodobnou dobu smrti – dopoledne 18. září – neměl alibi. Podle Sandnera se Hitler mezi 10:30 a 12:30 účastnil schůze své Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) a teprve odpoledne se vydal do Norimberka.
Političtí odpůrci Hitlera a jeho NSDAP, která byla na počátku třicátých let na vzestupu, už v době smrti Raubalové zpochybňovali oficiální vyšetřovací verzi. Hitler se stal v lednu 1933 říšským kancléřem. Následně v Německu zavedl nacistický totalitní režim a rozpoutal druhou světovou válku, která si vyžádala životy milionů lidí.
Podle historika Thomase Webera, kterého cituje časopis Der Spiegel, se Hitler na počátku 30. let snažil „zosobňovat vůči německému obyvatelstvu a zahraničí všechny ctnosti a hodnoty“. Podezření, že by mohl mít se smrtí své neteře něco společného, by jeho obraz poškodilo.
Dosavadní chronologie se opírala o policejní zprávu z 28. září, tedy deset dní po smrti Raubalové. Podle badatele Sandnera je přinejmenším podivné, že nebyla nařízena pitva. Podle něj v roce 1931 u mnichovské policie pracovali lidé, kteří měli blízko k NSDAP. Manipulace s dokumenty se ale prokázat nedá. O verzi sebevraždy pochyboval už dobový demokratický tisk.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mrtvý vrah na dně přehrady. Kdo umlčel Romana Horáčka dřív, než znovu stanul před soudem?