Adolf Hitler

Nacistický režim zavraždil za svého dvanáctiletého trvání miliony lidí, další desítky milionů kvůli němu trpěly. Vítězné mocnosti se proto už za války rozhodly hrůzné skutky nacistů odhalit a potrestat. Ve své době bezprecedentní soudní řízení, při němž se světová veřejnost poprvé dozvěděla o obludných rozměrech nacistických zvěrstev, skončilo 1. října 1946. Výsledkem bylo mimo jiné 12 rozsudků smrti. Řada nejvyšších nacistických představitelů ale raději zvolila smrt než žalář.

Stačilo jen několik podpisů a o osudu československého pohraničí bylo rozhodnuto. Před 83 lety se nacistický vůdce Adolf Hitler domluvil se zástupci Velké Británie, Francie a Itálie, že si bez jediného výstřelu převezme Sudety a připojí je Německu. Českoslovenští vojáci, kteří byli po všeobecné mobilizaci připraveni se bránit, museli kvůli tomuto politickému aktu složit zbraně. K podpisu mnichovské dohody ve všech jazykových verzích došlo v noci na 30. září 1938.

Otázka, kterou si pravidelně pokládají historici i česká veřejnost – ubránilo by se Československo silám nacistického Německa? Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka by Adolf Hitler určitě vyhrál, tuzemští vojáci by se ale dokázali bránit několik týdnů. Pro CNN Prima NEWS ale dodal, že jde o irelevantní otázku, jelikož by se Československo v případě agrese zvenku pochopitelně bránilo. Takovou možnost ale nakonec ani nedostalo – nikdo nezaútočil.

Byla to ambiciózní operace, která měla urychlit konec druhé světové války. Po sérii úspěchů v Normandii už spojenečtí velitelé přemýšleli, jak co nejrychleji porazit třetí říši. Proto odstartovali největší výsadek ve vojenské historii, který měl v okupovaném Nizozemsku vytvořit koridory pro pozemní armádu až do Berlína. Tehdy ale Spojenci netušili, že hluboko za nepřátelskou linií odpočívají elitní německé oddíly. Nákladná operace Market Garden skončila pro Spojence velkým debaklem.

Ruiny, mráz a tuny zkrouceného železa. Bitva u Stalingradu, která začala před 79 lety, byla jedním z největších a nejkrvavějších vojenských střetnutí celé druhé světové války. Po počátečních vítězstvích začala německou armádu lámat složitá logistika i krutá ruská zima, čehož využili Sověti a i přes obrovské množství obětí se prostříleli z obležení. Jejich vítězství přineslo obrat ve vývoji války na východní frontě a nakonec se stalo jedním ze symbolů německé porážky.

Je vysoká 63,5 metru a na její vrchol musíte vyšlapat 299 schodů. Výhled z ní máte na celou Prahu i daleké okolí. Ač se to zdá neuvěřitelné, Petřínská rozhledna se pro veřejnost otevřela před 130 lety. Jak na novou atrakci Pražané reagovali? A proč byla trnem oku samotnému Adolfu Hitlerovi? Na tyto a další otázky odpovídala historička Jaroslava Nováková.

Linec měl dlouhou dobu nálepku průmyslového města, ve kterém toho příliš k vidění není. Dnes to už ale rozhodně neplatí. Investice vynaložené na přilákání turistů jsou vidět prakticky na každém kroku. A město se nebojí svérázných experimentů. Pojďme se tedy podívat, co město ležící na Dunaji může nabídnout ze svého repertoáru.

Předáci romské minority žádají vyšetření údajného konfliktu s rasovým podtextem. „Romskou ženu v mosteckém autobuse vyvlekl řidič násilím z vozu jen kvůli barvě pleti. To je jako ve Spojených státech v padesátých letech,“ stěžuje si předseda Unie olašských Romů Josef Stojka. Reportér CNN Prima NEWS oslovil postiženou ženu i zástupce dopravního podniku.

I přesto, že byl Adolf Hitler zvolen předsedou Nacionálně socialistické dělnické strany Německa (NSDAP) už před sto lety, jeho osobnost a činy společností stále rezonují. Charismatu zdatného řečníka a idejím o budování nového národního společenství propadla i značná část jednoho z nejcivilizovanějších národů. To vše vedlo k druhé světové válce a úmrtí milionů lidí.

Jednapadesátiletý Oliver E. žijící v německé obci Weil im Schönbuch byl donucen k odstranění sochy z hrobu svého otce. Dřevěná socha byla totiž nápadně podobná Adolfu Hitlerovi a pobuřovala návštěvníky hřbitova.

Již příští týden vyjde další kniha o bývalém americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Napsal ji novinář listu The Wall Street Journal Michael Bender, který kromě jiného tvrdí, že Trump v roce 2018 prohlásil, že Adolf Hitler udělal mnoho dobrého. Kniha s názvem „Upřímně, tyto volby jsme vyhráli my“ vyjde 13. července.

Již několik dní po bývalém belgickém vojákovi Jürgenu Coningsovi pátrají stovky policistů, armáda i vrtulníky. Muž přezdívaný belgický Rambo opustil jednotku začátkem minulého týdne vyzbrojený mimo jiné raketometem. Nechal po sobě dopisy, v nichž vyhrožoval státu, armádě i zdravotnictví. Jeho podporovatelů ale přibývá.