Adolf Hitler

Vše nasvědčuje tomu, že premiérovi Petru Fialovi (ODS) ve volbách do Poslanecké sněmovny hrozí drtivá porážka. A zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Těmito slovy reagoval bývalý prezident Miloš Zeman na výrok předsedy vlády o „německých“ platech v Česku, které Fiala slibuje občanům, pokud bude znovu u vlády. Zeman v souvislosti s premiérem zmínil fenomén „Hitlerova bunkru“ a představil hypotézy bývalých premiérů. Fialu mimo jiné připodobnil k agresivnímu šachistovi.

Byl to nejviditelnější a nejdiskutovanější rasový útok v naší historii, který skončil exemplárním potrestáním pachatelů. Žhářský útok ve Vítkově, který nejvíce odnesla tehdy dvouletá holčička Natálka, se odehrál v noci z 18. na 19. dubna 2009. A zčásti paralyzoval českou společnost. „Tak cikáni, teď shořte,“ zařvali prý útočníci a hodili na rodinný barák, kde Natálka bydlela s rodiči, zápalné lahve. Neslavně známý případ řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.

Je to jedna z těch historických událostí, která přímo vybízí k otázce – co by bylo, kdyby to vyšlo? Právě před 85 lety totiž německý truhlář Georg Elser spáchal podivuhodně propracovaný pokus o atentát na Adolfa Hitlera. Německý kancléř ale 8. listopadu 1939 potenciálně smrtelnému výbuchu v mnichovské pivnici o pár minut unikl.

Když americký exprezident a republikánský kandidát Donald Trump zakončil svůj poslední mítink s příznivci v newyorské Madison Square Garden, ukázal naplno svůj potenciál, co se týče radikálnosti. To ve své analýze soudí americká stanice CNN. Bývalá hlava státu tvrdila, že „USA jsou okupovanou zemí“ a hodlá „zvrátit invazi imigrantů“. Jeho příznivci pro změnu označovali jeho demokratickou soupeřku a viceprezidentku Kamalu Harrisovou za „antikrista“ a „ďábla“. K napjaté atmosféře však přispívají i demokraté.

„Ano myslím,“ odpověděla demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová v debatě CNN na otázku, jestli si myslí, že je její soupeř, republikán Donald Trump, fašista. Trump pozvání odmítl. Na sociální síti Truth ale ostře reagoval a Harrisovou označil za soudružku. Rozhovor probíhal se zapojením publika, takže lidé mohli Harrisové klást otázky. Debatovalo se v Pensylvánii – jednom z klíčových států letošních voleb.

Jediným partnerem pro SPD je hnutí ANO, prohlásil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS předseda SPD Tomio Okamura. I když připustil, že se programy liší, věří v možnou spolupráci. Za „kruciální“ podmínku jednání označil zákon o referendu. Okamura rovněž zdůraznil, že požaduje omluvu od místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL). Šéf SPD má přitom zaplatit Bartoškovi pokutu 20 tisíc za slova o „novodobém Hitlerovi“.

Lídr SPD Tomio Okamura má zaplatit pokutu 20 tisíc korun za přirovnání místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) k novodobému Hitlerovi. O sankci v úterý rozhodl sněmovní mandátový a imunitní výbor, řekli novinářům jeho předsedkyně Helena Válková (ANO) a místopředseda Pavel Staněk (ODS). Okamura se vůči verdiktu odvolá ke sněmovnímu plénu. Podle Bartoška zvítězila slušnost.

Mark Robinson, který kandiduje za Republikánskou stranu na guvernéra amerického státu Severní Karolína, se před lety v komentářích na pornografickém webu označil za „černého nácka“. Politik tmavé pleti také psal například o tom, že by si přál návrat otroctví, uvedla ve čtvrtek televize CNN. Robinson na odhalení reagoval nepodloženým obviněním, že za zprávou stojí jeho volební soupeř.

S výškou 58 metrů je bývalá nacistická protiletecká věž v německém Hamburku dominantou města. Kolos tvořený 76 000 tunami betonu nechvalně připomíná nejtemnější období dějin země – za války jej postavili nuceně nasazení pracovníci z různých zemí Evropy. Překvapivě však dostal příležitost získat novou, příjemnější tvář. Prošel rozsáhlou rekonstrukcí a nyní ve svém interiéru skrývá pětipatrový hotel, restaurace, bary a na střeše veřejně přístupnou zahradu.

Před 85 lety byl podepsán pakt Molotov-Ribbentrop o vzájemném neútočení mezi Hitlerovým Německem a Stalinovým SSSR. Dvě zdánlivě nesmiřitelné diktatury si tehdy cynicky rozdělily sféry vlivu v Evropě, vzájemně si posvětily rozparcelování Polska. Vladimir Putin na tom dnes nevidí nic špatného, dohoda mezi oběma mocnostmi byla podle něj nevyhnutelná; podobný je i pohled komunistů. Jak to bylo doopravdy? CNN Prima NEWS to v rozhovoru probrala s historikem Vítem Smetanou z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Odcházení amerického prezidenta Joea Bidena provázejí spekulace o jeho mentálním zdraví, neboť se americká hlava státu ve svém funkčním období hned několikrát nedokázala vyhnout prazvláštním faux pas. Není však jediným vrcholným politikem, který stál v čele státu, ačkoliv se o jeho špatném mentálním stavu přinejmenším nahlas hovořilo. Třeba německý prezident Paul von Hindenburg sice dokázal držet na uzdě pozdějšího diktátora Adolfa Hitlera, ale ke konci svého života si jej pletl s posledním německým císařem Vilémem II. A problémy měl ke konci života i Tomáš Garrigue Masaryk.

O předčasném pádu nacistické říše se 20. července 1944 rozhodovalo i v Praze. „Když byl generál Ferdinand Schaal, nejvýše postavený muž německé branné moci v Čechách a na Moravě, informován dálnopisem o údajně úspěšném atentátu na Hitlera, začal ihned aktivně plnit rozkazy vydané v rámci Operace Valkýra,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední znalec protektorátních dějin. „Kdyby se operace vydařila, zřejmě mohly být ušetřeny miliony životů. Počet německých obětí na bojištích i mezi civilisty se totiž v posledním roce války zdvojnásobil,“ dodává.