Adolf Hitler

První slovenskou hlavu státu si vybral německý nacistický vůdce Adolf Hitler v roce 1939. Jozef Tiso (ve funkci 1939 až 1945) se ovšem dopouštěl válečných zločinů a v roce 1947 skončil na popravišti. Prvním demokraticky zvoleným slovenským prezidentem se stal Michal Kováč (1993-1998), nicméně v „divokých devadesátkách“ musel čelit mafiánským praktikám, když tajné služby zorganizovaly únos jeho syna. Prvním slovenským prezidentem, který vzešel z přímých svobodných voleb, byl Rudolf Schuster (1999-2004). První ženou v roli slovenské prezidentky se stala Zuzana Čaputová (2019-2024), mandát jí vyprší v červnu.

Svého času bylo oblíbené obvinění „Reductio ad Hitlerum“. V zásadě ve skoro každé politické diskusi přišel dříve či později někdo s tím, že znehodnotí vaše argumenty s tím, že to samé přece říkal či prosazoval Hitler. Dneska Hitlerovu úlohu zaujal Putin, potažmo Kreml, případně „Rusové“. Máme tu nyní „Reductio ad Putinum“.

Učebnice, historikové i politici považují za jeden z nejtragičtějších dnů v československých dějinách 15. březen 1939 – první den nacistické okupace. „Dovolil bych si polemizovat, protože jako jeden z nejdramatičtějších dnů našich moderních dějin vnímám už 14. březen 1939. Podobný den, který by byl nabit tolika událostmi a s tak fatálním dosahem, se zatím neopakoval,“ říká Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny II. světové války a Protektorátu Čechy a Morava. A události staré 85 let v druhorepublikovém Česko-Slovensku podrobně rekapituluje pro CNN Prima NEWS.

Adolf Hitler a Benito Mussolini – nechvalně proslulí diktátoři našich dějin, kteří měli na svědomí nespočet nevinných životů. Zatímco jejich režimy rozvracely rodiny a odlučovaly milence, oni si užívali výhod a pohodlí, které jim jejich postavení umožňovalo. Jejich společnou slabostí byly ženy, kdo patřil mezi milenky těchto mocných mužů a co měly společného?

Donald Trump v sobotu na setkání s příznivci prohlásil, že migranti bez dokladů „otravují krev naší země“. Použil tak rétoriku, která podle odborníků připomíná tu nacistickou, uvedla agentura Reuters. Sedmasedmdesátiletý Trump je zatím jasným favoritem republikánských primárek a pravděpodobným kandidátem strany na prezidenta USA.

Někdejší vůdce palestinských muslimů Amín al-Husajní (1897–1974) udržoval těsné spojenectví s německou třetí říší. „Pokud to vyjádřím v intencích norimberských zákonů, tak Amín al-Husajní se s vrcholnými představiteli nacismu shodoval na myšlence plošného vyhlazení židovské rasy,“ říká historik Jan B. Uhlíř, přední znalec dějin druhé světové války a také jediný soudní znalec na problematiku neonacismu v České republice. Vůdce Palestinců se osobně stýkal s Hitlerem, Himmlerem nebo Ribbentropem, minimálně jednou navštívil vyhlazovací koncentrační tábor a část války strávil v Berlíně. „Že dnešní antisemitismus obloukem navazuje i na tuto temnou historii palestinských dějin, je nesporné. Úkolem historika je na to upozorňovat,“ říká Jan B. Uhlíř.

Třetí československý prezident Emil Hácha prožil první den ve funkci 1. prosince 1938. Právě před 85 lety poděkoval za své zvolení v pražské katedrále sv. Víta, kde nechal sloužit slavnostní Te Deum. Jeho předchůdci Masaryk a Beneš za své zvolení Bohu neděkovali, Hácha se ale na rozdíl od nich hlásil ke katolické víře. Zvolen byl za nešťastné mezinárodní situace a musel počítat i s tím, že se jednou pokoří před Hitlerem. „Hácha se prezidentem stát nechtěl, ale přijal tento úkol jako službu vlasti,“ říká pro CNN Prima NEWS českobudějovická historička Marie Ryantová.

Narodil se 1. června 1927 v Hlučíně u Ostravy a do německé armády byl odveden v červnu 1944. „S tim nešlo nic robiť. Když přišel muj ročnik, tak nas všeckych už v sedmnacti rokach poslali na vojnu, bo Hitler už neměl vojakuv,“ vypráví 96letý Josef Bialas hlučínským nářečím. V Den válečných veteránů, který tradičně připadá na 11. listopad. Zřejmě jeden z posledních žijících vojáků wehrmachtu, který se narodil v Československu, ale po připojení Hlučínska k Německu v říjnu 1938 se automaticky proměnil v říšského občana. A může vůbec bývalý německý voják slavit tento svátek? „Može, každy veteran je stejny...“

Adolf Hitler třímal v ruce půllitr s pivem, významně se napil, načež ho rozmlátil o zem. Vzápětí vytáhl pistoli a držel v šachu představitele německé moci v Bavorsku. Tak započal pivní puč v mnichovské pivovarské hospodě Bürgerbräukeller. Trval ovšem jen od večera 8. listopadu do odpoledních hodin 9. listopadu 1923. „Přesto je to svým způsobem jedno z nejvýznamnějších výročí letošního roku,“ říká pro CNN Prima NEWS Historik Jan B. Uhlíř, odborník na dějiny druhé světové války.

Vrací se Evropa do doby, kdy bylo trendy čmárat Davidovu hvězdu na domy židovských spoluobčanů? Nebo kdy výčepní poslal do h*jzlu skupinku Židů? Incidenty, k nimž za poslední dny došlo v Česku, a především v některých západoevropských zemích, by pro nás měly být obrovským vykřičníkem. Pokud si Evropa rychle neuvědomí, že není rok 1938 a že nemusíme lézt Adolfu Hitlerovi do anální oblasti, spadneme do pořádného maléru. Veškeré projevy antisemitismu je třeba tvrdě odsoudit již v zárodku.

Není pravda, že míru dosáhneme uklidňováním Vladimira Putina a ústupky, které jsou v rozporu se suverenitou Ukrajiny. Na půdě Evropského parlamentu to ve středu řekl prezident Petr Pavel. Členské země EU vyzval, aby pokračovaly v podpoře napadené Ukrajiny, která se již déle než rok a půl brání ruské invazi. Pavel rovněž během svého projevu varoval před populismem, který by podle něj mohl neblaze ovlivnit evropské volby 2024.

V rakouském Braunau začala dlouho plánovaná přestavba domu, kde se narodil Adolf Hitler. Místním i celému Rakousku dělá nechtěný Hitlerův památník už desítky let vrásky. Teď by z něj měla být policejní stanice, uvedla ve svém vysílání televize CNN prima NEWS.