CNN Prima News Adolf Hitler

Adolf Hitler

Výpis příspěvků ke štítku „Adolf Hitler“

Atentát na Hitlera před 80 lety mohl zachránit miliony životů. Převrat už probíhal i v Praze

O předčasném pádu nacistické říše se 20. července 1944 rozhodovalo i v Praze. „Když byl generál Ferdinand Schaal, nejvýše postavený muž německé branné moci v Čechách a na Moravě, informován dálnopisem o údajně úspěšném atentátu na Hitlera, začal ihned aktivně plnit rozkazy vydané v rámci Operace Valkýra,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední znalec protektorátních dějin. „Kdyby se operace vydařila, zřejmě mohly být ušetřeny miliony životů. Počet německých obětí na bojištích i mezi civilisty se totiž v posledním roce války zdvojnásobil,“ dodává.

Jako bych vyšetřoval vraždu. Bývalý policista našel v příběhu hrdiny Morávka nová fakta

Ještě 120 let po narození protinacistického odbojáře Václava Morávka se dá v jeho příběhu najít hodně nového. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to potvrzuje Pavel Černý, kterému o „českém Jamesi Bondovi“ vyšla nová kniha pod názvem Morávkova zpověď: Věřím v Boha a ve své pistole. Bývalý policista pečlivě studoval dosud opomíjené dokumenty a výslechy, prováděl kriminalistické rekonstrukce na místě dávných přestřelek, soustředil se i na německé prameny. O jednom z odbojové skupiny Tří králů zjistil dost překvapivého.

Turek znovu pod ostrou palbou kritiky. Zlatej tatíček Hitler a kulaté číslo 88, psal před lety

Lídr koalice Přísaha a Motoristé Filip Turek čelí znovu ostré kritice kvůli příspěvkům, které v minulosti zveřejnil na sociálních sítích. Například v roce 2013 mluvil o Adolfu Hitlerovi jako o „zlatém tatíčkovi“. Na jeho Facebooku bylo dostupných také několik příspěvků týkajících se čísla 88. Turek již několikrát odmítl, že by choval sympatie k neonacismu.

Nečekaný zvrat. Turek se před volbami již neukáže v debatách, chce mírnit vášně

Aktualizováno

Filip Turek, lídr kandidátky koalice Přísaha a Motoristé sobě ve volbách do Evropského parlamentu, odstupuje z předvolebních debat. Ve vyjádření zaslaném pro CNN Prima NEWS svůj krok odůvodnil zájmem na zklidnění vypjaté situace. Turek v posledních dnech čelí zvýšenému tlaku veřejnosti v reakci na jeho dřívější kontroverzní vyjádření na sociálních sítích, v nichž koketoval s nacistickou či neonacistickou symbolikou.

OBRAZEM: Sovětský kolos rozdrtil srdce Třetí říše. Berlín bránila i Hitlerova mládež, marně

Mlýnek na maso, který v závěru druhé světové války nešetřil nacisty, Sověty ani prosté německé civilisty. Bitva o Berlín se stala chmurným symbolem konce dosud největšího lidského konfliktu v moderních dějinách. Ačkoliv boj o srdce Třetí říše skončil na začátku května (a nacistická posádka formálně kapitulovala 8. května 1945), ve městě střelba ustala až o několik dní později. Třebaže Rudá armáda měla neoddiskutovatelnou početní převahu, zoufalá a zarputilá obrana Berlína způsobila Sovětům nemalé ztráty.

Chcu dožít tu stovku, přeje si 97letý veterán wehrmachtu aneb Tři válečné příběhy ze Slezska

Pořád pěstuje brambory, pórek i jahody. A v televizi sleduje válku na Ukrajině. „S Ruskem se bojuje těžko, já to zažil,“ říká veterán wehrmachtu Josef Bialas z Hlučína ve Slezsku. Do německé armády rukoval pár dnů po 17. narozeninách. „Narodil jsem se 1. června 1927, za chvilu mi bude 97, ale chcu dožit aspoň tu stovku,“ říká pro CNN Prima NEWS. Druhá světová válka v Evropě skončila 8. května 1945, před 79 lety. Muži z takzvaného Hlučínska mezi Ostravou a Opavou ji ale museli prožít v německých uniformách. V následujícím textu připomínáme tři válečné osudy právě z Hlučína.

KOMENTÁŘ: Putin je masový vrah, kterému se nedá věřit. Postoj Konečné k válce je naivní

Ohledně míru na Ukrajině musíme Putinovi věřit. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedla šéfka KSČM Kateřina Konečná. Řekněme si narovinu, že masovému vrahovi, který rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války a k uzavřeným dohodám přistupuje jako k toaletnímu papíru, věřit prostě nelze. A nabádat Ukrajinu k tomu, aby se už konečně přestala bránit ruské agresi, je stejné jako v roce 1938 nutit Československo, aby Hitlerovi odevzdalo Sudety.

První slovenský prezident byl dosazen Hitlerem, první demokraticky zvolený čelil únosu syna

První slovenskou hlavu státu si vybral německý nacistický vůdce Adolf Hitler v roce 1939. Jozef Tiso (ve funkci 1939 až 1945) se ovšem dopouštěl válečných zločinů a v roce 1947 skončil na popravišti. Prvním demokraticky zvoleným slovenským prezidentem se stal Michal Kováč (1993-1998), nicméně v „divokých devadesátkách“ musel čelit mafiánským praktikám, když tajné služby zorganizovaly únos jeho syna. Prvním slovenským prezidentem, který vzešel z přímých svobodných voleb, byl Rudolf Schuster (1999-2004). První ženou v roli slovenské prezidentky se stala Zuzana Čaputová (2019-2024), mandát jí vyprší v červnu.