Adolf Hitler

Za velmi zvláštních okolností musela MMA organizace Oktagon zasáhnout do programu čtvrtečního turnaje. Když zjistila, že zápasník Radek Roušal má na pravé ruce vytetovaného nechvalně proslulého diktátora Adolfa Hitlera, okamžitě jeho účast na akci zrušila. Sám 26letý fighter se omluvil a podotkl, že podobizna nacistického vůdce je pozůstatkem mladické nerozvážnosti.

O první prezidentské vánoční poselství se pokusil už T. G. Masaryk v roce 1933, s pravidelnými vánočními projevy ale začal až o tři roky později prezident Edvard Beneš. Na Beneše navázali Emil Hácha i slovenská hlava státu Jozef Tiso, komunistický prezident Klement Gottwald však zavedl novoroční projevy. K těm vánočním se vrátil až Miloš Zeman v roce 2013, pronáší je každý rok 26. prosince.

Na základní škole Watkins ve Washingtonu přinutila učitelka žáky v knihovně, aby v rámci divadla sehráli děsivé scény z druhé světové války. Děti tak například hrály role vězňů v koncentračních táborech. Role Adolfa Hitlera se musel zhostit osmiletý židovský chlapec. Škola učitelku propustila a podezírá ji z antisemitských postojů.

Adolf Eichmann byl válečný zločinec zodpovědný za smrt šesti milionů Židů, přitom šlo o neúspěšného nýmanda a zbabělce. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká publicista Roman Cílek, který o strůjci holokaustu napsal dvě knihy. Je to přesně 60 let, co izraelský soud poslal Eichmanna na popraviště. Jak se z něj stal bezohledný netvor? A co ho spojovalo s Československem?

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se po více než měsíci objevil na veřejnosti a upoutal svým nevšedním outfitem. Oblékl si totiž typický černý kabát, jaký v minulosti s oblibou nosili pohlaváři nacistické říše. Mimo nich si trenčkot oblékal také sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin.

Jméno Magda Goebbelsová je asi málokomu zcela neznámé. Spolu s manželem, nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, zavraždili svých šest dětí. Řada detailů už ale tak známých není. Například to, že podporovala vznik izraelského státu, nosila Davidovu hvězdu a byla buddhistkou. Co stálo za proměnou ženy, která se narodila přesně před 120 lety?

Nacistický režim zavraždil za svého dvanáctiletého trvání miliony lidí, další desítky milionů kvůli němu trpěly. Vítězné mocnosti se proto už za války rozhodly hrůzné skutky nacistů odhalit a potrestat. Ve své době bezprecedentní soudní řízení, při němž se světová veřejnost poprvé dozvěděla o obludných rozměrech nacistických zvěrstev, skončilo 1. října 1946. Výsledkem bylo mimo jiné 12 rozsudků smrti. Řada nejvyšších nacistických představitelů ale raději zvolila smrt než žalář.

Stačilo jen několik podpisů a o osudu československého pohraničí bylo rozhodnuto. Před 83 lety se nacistický vůdce Adolf Hitler domluvil se zástupci Velké Británie, Francie a Itálie, že si bez jediného výstřelu převezme Sudety a připojí je Německu. Českoslovenští vojáci, kteří byli po všeobecné mobilizaci připraveni se bránit, museli kvůli tomuto politickému aktu složit zbraně. K podpisu mnichovské dohody ve všech jazykových verzích došlo v noci na 30. září 1938.

Otázka, kterou si pravidelně pokládají historici i česká veřejnost – ubránilo by se Československo silám nacistického Německa? Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka by Adolf Hitler určitě vyhrál, tuzemští vojáci by se ale dokázali bránit několik týdnů. Pro CNN Prima NEWS ale dodal, že jde o irelevantní otázku, jelikož by se Československo v případě agrese zvenku pochopitelně bránilo. Takovou možnost ale nakonec ani nedostalo – nikdo nezaútočil.

Byla to ambiciózní operace, která měla urychlit konec druhé světové války. Po sérii úspěchů v Normandii už spojenečtí velitelé přemýšleli, jak co nejrychleji porazit třetí říši. Proto odstartovali největší výsadek ve vojenské historii, který měl v okupovaném Nizozemsku vytvořit koridory pro pozemní armádu až do Berlína. Tehdy ale Spojenci netušili, že hluboko za nepřátelskou linií odpočívají elitní německé oddíly. Nákladná operace Market Garden skončila pro Spojence velkým debaklem.

Ruiny, mráz a tuny zkrouceného železa. Bitva u Stalingradu, která začala před 79 lety, byla jedním z největších a nejkrvavějších vojenských střetnutí celé druhé světové války. Po počátečních vítězstvích začala německou armádu lámat složitá logistika i krutá ruská zima, čehož využili Sověti a i přes obrovské množství obětí se prostříleli z obležení. Jejich vítězství přineslo obrat ve vývoji války na východní frontě a nakonec se stalo jedním ze symbolů německé porážky.

Je vysoká 63,5 metru a na její vrchol musíte vyšlapat 299 schodů. Výhled z ní máte na celou Prahu i daleké okolí. Ač se to zdá neuvěřitelné, Petřínská rozhledna se pro veřejnost otevřela před 130 lety. Jak na novou atrakci Pražané reagovali? A proč byla trnem oku samotnému Adolfu Hitlerovi? Na tyto a další otázky odpovídala historička Jaroslava Nováková.