Ve střevech si choval tasemnici. Paraziti stimulují imunitní reakci, tvrdí vědec

„Udělal jsem to, protože parazitologové takové pokusy dělají. Jsou u nich celkem běžnou záležitostí,“ řekl ředitel parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd Julius Lukeš v pořadu Interview moderátorky Martiny Kuzdasové. Zdůraznil, že když výzkumník provádí podobné testy na sobě, tak ho nikdo nemůže nařknout, že poškozuje zdraví někoho jiného.

Asi tak deset metrů tasemnic

„Nejprve jsem měl jednu maličkou tasemnici. Pak jsem měl jednoho prvoka, než jsem nasadil velkou tasemnici,“ popsal Lukeš. Podle očekávání prý zjistil, že mu nijak neubližují. Jak dlouhá ona „velká“ tasemnice v jeho těle byla? „Já jsem měl asi tři a každá měla tak zhruba kolem tří metrů, takže to bylo celkem asi tak deset metrů tasemnic.“

Profesor se nechal také kousnout mouchou tse-tse, která přenáší smrtelnou spavou nemoc. „To už bylo řekněme trošku vyhecovanější. Chtěli jsme mít velice kvalitní fotografii té mouchy. A abychom tyhle fotky mohli nafotit, tak jsem se nechal kousnout a doufal jsem, že není infikovaná,“ uvedl s tím, že naštěstí infikován nebyl.

Paraziti s pozitivním účinkem

Ačkoliv podle Lukeše lidé všeobecně vnímají parazity jako něco „opravdu bídáckého“, tak v přírodě nic není černobílé. Výzkumy dokazují, že řada parazitů není jen škodlivá. Někteří mohou mít na lidské tělo vyloženě blahodárný účinek.

Zajímavý efekt vyvolávají podle profesora paraziti zejména u dětí. „Když se dostanou do dětského těla, tak stimulují imunitní odpověď. A když tenhle stimul nepřijde – i když on po desetitisíce let přicházel vždycky – tak imunitní systém má tendenci se nasměrovat někam jinam a často sám proti sobě, proti vlastnímu tělu,“ říká Lukeš.

Není novinkou, že zejména děti trpí čím dál víc alergiemi. Jednou z příčin podle Lukeše může být to, že jsme ze svého života eliminovali parazity.

Jaké nemoci by mohli paraziti léčit?

„Je to celá řada autoimunitních chorob,“ uvedl k možným chorobám, při jejichž léčbě by parazité mohli pomoci. Zejména prý jde o Crohnovu nemoc. U té existuje předpoklad, že nárůst pacientů je způsoben eliminací některých bakterií ve střevech.

Proces léčby by probíhal tak, že bychom si vzali kapsli s vajíčky, z nichž by se v našem těle parazité vylíhli. Tam by určitou dobu žili, a až by bylo potřeba, vzali bychom si jiný lék, který by je zahubil.

Jak osídlení střev ovlivňuje naši psychiku?

Lukeš také potvrdil, že osídlení našich střev má vliv na psychiku, a mezi našimi střevy a mozkem existuje úzké spojení. „Ten diskomfort ve střevě se přenáší do psychiky patrně velice silně. Ukazuje se, že by to mohlo mít silnou vazbu s autismem a celou řadou psychických poruch,“ uvedl Lukeš. Jako příklad zmínil deprese. Bakterie ve střevě mají podle něj na naše zdraví mnohem větší vliv, než se lidé dříve domnívali.

Jaký vliv mají parazité na alergii a jiná autoimunitní onemocnění u lidí? Kteří parazité jsou nejužitečnější a kteří naopak nejhorší? Se kterými z nich se můžeme setkat u nás? Jak úspěšné jsou pokusy s parazity na myších i dobrovolnících? Škodí nám přehnaná hygiena? A jakým způsobem se jeho tým podílí na výzkumu koronaviru? Odpovědi na tyto i další otázky dostanete v přiloženém záznamu pořadu Interview.