Podzimní splín i nemocné nitro: Víte, jak zlepšit psychickou pohodu? Stačí vám pár minut
Ve spojitosti se zdravím a říjnem se nejčastěji mluví o prevenci rakoviny prsu – mnozí však zapomínají na fakt, že říjen je také měsícem duševního zdraví. Konec roku s sebou přináší chvíle, kdy se více lidí potýká s psychickými obtížemi, sezónní afektivní poruchou (SAD) či „klasickým“ podzimním splínem. Přesto se najdou tací, kteří nemocné nitro ignorují. Čemu věnovat pozornost a jak si díky „minutovým“ aktivitám můžete psychickou pohodu zlepšit? Vysvětlili odborníci.
Přichází nenáviděné střídání času: Ovlivní dopravu, tělo i psychiku. Blíží se jeho konec?
Už v neděli 26. října dojde ke změně takzvaného „letního“ času na standardní, lidmi často přezdívaný zimní. Ve 3:00 ráno se hodinové ručičky posunou o hodinu zpět, noc proto bude delší. Nepříliš populární střídání času ovlivňuje jak lidskou psychiku a běžné fungování, tak dopravu. O tom, kdy se změna ustálí na jednom z časů, se roky diskutuje, a to jak na úrovni Evropské unie (EU), tak jednotlivých členských států. Zrušit střídání by nyní chtělo Španělsko – je však tento krok reálný? Konec by mimo jiné uvítali i Češi.
Debaty o politice u rodinného stolu? Ptejte se, ale nesnažte se vyhrát, radí expertka
S blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny přichází pro mnohé rodiny chvíle, kdy přetékají nejen letáky ve schránkách, ale i emoce u nedělního oběda. Není výjimečné, že se kvůli odlišným politickým preferencím a hodnotám rodiny rozkmotří. Je vůbec možné s blízkými mluvit o veřejném dění před volbami v klidu, s respektem, aniž by z místnosti někdo uraženě odešel? Tipy, jak se s rodinou bavit o politice, přináší Zuzana Steigerwaldová, psychoterapeutka z platformy Hedepy.
Férová mzda, firemní kultura i psycholog. Jaké pracovní benefity Češi nově vyhledávají?
Vedle platu tvoří zaměstnanecké benefity pomyslný jazýček vah, který často rozhoduje o tom, zda bude uchazeč o pracovní pozici skutečně usilovat. Toho si jsou vědomy i firmy a atraktivní „balíček výhod“ nabízejí. Doba se však mění a to, co dříve bylo mnohými považováno za určitý nadstandard, dnes platí za samozřejmost. Řeč je například o pěti týdnech dovolené nebo flexibilní pracovní době. Co dnes lidé při hledání práce upřednostňují?
Když tělo reaguje, jako by šlo o život. Odborníci radí, co dělat při panické atace
Objevuje se zčistajasna – doprovází ji bušení srdce, pocení, závrať a nevolnost, pocity horka nebo chladu. Člověku se může zdát, že omdlí, zešílí, má infarkt nebo že umírá. Obvykle trvá několik minut, přestože se může zdát, že jde o celou věčnost. Řeč je o panické atace, náhlém záchvatu úzkosti a strachu, který se objevuje bez jasné příčiny.
Kosmetický problém? Žilní onemocnění zatěžují i psychiku, pacienti mohou trpět depresí
Nevzhledné a bolestivé křečové žíly, otoky nohou, křeče či brnění. To vše v případě chronického žilního onemocnění snižuje kvalitu života. Pacienti však netrpí jen fyzicky, ale také duševně. Zdravotní problémy u nich mohou způsobovat stres a vyvolat úzkost či deprese. Navzdory tomu, jak běžné tyto stavy jsou, se však jedná o často podceňovaný problém.
Když se z letního tábora vrátí „jiné dítě“: Jak potomkům pomoci zpracovat nepříjemné zážitky?
Ačkoliv si lidé s prázdninami pojí zejména pozitivní zážitky, nemusí být vždy „zalité sluncem“. To se týká zejména dětí. V průběhu dvou měsíců volna mohly zažít něco nepříjemného, ať už na táboře nebo u příbuzných. Z pobytů se vrací zklamané, zamlklé nebo naštvané. Co tedy dělat, aby se rodičům potomek svěřil? A jak s ním zážitek zpracovat, aby si z dané situace nevytvořil trauma? To poradila psycholožka Šárka Miková.
Dvacátníci v krizi: Už nejsou „nejšťastnější“. Ničí je sociální sítě a strach z budoucnosti
Spokojenost mladých lidí klesá na historická minima. Takové jsou závěry studie psycholožky Jean Twengeové a ekonoma Davida Blanchflowera. Dříve běžný trend vykreslující křivku „U“, tedy vyšší spokojenost ve dvaceti, pokles ve středním věku a opětovný růst po padesátce, je minulostí. Nyní uspokojení stoupá s věkem, což značí výraznou krizi mezi mladými. Důvodem jsou dlouhodobá izolace v pandemii, tlak sociálních sítí, ale také globální problémy a pocit bezmoci.
Nadmíra i nedostatek slunce škodí: Lidé stále věří nebezpečným mýtům. Jaké jsou ty nejčastější?
Počasí v létě zpravidla vede k tomu, že chceme trávit co nejvíce času venku, ať už u vody nebo na výletech. S tím se však pojí otázka: kolik slunečního záření je ještě prospěšné a kdy už může škodit? Nadměrné vystavení UV záření zvyšuje riziko vzniku kožních nádorů. Na druhé straně úplné vyhýbání se slunci může negativně ovlivnit psychiku, imunitní systém i metabolismus. Problém představují i zažité mýty, které mohou ohrozit zdraví.
