Generace Z, tedy mladí do 28 let, jsou často unavenější než čtyřicátníci. Někteří se cítí vyčerpaně dokonce i po dlouhém a kvalitním spánku. Odborníci z toho viní dlouhodobý stres a sociální sítě. Jejich mozek prý kvůli tomu nedokáže efektivně odpočívat.
Ačkoliv si lidé s prázdninami pojí zejména pozitivní zážitky, nemusí být vždy „zalité sluncem“. To se týká zejména dětí. V průběhu dvou měsíců volna mohly zažít něco nepříjemného, ať už na táboře nebo u příbuzných. Z pobytů se vrací zklamané, zamlklé nebo naštvané. Co tedy dělat, aby se rodičům potomek svěřil? A jak s ním zážitek zpracovat, aby si z dané situace nevytvořil trauma? To poradila psycholožka Šárka Miková.
Spokojenost mladých lidí klesá na historická minima. Takové jsou závěry studie psycholožky Jean Twengeové a ekonoma Davida Blanchflowera. Dříve běžný trend vykreslující křivku „U“, tedy vyšší spokojenost ve dvaceti, pokles ve středním věku a opětovný růst po padesátce, je minulostí. Nyní uspokojení stoupá s věkem, což značí výraznou krizi mezi mladými. Důvodem jsou dlouhodobá izolace v pandemii, tlak sociálních sítí, ale také globální problémy a pocit bezmoci.
Počasí v létě zpravidla vede k tomu, že chceme trávit co nejvíce času venku, ať už u vody nebo na výletech. S tím se však pojí otázka: kolik slunečního záření je ještě prospěšné a kdy už může škodit? Nadměrné vystavení UV záření zvyšuje riziko vzniku kožních nádorů. Na druhé straně úplné vyhýbání se slunci může negativně ovlivnit psychiku, imunitní systém i metabolismus. Problém představují i zažité mýty, které mohou ohrozit zdraví.
I když mají Češi do 24 let s AI nástroji nejvíce zkušeností, více než polovina z nich (53,7 procenta) je přesvědčena, že umělá inteligence lidského psychoterapeuta nahradit nedokáže. AI vnímají spíše jako doplněk, nástroj pro rychlou nebo krizovou pomoc – pro hlubší práci s emocemi a vztahy je pro většinu stále nezastupitelný lidský kontakt. K závěrům došel průzkum platformy Hedepy, která se dlouhodobě on-line psychoterapii věnuje.
Zázrak, náhoda, Boží zásah nebo osud? To, čemu „zázračně přeživší“ jako jediní – či jedni z mála – vděčí za život, sami netuší. Že na vlastní kůži zakusili neštěstí jako pád letadla, ohnivé inferno, ztroskotání či tsunami, se však s nimi nese do konce jejich života. A právě na toto nevyžádané „břemeno“ nejsou přeživší nikdy připraveni. Osudy tří z nich odhalují, jak rozdílně lze s prožitým traumatem naložit.
„Výchovný pohlavek“ či za trest přes zadek? Téma, které nadále rozděluje společnost. Jak odhaluje unikátní výzkum odborníků z psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN na téma vnímání a používání fyzických trestů v České republice, snaha dopřát dětem lepší dětství už má své výsledky – rány z minulosti se však stále ozývají. K fyzickým trestům se nejčastěji uchylují ti, kteří v dětství stejné zacházení zažili. Současná generace rodičů se však snaží ze „začarovaného kruhu násilí“ vymanit.
Ota Pavel je jedním z nejmilovanějších českých spisovatelů, jeho knihy dodnes dojímají i hřejí krásným jazykem. K životu autora přenádherných textů, který se narodil přesně před 95 lety, patřilo nepředstavitelné utrpení – soužila jej vážná psychická nemoc. Maniodepresivní psychóza u něj naplno propukla na olympiádě v Innsbrucku 1964, když Pavla drsně ponížil jeden z hokejových reprezentantů.
Vypadávání vlasů není konečná. Díky moderní medicíně a rostoucímu trendu transplantací míří stále více českých mužů do Istanbulu – včetně Miroslava z jižní Moravy. S naší reportérkou absolvoval celou cestu za novou kšticí – od letenky až po aplikaci 3 500 vlasových štěpů.
Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.
Stav, při němž člověk ztrácí kontakt s realitou. Tak by se dala popsat psychóza, vážná porucha duševního stavu, při níž může mít člověk pocit, že ho někdo sleduje, slyší jako jediný hlasy nebo že disponuje výjimečnými schopnostmi. Psychózy se mohou objevit u různých onemocnění, jako jsou schizofrenie, bipolární porucha nebo těžká deprese. Mohou však být také důsledkem užívání drog nebo jiných zdravotních problémů.
Konec školního roku se neodvratně blíží, a s tím i vysvědčení, které děti domů donesou. To, jak rodiče na známky a prospěch svého potomka zareagují, může mít zásadní dopad. Podle psycholožky a autorky teorie typů Šárky Mikové by žádný rodič neměl dát najevo zklamání. „Vyhněte se také srovnání s ostatními, větám jako ‚čekal jsem víc‘ nebo výčitkám,“ radila odbornice. Nic z těchto vět totiž dítě nemotivuje k tomu, aby se příště více snažilo. Jak tedy ideálně komunikovat, ať už se jedná o jakýkoliv prospěch?
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
