Férová mzda, firemní kultura i psycholog. Jaké pracovní benefity Češi nově vyhledávají?
Vedle platu tvoří zaměstnanecké benefity pomyslný jazýček vah, který často rozhoduje o tom, zda bude uchazeč o pracovní pozici skutečně usilovat. Toho si jsou vědomy i firmy a atraktivní „balíček výhod“ nabízejí. Doba se však mění a to, co dříve bylo mnohými považováno za určitý nadstandard, dnes platí za samozřejmost. Řeč je například o pěti týdnech dovolené nebo flexibilní pracovní době. Co dnes lidé při hledání práce upřednostňují?
Když tělo reaguje, jako by šlo o život. Odborníci radí, co dělat při panické atace
Objevuje se zčistajasna – doprovází ji bušení srdce, pocení, závrať a nevolnost, pocity horka nebo chladu. Člověku se může zdát, že omdlí, zešílí, má infarkt nebo že umírá. Obvykle trvá několik minut, přestože se může zdát, že jde o celou věčnost. Řeč je o panické atace, náhlém záchvatu úzkosti a strachu, který se objevuje bez jasné příčiny.
Kosmetický problém? Žilní onemocnění zatěžují i psychiku, pacienti mohou trpět depresí
Nevzhledné a bolestivé křečové žíly, otoky nohou, křeče či brnění. To vše v případě chronického žilního onemocnění snižuje kvalitu života. Pacienti však netrpí jen fyzicky, ale také duševně. Zdravotní problémy u nich mohou způsobovat stres a vyvolat úzkost či deprese. Navzdory tomu, jak běžné tyto stavy jsou, se však jedná o často podceňovaný problém.
Když se z letního tábora vrátí „jiné dítě“: Jak potomkům pomoci zpracovat nepříjemné zážitky?
Ačkoliv si lidé s prázdninami pojí zejména pozitivní zážitky, nemusí být vždy „zalité sluncem“. To se týká zejména dětí. V průběhu dvou měsíců volna mohly zažít něco nepříjemného, ať už na táboře nebo u příbuzných. Z pobytů se vrací zklamané, zamlklé nebo naštvané. Co tedy dělat, aby se rodičům potomek svěřil? A jak s ním zážitek zpracovat, aby si z dané situace nevytvořil trauma? To poradila psycholožka Šárka Miková.
Dvacátníci v krizi: Už nejsou „nejšťastnější“. Ničí je sociální sítě a strach z budoucnosti
Spokojenost mladých lidí klesá na historická minima. Takové jsou závěry studie psycholožky Jean Twengeové a ekonoma Davida Blanchflowera. Dříve běžný trend vykreslující křivku „U“, tedy vyšší spokojenost ve dvaceti, pokles ve středním věku a opětovný růst po padesátce, je minulostí. Nyní uspokojení stoupá s věkem, což značí výraznou krizi mezi mladými. Důvodem jsou dlouhodobá izolace v pandemii, tlak sociálních sítí, ale také globální problémy a pocit bezmoci.
Nadmíra i nedostatek slunce škodí: Lidé stále věří nebezpečným mýtům. Jaké jsou ty nejčastější?
Počasí v létě zpravidla vede k tomu, že chceme trávit co nejvíce času venku, ať už u vody nebo na výletech. S tím se však pojí otázka: kolik slunečního záření je ještě prospěšné a kdy už může škodit? Nadměrné vystavení UV záření zvyšuje riziko vzniku kožních nádorů. Na druhé straně úplné vyhýbání se slunci může negativně ovlivnit psychiku, imunitní systém i metabolismus. Problém představují i zažité mýty, které mohou ohrozit zdraví.
AI jako terapeut? Mladí Češi technologii zkouší. Bezhlavé experimenty však mohou stát život
I když mají Češi do 24 let s AI nástroji nejvíce zkušeností, více než polovina z nich (53,7 procenta) je přesvědčena, že umělá inteligence lidského psychoterapeuta nahradit nedokáže. AI vnímají spíše jako doplněk, nástroj pro rychlou nebo krizovou pomoc – pro hlubší práci s emocemi a vztahy je pro většinu stále nezastupitelný lidský kontakt. K závěrům došel průzkum platformy Hedepy, která se dlouhodobě on-line psychoterapii věnuje.
CNN: Zakusili pád letadla či inferno. Břemeno „zázračně přeživšího“? Na to nebyli připraveni
Zázrak, náhoda, Boží zásah nebo osud? To, čemu „zázračně přeživší“ jako jediní – či jedni z mála – vděčí za život, sami netuší. Že na vlastní kůži zakusili neštěstí jako pád letadla, ohnivé inferno, ztroskotání či tsunami, se však s nimi nese do konce jejich života. A právě na toto nevyžádané „břemeno“ nejsou přeživší nikdy připraveni. Osudy tří z nich odhalují, jak rozdílně lze s prožitým traumatem naložit.
Unikátní výzkum: Násilí Češi odmítají, trestání dětí však tolerují. Co ovlivňuje výchovu?
„Výchovný pohlavek“ či za trest přes zadek? Téma, které nadále rozděluje společnost. Jak odhaluje unikátní výzkum odborníků z psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN na téma vnímání a používání fyzických trestů v České republice, snaha dopřát dětem lepší dětství už má své výsledky – rány z minulosti se však stále ozývají. K fyzickým trestům se nejčastěji uchylují ti, kteří v dětství stejné zacházení zažili. Současná generace rodičů se však snaží ze „začarovaného kruhu násilí“ vymanit.
Pád do temnot Oty Pavla: Hokejista ho poslal do plynu, spisovatel se zbláznil a do smrti trpěl
Ota Pavel je jedním z nejmilovanějších českých spisovatelů, jeho knihy dodnes dojímají i hřejí krásným jazykem. K životu autora přenádherných textů, který se narodil přesně před 95 lety, patřilo nepředstavitelné utrpení – soužila jej vážná psychická nemoc. Maniodepresivní psychóza u něj naplno propukla na olympiádě v Innsbrucku 1964, když Pavla drsně ponížil jeden z hokejových reprezentantů.
