psychika

Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.

Stav, při němž člověk ztrácí kontakt s realitou. Tak by se dala popsat psychóza, vážná porucha duševního stavu, při níž může mít člověk pocit, že ho někdo sleduje, slyší jako jediný hlasy nebo že disponuje výjimečnými schopnostmi. Psychózy se mohou objevit u různých onemocnění, jako jsou schizofrenie, bipolární porucha nebo těžká deprese. Mohou však být také důsledkem užívání drog nebo jiných zdravotních problémů.

Konec školního roku se neodvratně blíží, a s tím i vysvědčení, které děti domů donesou. To, jak rodiče na známky a prospěch svého potomka zareagují, může mít zásadní dopad. Podle psycholožky a autorky teorie typů Šárky Mikové by žádný rodič neměl dát najevo zklamání. „Vyhněte se také srovnání s ostatními, větám jako ‚čekal jsem víc‘ nebo výčitkám,“ radila odbornice. Nic z těchto vět totiž dítě nemotivuje k tomu, aby se příště více snažilo. Jak tedy ideálně komunikovat, ať už se jedná o jakýkoliv prospěch?

To, jak lidé napříč světem chápou či vyznávají karmu – tedy víru, že dobré skutky jsou odměňovány a špatné činy trestány, se liší. Jak však odhalila na 1. máje publikovaná studie Americké psychologické asociace, ve dvou věcech se lidé shodují. Většina věří, že pokud jde o karmu, je vesmír jejich „osobní roztleskávačkou“. Na druhé straně je však pro všechny ostatní přísným soudcem.

Špatné vidění není u seniorů pouze otázkou nepohodlí – zásadně ovlivňuje celkové zdraví a každodenní fungování. Neřešené oční vady mohou vést ke zhoršení myšlení, a dokonce ke zvýšenému nebezpečí rozvoje demence. Starší dospělí se zrakovým postižením mají dvakrát až třikrát vyšší riziko sociální izolace a deprese. Kvůli narušení schopnosti orientace navíc roste pravděpodobnost úrazů. Odborníci varují, že péče o zrak by měla být nejen u seniorů nedílnou součástí prevence.

Pravidelně si zapaluje cigaretu každý šestý Čech – navzdory faktu, že do sebe skrze tabákový kouř člověk dostává více než sedm tisíc chemikálií a hazarduje se zdravím. Důraz na prevenci a přiblížení následků proto každoročně přináší Světový den bez tabáku 31. května. Experti mimo jiné u této příležitosti upozorňují na mýty a polopravdy kolující například o moderních alternativách kouření, které jsou – zejména u mladých – stále více populární.

Existuje štěstí, a pak je tu prosperita. Jak odhalil nejnovější výzkum, mít jedno neznamená vždy mít i to druhé. Prosperita, která je hodnocena na základě řady hledisek, včetně finančního zabezpečení či smyslu života, naznačuje, že žijete dobrý život – a podle posledních dat je dokonce důležitější než individuální štěstí. Z nedávného zjištění vědců navíc vyplývá, že si v této oblasti nejhůře vedou mladí. Jak „prosperujete“ vy? Položte si dvanáct základních otázek.

„Tohle je nejkrásnější období života. Užívej si ho co nejvíc.“ Přesně to slýchává řada maminek po narození dítěte. První týdny po porodu ale většinou idylické nebývají. Až 80 procent žen zažívá pocity smutku a úzkosti, trpí podrážděností a náhlými změnami nálad. Poporodní splín, známý jako „baby blues“, navíc u všech žen sám neodezní – u každé páté přeroste ve vážnější duševní obtíže. Novopečené maminky by proto neměly psychické problémy podceňovat a měly by si říct včas o pomoc.

Více než polovina Čechů trpí nějakou poruchou spánku. Začátkem jara o tom informovali odborníci a zástupci České lékárnické komory (ČLK). A komplikace se spánkem pociťují už i děti, které si osvojují nevhodné návyky. Ty přitom mohou vést k psychickým i fyzickým zdravotním problémům. Lidé se následně snaží problémy se spánkem řešit volně dostupnými doplňky stravy – přitom však mohou potlačovat příznaky vážných chorob. Při snaze zatočit s nespavostí mohou lidé vyzkoušet jednoduchou metodu, která se v posledních letech stala virální.

Psychiatr Cyril Höschl přesvědčil svým rozhledem řadu mladých lékařů, aby působili v tomto odvětví, zavzpomínal na kolegu ředitel Centra duševní rehabilitace Beroun Martin Hollý ve vysílání CNN Prima NEWS. Zdůraznil také, že Höschl dokázal vysvětlit složitá zákoutí lidského mozku erudovaně, přesto srozumitelným způsobem. Popularizátor lékařského oboru zemřel ve věku 75 let.

Až třetina Čechů pociťuje symptomy deprese či úzkosti, stále častěji se navíc týkají i dětí. Přesto se o těchto potížích mnohdy hovoří jen šeptem a stále je obestírá řada mýtů, které problémy často bagatelizují. V čem se ty nejčastější liší od reality? To přiblížil psychiatr Kryštof Kantor.

Dlouhodobý stres, tlak na výkon i neustálá dostupnost. To jsou faktory, které mohou vést k syndromu vyhoření, tedy stavu, kdy člověk ztrácí chuť, sílu i smysl nejen v práci, ale také ve svém každodenním životě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se jedná o nemoc vznikající z pracovního přetížení, která ovlivňuje výkonnost, ale také fyzické a duševní zdraví. Trpí jí každý pátý Čech, upozorňuje nezisková organizace Loono.