Objevuje se zčistajasna – doprovází ji bušení srdce, pocení, závrať a nevolnost, pocity horka nebo chladu. Člověku se může zdát, že omdlí, zešílí, má infarkt nebo že umírá. Obvykle trvá několik minut, přestože se může zdát, že jde o celou věčnost. Řeč je o panické atace, náhlém záchvatu úzkosti a strachu, který se objevuje bez jasné příčiny.
Nevzhledné a bolestivé křečové žíly, otoky nohou, křeče či brnění. To vše v případě chronického žilního onemocnění snižuje kvalitu života. Pacienti však netrpí jen fyzicky, ale také duševně. Zdravotní problémy u nich mohou způsobovat stres a vyvolat úzkost či deprese. Navzdory tomu, jak běžné tyto stavy jsou, se však jedná o často podceňovaný problém.
Generace Z, tedy mladí do 28 let, jsou často unavenější než čtyřicátníci. Někteří se cítí vyčerpaně dokonce i po dlouhém a kvalitním spánku. Odborníci z toho viní dlouhodobý stres a sociální sítě. Jejich mozek prý kvůli tomu nedokáže efektivně odpočívat.
Ačkoliv si lidé s prázdninami pojí zejména pozitivní zážitky, nemusí být vždy „zalité sluncem“. To se týká zejména dětí. V průběhu dvou měsíců volna mohly zažít něco nepříjemného, ať už na táboře nebo u příbuzných. Z pobytů se vrací zklamané, zamlklé nebo naštvané. Co tedy dělat, aby se rodičům potomek svěřil? A jak s ním zážitek zpracovat, aby si z dané situace nevytvořil trauma? To poradila psycholožka Šárka Miková.
Spokojenost mladých lidí klesá na historická minima. Takové jsou závěry studie psycholožky Jean Twengeové a ekonoma Davida Blanchflowera. Dříve běžný trend vykreslující křivku „U“, tedy vyšší spokojenost ve dvaceti, pokles ve středním věku a opětovný růst po padesátce, je minulostí. Nyní uspokojení stoupá s věkem, což značí výraznou krizi mezi mladými. Důvodem jsou dlouhodobá izolace v pandemii, tlak sociálních sítí, ale také globální problémy a pocit bezmoci.
Počasí v létě zpravidla vede k tomu, že chceme trávit co nejvíce času venku, ať už u vody nebo na výletech. S tím se však pojí otázka: kolik slunečního záření je ještě prospěšné a kdy už může škodit? Nadměrné vystavení UV záření zvyšuje riziko vzniku kožních nádorů. Na druhé straně úplné vyhýbání se slunci může negativně ovlivnit psychiku, imunitní systém i metabolismus. Problém představují i zažité mýty, které mohou ohrozit zdraví.
I když mají Češi do 24 let s AI nástroji nejvíce zkušeností, více než polovina z nich (53,7 procenta) je přesvědčena, že umělá inteligence lidského psychoterapeuta nahradit nedokáže. AI vnímají spíše jako doplněk, nástroj pro rychlou nebo krizovou pomoc – pro hlubší práci s emocemi a vztahy je pro většinu stále nezastupitelný lidský kontakt. K závěrům došel průzkum platformy Hedepy, která se dlouhodobě on-line psychoterapii věnuje.
Zázrak, náhoda, Boží zásah nebo osud? To, čemu „zázračně přeživší“ jako jediní – či jedni z mála – vděčí za život, sami netuší. Že na vlastní kůži zakusili neštěstí jako pád letadla, ohnivé inferno, ztroskotání či tsunami, se však s nimi nese do konce jejich života. A právě na toto nevyžádané „břemeno“ nejsou přeživší nikdy připraveni. Osudy tří z nich odhalují, jak rozdílně lze s prožitým traumatem naložit.
„Výchovný pohlavek“ či za trest přes zadek? Téma, které nadále rozděluje společnost. Jak odhaluje unikátní výzkum odborníků z psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN na téma vnímání a používání fyzických trestů v České republice, snaha dopřát dětem lepší dětství už má své výsledky – rány z minulosti se však stále ozývají. K fyzickým trestům se nejčastěji uchylují ti, kteří v dětství stejné zacházení zažili. Současná generace rodičů se však snaží ze „začarovaného kruhu násilí“ vymanit.
Ota Pavel je jedním z nejmilovanějších českých spisovatelů, jeho knihy dodnes dojímají i hřejí krásným jazykem. K životu autora přenádherných textů, který se narodil přesně před 95 lety, patřilo nepředstavitelné utrpení – soužila jej vážná psychická nemoc. Maniodepresivní psychóza u něj naplno propukla na olympiádě v Innsbrucku 1964, když Pavla drsně ponížil jeden z hokejových reprezentantů.
Vypadávání vlasů není konečná. Díky moderní medicíně a rostoucímu trendu transplantací míří stále více českých mužů do Istanbulu – včetně Miroslava z jižní Moravy. S naší reportérkou absolvoval celou cestu za novou kšticí – od letenky až po aplikaci 3 500 vlasových štěpů.
Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
