Jak to bylo doopravdy s dobytím Bastily? V pevnosti bylo pár vězňů, Pařížanům pomohla náhoda
V červenci 1789 byla Paříž jedním velkým sudem střelného prachu. Král Ludvík XVI. nechal obklíčit hlavní město žoldnéřskými oddíly, což vyvolalo oprávněné obavy, že chce nově ustavené Národní shromáždění rozehnat silou. Tisíce Pařížanů se proto ve snaze bránit sebe i revoluci začaly shánět po zbraních. Zatímco muškety se ve velkém nacházely ve zbrojnicích Invalidovny, střelný prach byl ukrytý za zdmi Bastily.
Otevřená brána pekla: Evropu opět sevřou extrémní vedra, varují modely. V rudé barvě je i Česko
Západní Evropa se ještě ani nestačila vzpamatovat z poslední vlny veder a dlouhodobé meteorologické modely už naznačují, že na konci července může přijít další mimořádně silná tepelná kupole. Tentokrát by ale mohla výrazně ovlivnit také střední Evropu. Velmi vysokým teplotám by se tak podle modelu Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) nevyhnulo ani Česko. Odborníci však upozorňují, že jde zatím pouze o jednu z možných variant vývoje počasí.
Týdenní předpověď vyděsila meteorology: Vystřelí teploty ve Francii na 50 °C ve stínu?
Pro Francii se naplňují černé scénáře pro toto století, že by teploty mohly atakovat až 50 °C ve stínu. Americký model GFS ukazoval v pondělí, že by na některých místech už v příštím týdnu mohly dosáhnout i 46 °C. „Doslova se zbláznil,“ uvedl meteorolog Guillaume Séchet na svém X. „Upřímně doufáme, že se mýlí,“ dodal. Odborníci však upozorňují, že jde zatím pouze o jednu z možných variant vývoje počasí. Informoval o tom server Meteo Paris.
Zemřela legenda české experimentální prózy Věra Linhartová. Část života strávila v Paříži
V Paříži ve věku 88 let zemřela básnířka, spisovatelka, překladatelka, editorka, výtvarná teoretička a zakladatelka české experimentální prózy Věra Linhartová. Laureátka Ceny Jaroslava Seiferta v roce 1968 emigrovala do Francie. O úmrtí autorky knih Dům daleko, Prostor k rozlišení, Twor nebo Ianus tří tváří informoval na sociálních sítích spisovatel Jaromír Typlt.
Smrtící vedra v Evropě: Ve spojení s horkem zemřelo 40 lidí. Výheň brzy zavládne i v Česku
Brutální vedra aktuálně trápí jižní Evropu. Úterý bylo ve Francii dokonce nejteplejším dnem od začátku měření v roce 1947, přičemž jako nejvyšší teplotu naměřili tamní meteorologové 44,3 stupně Celsia. Nejvyšší stupeň výstrahy před horkem tam platí poprvé v historii na více než polovině území. Podobně je na tom Španělsko, ke čtyřicítce se mohou vyšplhat teploty i ve Velké Británii. A na pozoru by se měli mít také Češi.
Modeling bez věkových hranic. Soutěž Pure Model 2026 hledá nové tváře od 16 do 99 let
Svět modelingu se mění. Pryč jsou časy, kdy měly šanci uspět pouze velmi mladé dívky splňující přísné parametry krásy. Stále větší důraz se klade na osobnost, autenticitu a různorodost. Potvrzuje to i soutěž Pure Model 2026, která hledá nové tváře napříč generacemi. Přihlásit se mohou ženy i muži od 16 let a podle organizátorů nerozhoduje věk ani konfekční velikost, ale především charisma a odvaha vystoupit z davu.
Zemřela bývalá první dáma Francie Chiracová. Odešla žena s obrovským srdcem, smutní Macron
Francouzská politika přišla o velkou osobnost. Ve věku 93 let zemřela politička a bývalá první dáma této evropské země Bernadette Chiracová. V této roli vystupovala v letech 1995 až 2007 vedle někdejšího prezidenta Jacquese Chiraca. „Odešla dáma s obrovským srdcem,“ napsal Emmanuel Macron na sociální sítě společně se svou manželkou Brigitte. O úmrtí Chiracové informoval web France24.
Paříž po triumfu v Lize mistrů zachvátily nepokoje. Policie zatkla 400 lidí, zapalovali auta
Paříž zažila po triumfu PSG v sobotním finále fotbalové Ligy mistrů rozsáhlé nepokoje. Střety mezi fotbalovými fanoušky a policií po celé Francii vedly k více než 400 zatčením. Na záběrech ze sociálních sítí či agentury Reuters jsou vidět zásahy těžkooděnců, hořící vozy nebo zapálená kola. Objevily se i hlasy o rabování. Fotbalisté PSG porazili ve finále LM Arsenal 2:1 po penaltách.
Československo zabavilo Němcům majetek za 120 miliard. S bohatstvím ale odešli dělníci i elity
Sudetští Němci se po podpisu Mnichovské dohody doslova přes noc stali občany německé třetí říše se všemi výhodami, ale také důsledky, jako byla služba téměř milionu z nich v řadách wehrmachtu. O šest a půl roku později ale přinesl konec války německým obyvatelům Československa absolutní pohromu. Přišli o veškerý majetek a byli postupně odsunuti do Německa a Rakouska. Hodnotu majetku, který po nich zůstal, československý stát odhadl na 120 miliard tehdejších korun.
