Milí žáci a žákyně! Chodíte do školy, abyste měli rádi svou zemi, komunistickou stranu i velké společenství socialistických států v čele se Sovětským svazem. Přesně tak vítala školáky první strana žákovské knihy v éře Gustáva Husáka. V září roku 1978 jsem nastupoval do páté třídy a po letech si teď v dochované žákajdě čtu, jak se školní řád proplétal s ideologií. A přemítám, jak tahle režimní masáž ovlivnila celou moji generaci.
Když přesně před deseti lety, v srpnu 2015, Angela Merkelová otevřela dveře nelegální masové migraci a pozvala do schengenské Evropy bez vnitřních hranic kohokoliv, říkala jsem si, že ji dříve či později zavřou do vězení. Když jsem v září před deseti lety v televizi sledovala zástupy černých mladých mužů z jiného civilizačního okruhu, s jinou výchovou, s jinými návyky a zvyklostmi dobývat Německo, tušila jsem, že dříve či později přijde přesně to, co je dnes v Západní Evropě každodenním standardem.
Říká se, že projekty v Česku mívají obvykle šest fází. Fáze 1 nadšení, fáze 2 vystřízlivění, trojka zděšení, čtyřka hledání viníků, fáze 5 potrestání nevinných a konečně fáze číslo 6 - vyznamenání nezúčastněných. Zatím není jasné, jestli si jeden ze zásadních projektů Fialovy vlády zvaný korespondenční volba projde úplně všemi těmito fázemi. V každém případě je ale již nyní jisté, že celkový počet registrovaných zahraničních voličů nás posunul do druhé fáze – vystřízlivění.
Úterní schůzka Petra Fialy (ODS) a Víta Rakušana (STAN) v pražské Malostranské besedě nebyla ničím jiným než krátkozrakou šaškárnou, která může mít ve výsledku opačný účinek, než dva nejvyšší představitelé vlády zamýšleli. Premiér a ministr vnitra si u piva znovu teatrálně zopakovali, že nebudou spolupracovat s hnutím ANO – pravděpodobným vítězem podzimních voleb. Nepřímo tak ženou Andreje Babiše do spárů SPD a Stačilo!. Zároveň riskují vznik nové antisystémové vlády, které se údajně snaží zabránit.
Teprve v sobotu se podařilo uhasit hořící fabriku Flex v Mukačevu, na kterou Kreml poslal 21. srpna dvě rakety Kalibr s plochou dráhou letu. A zrovna tento ruský útok se České republiky dotkl hodně „důvěrně“, neboť mezi světovými válkami bylo Mukačevo součástí Československa. Od počátku okupace to bylo poprvé, co někdejší československá Podkarpatská Rus (nyní ukrajinská Zakarpatská oblast) zažila tak mohutné bombardování. Zraněno bylo 23 civilistů, někteří vážně.
Ty nejdůležitější věci se od politiků nedozvíme buď vůbec, nebo pozdě. Zpravidla až v době, kdy z politiky odejdou, či když jsou z ní odejiti. V takovém případě nastává doslova ohňostroj upřímnosti a člověk často nestačí žasnout, jak otevřená vyjádření najednou slyší. Jako třeba teď od exministra spravedlnosti Pavla Blažka.
I když někteří západní lídři stále mluví o potřebě spravedlivého míru, měli bychom se smířit s tím, že žádný spravedlivý mír nebude, ať už připravované jednání nejvyšších představitelů USA, Ukrajiny a Ruska dopadne jakkoliv. V takovém případě by totiž Rusko muselo uznat chybu, stáhnout svou armádu ze všech okupovaných území Ukrajiny, vrátit všechny unesené děti i zajaté vojáky a začít Kyjevu splácet válečné reparace.
Toužebné čekání na hlavní líčení v kauze Dozimetr nebo na další časovou osu z magické dílny Evy Decroix (ODS) si v těchto dnech můžeme ozvláštnit malérem poslankyně ANO Margity Balaštíkové. Ta se měla snažit zkomplikovat podnikání svému bývalému manželovi a terčem „války Roseových“ se málem stal i pes exmanželovy nové družky.
Další tajně pořízené nahrávky, na nichž poslankyně a ministryně zemědělství ve stínové vládě ANO Margita Balaštíková opakovaně žadoní o zabití psa exmanželovy partnerky, opět svlékají nejsilnější opoziční hnutí do naha. Jen připomeňme, že jsou to právě představitelé ANO, kteří bez důkazů mluví o současném premiérovi jako o hlavě mafie, o koaličních stranách jako o zločineckých organizacích a u vlády často naznačují, že má zneužívat státní moc. Jak jsme ovšem zjistili, Balaštíková poslední jmenovanou činnost zřejmě dokáže provádět i z opozice – třeba když úkolovala krajskou hygienu, aby zaklekla na firmu exmanžela.
Ještě před několika měsíci se po zemi povalovaly tisíce hlasů zklamaných voličů ODS, kteří pociťovali rozčarování nad směřováním koalice Spolu a pokukovali po alternativách. Mnoho těchto hlasů mohli sebrat Motoristé – stačilo, aby se jasně postavili za napadenou Ukrajinu. Jenže Macinka a spol. tak dlouho tancovali kolem horké kaše, až svou příležitost promrhali. Nyní už je pozdě tvářit se jako silně proukrajinská strana. Náklonnost Motoristů ke Kyjevu ve volebním programu měla navíc rozmrzet „duchovního otce“ strany Václava Klause.
Do klíčových voleb zbývají méně než dva měsíce a mnozí dlouholetí pozorovatelé české politiky si všímají zajímavého fenoménu. Řada kandidujících subjektů, včetně těch aspirujících nejen na účast v příští Poslanecké sněmovně, ale dokonce na volební vítězství a na skládání vlády, doposud nepředstavila ucelený volební program. Když se mě před časem jeden novinář ptal, proč tomu tak je, odpověděl jsem tak trochu lakonicky: „Protože žádný nemají.“
Když se objevila kauza miliardového bitcoinového daru, vypadlo to pro hnutí STAN jako výhra v legendární Tutovce. V předvolebním období se Starostům nemohlo stát nic lepšího, než že se jejich průšvih zvaný Dozimetr přebije malérem sice koaličních partnerů, ale jinak fakticky politických rivalů. Navíc jsou preference STANu a koalice Spolu do značné míry spojené nádoby, takže cokoli, co by koalice Spolu díky bitcoinům ztratila, mohl STAN snadno získat. Mohl, ale nezíská. Tanec mezi vejci se míjí účinkem a Starostové místo rázné akce působí spíše jako nesmělý František Koudelka ze slavné komedie Jáchyme, hoď ho do stroje!
A pak se divíte, že vám lidé říkají „komunisti“ – přesně tuto větu Piráti v různých obměnách slýchají od svých kritiků. Nic se nezměnilo ani s příchodem nového šéfa Zdeňka Hřiba, jehož vnitrostranické reformy způsobily odchod mnoha členů z levicového křídla a rovněž měly posunout Piráty do politického středu. Kde je problém? Kromě jiného v kandidátech, kteří bojují proti miliardářům a dalším třídním nepřátelům, nebo v protijaderných Zelených, kterým Hřib ochotně nabídl místa na kandidátkách. Celkové reputaci příliš nepomáhá ani krajský lídr, jenž byl až do roku 1992 členem komunistické strany.
V této rubrice najdete komentáře a názory a glosy našich redaktorů i externích spolupracovníků. Nebojíme se sdělit svůj názor na politiku a sportovní dění, palčivé české i světové problémy.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
