Názory

V demokracii býval takový pěkný zvyk. O tom, kdo bude nebo nebude vládnout, se rozhodovalo u volebních uren. Nyní přichází doba, kdy tento zvyk přestává pomalu, ale jistě platit. Toho, kdo (ne)bude vládnout, totiž určí soud. Na dvou aktuálních případech jsme viděli, že soud vyřadil z voleb právě toho, kdo by u volebních uren nejspíše dostal možnost vládnout (Francie), či kdo už od voličů důvěru ve volbách dostal (Rumunsko). Člověk nemusí být zrovna škarohlíd, aby mu okamžitě vytanula na mysl záludná otázka: Je tohle ještě demokracie? Nebo jsme se už dostali někam, kde se o demokracii při nejlepší vůli mluvit nedá, ale slovem „demokracie“ se tento nelibý stav bude i nadále libě maskovat?

Vyhodíš ho dveřmi, vrátí se oknem. S aktivitami proruských a protiukrajinských Čechů je to vlastně obdobné. „Putin promluvil k Evropanům. A sorry, má pravdu,“ čtu jen dvě minuty poté, co jsem začal brouzdat po oficiálním profilu statutárního města Ostravy. Ďábel číhá všude, hrozí občas z kazatelny katoličtí kněží, zatímco na Facebooku číhají fanoušci ruských pořádků. A docela snadno se zapojují do jakéhokoliv typu komentářů, aby nenápadně nabídli cestu až do politického suterénu, kde se ctí Vladimir Putin a nesnáší Evropská unie.

„Jedna, dvě, Freddy jde, Freddy si jde pro tebe.“ Kdo by neznal tuhle strašidelnou říkanku z legendárního filmového hororu Noční můra v Elm Street. I nás v příštích měsících čeká pravá a nefalšovaná noční můra. Můra zvaná volební kampaň. Bude tvrdá – jak už ostatně předvolební kampaně bývají – a bude se v ní strašit na plné obrátky. Kampaň plná strachu nás však paradoxně čeká právě od těch, kteří ještě celkem nedávno před „prodavači strachu“ sami varovali. Ve volbách jde konec konců o úspěch. Na to, jakými metodami ho bylo dosaženo, se už nikdo neptá...

Asi mylně jsme se domnívali, že politici mají hájit naše zájmy bez ohledu na to, zda zrovna jednají před zapnutými či vypnutými kamerami. Politický boj, který měl kdysi nějaký obsah a věcnost, se proměnil v ukřičenou a infantilní reality show, v níž uspěje ten, kdo se nejlépe předvede na sociálních sítích s tím, jak to tomu druhému natřel. A když je vypnutá kamera? Zadarmo ani kuře nehrabe... Své o tom ví zástupci ANO, kteří svolali na středeční odpoledne mimořádnou schůzi Sněmovny kvůli koncepci armády. Jenže když jim bylo řečeno, že s ohledem na utajované informace bude jednání neveřejné a že tak u řečnického pultu nebudou moci předvádět show pro své voliče, na protest raději odešli ze sálu.

Jaká barva vám vyjde, když smícháte modré konzervativce, fialové liberály a žluté lidovce? Marketérům koalice Spolu z toho vyšla svítivě zelená, kterou v kampani bude doplňovat meruňkový a šedobílý odstín. Co si z této změny vizuální identity mají lidé odnést? Čert ví...

Kuba, Ludková, Cibulka, Červíček... jen pár jmen, která v posledních dnech či týdnech rozvířila zatuchlé vnitrostranické vody ODS. Jedněm se nelíbí směřování strany, jiní mají problém se způsobem sestavování kandidátek v rámci koalice Spolu – projektu, který sice dokázal jednorázově uspět, ale nyní už za něj občanští demokraté jen platí nepřiměřeně vysokou cenu.

Vládní představitelé po třech letech zjistili, že slovo mír není sprosté. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) opustila tezi svého vládního kolegy a pražského spolukandidáta Jana Lipavského, že je možné Ruskou federaci porazit. Přišla dokonce s tím, že je nutné jednat s prezidentem Vladimirem Putinem – toť ve vládních stranách novátorská myšlenka, za kterou ještě nedávno koaliční poslanci plivali jedovatá slova na kohokoliv, kdo ji jen naznačil.

Česká republika zachrání Rádio Svobodná Evropa poté, co jeho financování osekal Donald Trump. Titulek, s kterým přišel respektovaný list Financial Times. Vyjádření za českou kotlinu neposkytl nikdo menší než premiér Petr Fiala (ODS). Po „záchraně“ tuzemských veřejnoprávních médií rozšířením poplatků by se proto mohlo zdát, že předsedu vlády postihl mediální mesiášský komplex. Kdo ale záchranný kruh hodí jemu?

Česká armáda čelí personální krizi, jakou jsme tu neviděli od let 2009–2014. Tehdy vláda ODS dramaticky seškrtala výdaje na obranu a přispěla tak k masivnímu odchodu vojáků. Hlasoval pro to i tehdejší ministr školství a současný premiér Petr Fiala. Dnes jeho vláda opakuje stejnou chybu.

V České televizi praskla hráz veřejnoprávního rybníčku, čerpadlo funguje z poloviny. Čím více vody do rybníku nateče, tím více z něj vyteče. Veřejnoprávní moloch nepotřebuje přeplacené manažery, potřebuje rybníkáře, který díry ucpe. Když se rybník opravuje, je ideální ho nejdříve vypustit. Říká se tomu audit.

Donedávna platilo, že rumunská vnitropolitická témata málokdy vzbuzovala vášně mimo Rumunsko a jeho blízké sousedství. Vše se změnilo po zrušení prvního kola prezidentských voleb, které neočekávaně vyhrál Calin Georgescu. Ústavní soud nejprve výsledek uznal, aby jej dva dny před druhým kolem zrušil. Člověk nemusí být stoupencem konspiračních teorií, aby mu už samotné zrušení voleb pozvedlo obočí na hranici fyziologických možností.