Praha v posledních týdnech zažívá doslova dopravní peklo a zejména řidiči osobních automobilů hledají viníka. Logicky se nabízí jméno pirátského předsedy Zdeňka Hřiba, který je již skoro tři roky náměstkem primátora zodpovědným za dopravu a předtím byl přes čtyři roky primátorem. Stal se symbolem dopravní apokalypsy po právu? Nebo mu Pražané křivdí, přičemž za problém mohou všichni ostatní – jen ne Hřib?
Co jsem dělal(a) 17. listopadu 1989? Tak by mohla znít otázka celostátní ankety pro všechny občany ve věku nad 50 let. A garantuji, že to nebude nuda, jedině snad národní ostuda. Podobný sociologický průzkum totiž může barvitě ukázat, jak totalitní režim snadno držel za klopy téměř každého občana. Začnu od sebe, v pátek 17. listopadu 1989 jsem v maskáčích Československé lidové armády (ČSLA) pochodoval po buzerplacu vojenské katedry, načež tentýž den večer se mi do cesty připletlo sousoší Klementa Gottwalda s Josifem Stalinem.
V posledních letech dochází v politice k naprostému zmatení pojmů. K pravici se hlásí strany s jasně levicovým programem a důraz na národní zájmy vám okamžitě vyslouží nálepku, že jste nacista nebo fašista. Největší zmatení ovšem panuje ohledně samé podstaty toho, co je a má být politika...
Staré úsloví říká, že tradice zavazuje. Znamená to, že tradice vlastně vytvářejí univerzální rámec, jak v nějaké situaci postupovat a jak ji řešit. Pokud se tradice poruší, zaniká s ní i daný postup a závazek, který z toho vyplývá. Přesně to se teď stalo, pokud jde o volbu předsedy dolní parlamentní komory. Ale abychom byli fér, dodejme, že to není chyba nastupující vlády. Gentlemanské tradice přestaly platit už více jak dekádu předtím. Bohužel...
Volili jsme menší zlo. Tak mnozí účastníci prezidentského klání v lednu 2023 vysvětlovali, proč dali hlas Petru Pavlovi. A vyautovali z druhého kola Andreje Babiše. Jak ale rozumět menšímu zlu a co od něho očekávat? To jsou těžko definovatelné požadavky, Pavlovi voliči by ale určitě uvítali občasnou reakci menšího zla na větší zlo. Třeba na odstranění ukrajinské vlajky z průčelí Sněmovny, které vpředvečer 108. výročí Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) zorganizoval její nový šéf Tomio Okamura (SPD). A pan prezident by mohl odpovědět i okamžitě a vyvěsit stejnou zástavu na Pražském hradě. Zatím tak neučinil.
Politický komentátor Jindřich Šídlo tvrdě narazil u fanoušků poté, co si ve svém pořadu dovolil udělat legraci z Andreje Babiše, Oty Klempíře a Petra Pavla. Zatímco u prvních dvou je glosování jejich předlistopadové minulosti legrační, u toho třetího je to krajně nevhodné a ošklivé. Alespoň tak to vysvětlují někteří samozvaní demokraté, kteří jsou demokraty jen do doby, dokud s nimi stoprocentně souhlasíte a neútočíte na jejich polobohy. Tito lidé se obvykle liší od proruských dezolátů jen tím, že mají více zubů a že se nechlubí vysokou školou života. Fanatici to jsou však úplně stejní.
Jana Maláčová v den, kdy mohla spolu s ostatními poslanci skládat v parlamentu poslanecký slib, oznámila svůj konec v politice. Jde o logickou reakci na výsledek SOCDEM ve volbách a otázkou nebylo zda, ale kdy podobné oznámení Maláčová udělá. Přesto stojí za to se nad ním ještě pozastavit. Maláčová je v záplavě politiků s mizivým potenciálem k něčemu inspirovat autentická, levicová a nepochybně inteligentní politička, přesto neuspěla. Proč?
Je opravdu pikantní, že nás o charakteru a o tom, kam máme posílat své peníze, bude poučovat zrovna Kateřina Konečná – lídryně Stačilo! a předsedkyně komunistů, jejichž představitelé se hlásí ke zločinům KSČ v Československu a roztleskávají kremelskou propagandu i masového vraha Putina. Pozitivní na celé věci je nepochybně skutečnost, že Konečná svým příspěvkem – obsahujícím vážné pohoršení nad pomocí napadené Ukrajině – zvýšila raketě Dana dosah, čímž se její původní záměr možná minul účinkem.
Když jsem v roce 2021 předával vládu, dal jsem si záležet na tom, aby vše proběhlo hladce. Po volbách jsme poslali rozpočet do Sněmovny, politická prohlášení jsem omezil na minimum, po jmenování nového premiéra jsem pana Fialu uvítal ve Strakově akademii a na stole mu zanechal dopis po vzoru amerických prezidentů. Byla to slušnost vůči soupeři, respekt k výsledku voleb a hlavně zájem, aby naše země dál fungovala.
Evropské automobilky přehodnocují své postoje, protože nejsou připraveny na zákaz prodeje nových vozů se spalováky. Přitom jsme často slýchali argument, že automobilkám omezení problém nedělá. Někteří žili v představě, že si trh poradí a že v roce 2035 už budou auta s klasickými spalovacími motory jen záležitostí závodníků, majitelů veteránů či milovníků vůně benzínu a nafty. Optimismus ale nebyl vůbec na místě. Představa rychlého a snadného přechodu na elektromobilitu se rozplynula jako chiméra.
S matkou oběti žhářského útoku z Vítkova jsem se potkal vícekrát. Poslední léta měla největší obavy z justice, že extremisty odsouzené za rasově motivovanou vraždu pustí předčasně z vězení. Ve třech případech už se tak stalo, pachatelé se však popálené Natálce naštěstí vyhýbají. Tragédii z dubna 2009 však nyní rodině oběti nepříjemně připomněla kauza nominanta Motoristů sobě na ministra zahraničí Filipa Turka, který měl romskou národnost oběti označit v souvislosti s vrahy za „polehčující okolnost“, což dnes odmítá. Případ Turek v něčem připomíná i nestoudnosti a nesoudnosti spojené s kauzou soudce Fremra.
Zatímco ještě před pár dny bylo pravděpodobné, že Filip Turek usedne ve vládě Andreje Babiše jako ministr zahraničí, po turbulentním víkendu je vše jinak. Mnohé se změnilo poté, co Deník N přišel s archivem starších a později smazaných příspěvků, v nichž měl čestný prezident Motoristů vystupovat velmi rasistickým a nenávistným způsobem. I když Turek popírá, že by některé výroky byly autentické, věří mu většina české společnosti? S ohledem na jeho předešlé excesy na sociálních sítích spíš ne. A právě tento fakt je při výběru šéfa české diplomacie zcela klíčový.
Cílem politické strany je prosazovat své programové cíle. A pro tento účel se snaží ve volbách získat vliv prostřednictvím svých zástupců, kteří jsou zvoleni do funkcí. V okamžiku, kdy strana neprosazuje svůj program, stává se jenom podvozkem, na kterém si pár jedinců dojede pro plat a vizitku s občasnou procházkou po červeném koberci, tu na Karlovarském filmovém festivalu jako bonusem. A to se bohužel ODS za poslední období stalo.
V této rubrice najdete komentáře a názory a glosy našich redaktorů i externích spolupracovníků. Nebojíme se sdělit svůj názor na politiku a sportovní dění, palčivé české i světové problémy.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
