Názory

Už déle než týden žijí sociální sítě, média i veřejnost výrokem premiéra Fialy, že další čtyři roky jeho vlády by nám přinesly německé platy. Že vyvolal bouři ironického posměchu, není nijak překvapivé. Zvláštní je jen to, jak moc není premiér schopen chytit se za nos a místo aby svůj vlastní verbální požár uhasil kýblem studené vody, přikládá zdárně pod oheň další polínka. Nedělá to ale sám. Uznat své omyly zjevně nedokážou ani daleko větší politická esa. Třeba i pro takovou Angelu Merkelovou je to nadlidský úkol.

Dejte ANO dostatek hlasů, abychom mohli složit jednobarevnou vládu. Tuto větu od Andreje Babiše slýcháme vcelku pravidelně, když s blížícími se sněmovními volbami neochotně reaguje na dotazy novinářů ohledně koaličního potenciálu. Kdysi krajně divoká představa už nemusí být takovým sci-fi jako dříve. Jak je možné, že má ANO stále dominantnější pozici na české politické scéně?

Benjamin Franklin prý kdysi řekl, že když má někdo smůlu, pokouše ho i slimák. Tento citát celkem přesně vystihuje fakt, že jakmile se vám jednou přestane dařit, táhne se to s vámi dlouho jako žvýkačka na botě. Ať se sebevíc snažíte, všechno je špatně, vše se míjí účinkem. Ve stejné situaci je už drahnou dobu i premiér a předseda ODS Petr Fiala. Je jedno, co dělá nebo říká. Nic z toho nefunguje buď vůbec, nebo přesně naopak, než bylo zamýšleno. Pomyslných kousanců od slimáka přibývá. A zdaleka to ještě není konec.

Generální ředitel ČT Jan Souček pro zaměstnance chystá seznam pravidel, o kterých nehodlá diskutovat. Dokument dostal vznešený název Charta pracovníka. Někteří zaměstnanci ale diskutovat chtějí, bojí se, že vedení televize pro ně připravilo klasický náhubek. Situaci by šlo přejít s tím, že ostatním novinářům může být přece jedno, co se děje na Kavčích horách. Když je ale omezována svoboda slova, jsou novináři na jedné lodi.

Premiér Petr Fiala (ODS) se přidal do dlouhé řady politiků, kteří slibují pracovníkům „německé“ mzdy. Česká republika se ale směrem k západním zemím přibližuje jen pomalu a doplácí na to, že je jedním z nejprůmyslovějších států Evropské unie. Předseda vlády se tím dostává do společnosti někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše, který dříve také hovořil o platech v Západním Německu. Ani za více než tři desítky let v tržním kapitalismu se ale Čechům německé či rakouské mzdy nepodařilo dohnat.

Během nostalgické rozlučky prezidentů Bidena a Si na summitu zemí Asia-Pacific Economic Cooperation(APEC) na konci minulého týdne v Limě vyjádřila čínská hlava státu obavy z růstu jednostranných kroků, protekcionismu a z rozdrobení světové ekonomiky, zatímco Biden prohlásil, že svět je v momentu významných politických změn.

Letos si připomínáme už 35. výročí sametové revoluce a zhroucení komunistického režimu, který v naší zemi na desítky let zakotvil monopol jedné strany a jedné ideologie, drastickým způsobem omezil občanské i ekonomické svobody, mnoho lidí z důvodů třídních či nesouhlasu s myšlenkou revolučního budování rovnostářské společnosti posílal ve své rané fázi na popraviště, později do vězení, bezpočtu lidí zničil profesní kariéry a celé zemi přinesl bezprecedentní ekonomický úpadek a zaostávání v porovnání se svobodným světem.

Jedna vlaštovka jaro nedělá. Jeden průzkum veřejného mínění volby nevyhrává. Ale ani neprohrává, takže by se nad aktuálním šetřením Medianu snadno dalo jen tak mávnout rukou. Přesto by to ale politici dělat neměli. Volby se totiž blíží a voliči dávají své vůle i nevůle čím dál tím zřetelněji najevo...

Generální ředitel ČT Jan Souček dál tlačí na zvýšení koncesionářských poplatků a začal hrozit, že pokud do natažené veřejnoprávní ruky nebudou přisypány další miliony, bude muset televize začít škrtat. Jistě, peníze navíc se hodí každému subjektu, ČT ale v první řadě potřebuje nezávislý hloubkový audit.

Výraznou část české ekonomiky tvoří rodinné firmy, které jsou v našem hospodářství extrémně důležité. Rodinné podniky totiž přemýšlejí dlouhodobě - investují do rozvoje svých regionů a navíc jsou motivované k vytváření odkazu pro budoucí generace. Důležitá je ovšem i podpora od samotného kraje.

Na tuhle předpověď počasí nebyla žádná rosnička potřeba. Dalo se čekat, že pokud vyhraje Donald Trump, způsobí to příval liberálních slz, které notně rozvodní české politické toky. V příštích týdnech se tak kromě gumáků bude hodit i deštník, pláštěnka nebo oblečení s vysokým vodním sloupcem, jelikož tahle povodeň má kulminační bod teprve před sebou. Slz bude víc a víc. Politici totiž nepláčou nad Amerikou, Donaldem Trumpem nebo nad Ukrajinou. Ve skutečnosti pláčou především sami nad sebou...