Soudy jsou nestranné a nezávislé jen ve chvíli, kdy rozhodují v náš prospěch. V opačném případě to jsou vazalové našeho nepřítele chystající systémový puč. Zhruba tak vnímá velká část koalice středeční předběžné opatření, v němž Ústavní soud uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Unáhlené a emocionální závěry si při pocitu nespravedlnosti snad může dovolit malé dítě. Vysoce postavený koaliční politik by ale měl nejdříve zachovat klid a zamyslet se, jestli oheň, s nímž si hraje, nemá už moc velké plameny.
Od počátku tohoto týdne je u nás opět politickým tématem číslo jedna spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem, který kvůli svému nezařazení do delegace na červencový summit NATO podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Reakce zástupců koalice na tento předem avizovaný krok hlavy státu jsou různé. Nutno zmínit, že některé výroky jsou dosti pokrytecké, další dokonce krajně nebezpečné. Že onen spor nakonec musí řešit Ústavní soud, naruší přirozenou stabilitu a také to leccos vypovídá o současné úrovni české politické kultury.
Je rozhodnuto. Po dlouhých týdnech, kdy se velká část médií tvářila, že na světě neexistuje zásadnější otázka, než zda prezident Pavel pojede, nebo nepojede na summit v Ankaře, už známe odpověď. A dopadlo to přesně podle slov, která ve filmu Jára Cimrman ležící, spící pronese manželka cestovatele Holuba: „Doma bude. Už se narajzoval dost.“
Při sledování současné situace na české politické scéně se nabízí otázka, jak by asi vypadala celospolečenská debata o možnostech financování České televize a rozhlasu v ideálním světě. Zřejmě by šlo o konstruktivní a racionální diskusi, během níž by se politici a experti zabývali možnostmi, jakou roli by měla mít veřejnoprávní média v moderní éře digitálních technologií. Jenže hádejte co... Nežijeme v ideálním světě. Média veřejné služby se tak stala hřištěm pro politický boj plný populismu a pokrytectví.
K popisu kontroverzního momentu, k němuž došlo v zápase mezi Argentinou a Alžírskem na fotbalovém mistrovství světa, se perfektně hodí slavný citát George Orwella z knihy Farma zvířat o (ne)rovnosti. Hvězdný Lionel Messi se při napadání snažil obrat o míč Ajsu Mandího, přičemž mu zezadu sešlápl lýtko. Nechtěný, ale zároveň nebezpečný zákrok rozhodčí vyhodnotil pouze jako běžný faul. Jelikož se do situace nevložil ani VAR, nestárnoucí argentinský veterán se šťastně vyhnul červené kartě a předčasnému odchodu do sprch. Místo toho v úvodním zápase nakonec Messi nastřílel hattrick. Nabízí se tak otázka, jestli pro fotbalové legendy platí stejná pravidla jako pro ostatní.
Proč veřejnost na některé mordy zapomíná pár dnů po rozsudku a v jiných se pitvá třeba 100 let? Dva muže odsouzené za vraždu – Petra Kramného (narozen 1978) a Leopolda Hilsnera (1876-1928) – spojuje právě neutuchající zájem o podrobnosti z místa činu. Jak zabíjeli, a proč vlastně? A vraždili skutečně oni? K usvědčení Hilsnera a Kramného totiž justici posloužily jen nepřímé důkazy, přičemž ani jeden z odsouzených se k činu nepřiznal. O Hilsnera se proto intenzivně zajímal i T. G. Masaryk a událost propíral rakouský parlament, zatímco o Kramném se v minulých dnech diskutovalo na půdě Poslanecké sněmovny. Něco tu smrdí, že by šlendrián? Spolek Šalamoun nyní natočil exkluzivní rozhovor s egyptským patologem, kterého česká justice nikdy nevyslechla.
Arménie odolala a zvolila si proevropskou cestu. K evropským demokratickým hodnotám má ale stále daleko. Během voleb bylo hlášeno mnoho incidentů, někteří opoziční politici zase čelili trestnímu stíhání. Evropské unii to však zřejmě příliš nevadí.
Debaty se v české politice často nesou v notně absurdním duchu, na což už jsme si za poslední roky povětšinou zvykli. Ovšem snad nikdy se diskuse o určitém tématu nevedla, jak by řekl klasik, tak „falešně a prázdně“, jako je tomu nyní u otázky výdajů na obranu.
Otevřete Facebook nebo Instagram a vyskočí na vás video. Prezident, premiér, známý sportovec nebo jiná celebrita vás v něm nabádá, abyste někam poslali svoje peníze – třeba investovali do kryptoměny nebo si koupili nějaký zázračný lék. I když taková videa působí přesvědčivě, jsou to podvodné reklamy. V době umělé inteligence (AI) je stále jednodušší je vytvořit – a zároveň stále obtížnější rozpoznat. A tak se s nimi na velkých digitálních platformách denně setkávají miliony Evropanů.
Rok se s rokem sešel a Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF) nám znovu drze připomíná, jak moc ráda by viděla na příštím mistrovství světa teroristický stát, který už pátým rokem utápí v krvi svého západního souseda. Řeč je o Rusku, jež minulý týden uspělo se svým odvoláním, čímž se formálně přiblížilo k teoretickému návratu. V IIHF asi zapomněli, že válka na Ukrajině ještě neskončila. Na řadě jsou opět národní hokejové svazy v čele s Českem, Švédskem a Finskem, které by měly říct ke comebacku Putinových sportovců jasné ne.
Zrušit označování českých piv jako desítky a dvanáctky? Jsem pro, neboť pivařům by se leccos vyjasnilo. Leckterá dvanáctka je totiž pokud jde o obsah alkoholu silnější než jiná dvanáctka, takže spotřebitel je stupňovitostí piva jen zbytečně zmaten. Každý konzument by měl primárně znát především přesný obsah alkoholu v půllitru, jenže o takovém údaji pan hospodský kolikrát nemá ani páru. Například dvanáctka Plzeňský Prazdroj obsahuje 4,4 % alkoholu, avšak dvanáctistupňový Radegast již 5,1 % alkoholu. A to je sakra rozdíl, a pro řidiče i velmi závažná informace. Čtyři plzeňské dvanáctky totiž vyprchají z krve o celých 60 minut dříve než čtyři dvanáctistupňové Radegasty.
Čeští hokejisté ve čtvrtfinálovém zápase podlehli favorizovaným Finům 1:4 a na mistrovství světa 2026 skončili bez medailí. Hráči Suomi školili zpočátku pasivní a bezzubý národní tým zejména ve vražedné střelecké efektivitě, kterou umocnily hrubé chyby v rozehrávce. Když se Češi konečně probrali ze zimního spánku a začali hrát, bylo už pozdě. V klíčových momentech také chybělo trochu toho štěstíčka.
Je naprosto logické, že prezident republiky pravidelně komunikuje i s lídrem nejsilnější opoziční strany. Prezident má právo slyšet různé pohledy na stav země a její budoucnost. Opozice není kulisa demokracie. Je součástí demokratické rovnováhy a alternativou k současné vládě.
V této rubrice najdete komentáře a názory a glosy našich redaktorů i externích spolupracovníků. Nebojíme se sdělit svůj názor na politiku a sportovní dění, palčivé české i světové problémy.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
