Řekněme si na rovinu, že při sobotním teroristickém útoku na berlínském Pridu nevraždila dodávka, nýbrž 21letý islamista libanonského původu. Ten si zmíněné vozidlo půjčil, aby s ním najel do davu lidí, které pak chtěl ještě rozsekat mačetou. Proč? Lze předpokládat, že podporovatelé Islámského státu obecně nesympatizují s LGBT. Tuto skutečnost mnoha ultralevicovým šílencům asi nikdy nevysvětlíte. Pozornost si ovšem zaslouží i kličkování některých českých politiků vyhýbajících se pojmenování problému, který mají přímo před očima.
Vzpomíná si ještě někdo, jak Tomio Okamura a Jaroslav Bašta v roce 2023 neustále prohlašovali, že prezident může svévolně odvolat Fialovu vládu? Tato snaha SPD nastolit u nás prezidentský „absolutismus“ dnes dozrává do těžko uvěřitelné parodie. Nyní je to právě současná vládní koalice za účasti SPD, která by Petra Pavla nejraději zavřela do boudy a která vehementně připomíná, že v Česku panuje systém parlamentní demokracie. Názory se v české politice zjevně mění jako ponožky – podle toho, jak se to zrovna hodí.
Režisér Christopher Nolan patří v současnosti k nejuznávanějším a nejlepším režisérům na světě. Každý jeho nový snímek je filmovou událostí roku, na niž miliony skalních fanoušků i běžných diváků netrpělivě čekají. Příchod Odyssey ale kromě nadšení doprovázela také vlna kontroverze a kulturních válek nebývalých rozměrů, do kterých se zapojil například nejbohatší člověk světa Elon Musk. Skutečně ale Nolanova adaptace Homérova eposu představuje takové znásilnění řecké mytologie a západní kultury, jak se nám někteří snaží namluvit?
Přestože se vládní koalice v poslední době dopouští jednoho přešlapu za druhým, opozice zatím není schopná z průšvihů svého konkurenta těžit politické body. Její vlastní témata jsou mediálně nezajímavá, nebo hůř zcela stupidní. Není tedy divu, že jedním z nejviditelnějších opozičních politiků na scéně je stále expremiér Petr Fiala (ODS), který si oblíbil odlehčené hrátky na sociálních sítích. A do mdlého střetu koalice a opozice je stále silněji vtahován Pražský hrad.
Debata o délce povinné školní docházky, kterou v minulém týdnu odstartoval populistický výkřik Tomia Okamury, na který následně hystericky reagoval ministr Robert Plaga, a kterou o víkendu korunoval premiér Andrej Babiš výzvou k rozpočtovým úsporám, ukazuje na povrchnost české politiky vůči potřebám dětí. K tomu je u nás vzdělávací systém dlouhodobě rukojmím rigidního úřednického alibismu, který odmítá jakoukoliv změnu.
Evropský parlament prodloužil výjimku na plošné skenování soukromých zpráv, přestože to většina hlasujících odmítla. Za určitých okolností se v Evropě nedá vyhrát.
Za prvních šest měsíců naše vláda udělala velký kus práce. Snížili jsme ceny energií, stabilizovali zdravotnictví, šetříme na provozu státu, investujeme, v Bruselu důsledně hájíme české zájmy… Přesto mě jeden výsledek těší ze všeho nejvíc. Nízká inflace.
Za kilometr dálnice D3 na úseku z Třebonína do Kaplice zaplatil stát 220 milionů korun. Ohněm způsobená škoda na baťovské budově ve Zlíně se v minulých dnech vyšplhala nejméně na 100 milionů, přičemž uvnitř shořely boty za dalších 150 až 180 milionů. A rozpočet na proměnu někdejší záložny ve Frýdku-Místku na galerii umění je stanoven na 140 milionů. Příspěvek 140 milionů korun do takzvaného Seznamu prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), na kterém se v pátek shodla vládní koalice, je v tomto kontextu tak trochu směšný. I miliarda by byla symbolická, ovšem znělo by to lépe. Ohroženi jsme všichni, stačí se podívat na mapu. Válka je vzdálena jen 421 kilometrů.
V době všeobecného boje proti nenávisti nám tu postupem času vznikla jedna taková těžko pochopitelná zvláštnost… Existují dva druhy nenávistí. Jedna nenávist je škaredá, zavrženíhodná, ba dokonce je třeba proti ní bojovat – klidně i za cenu omezování svobody slova. Tato nenávist je údajně znakem buranství, hlouposti, nízkého intelektu, či přímo skutečnosti, že je člověk ve svém životě frustrovaný a nešťastný. Tak je to alespoň podáváno…
Představitelé SPD se v časech summitu NATO v Ankaře znovu střetli s krutou realitou, že jsou ve vládní koalici jedinou protiukrajinskou stranou. Tuto skutečnost jim už loni v prosinci připomněl jejich vlastní ministr Jaromír Zůna, kterého následně označili za „porouchaného“ a de facto mu zakázali mluvit o ruské invazi. Teď vládnímu hnutí uštědřil další tvrdou ránu ministr Petr Macinka z koaličních Motoristů, když potvrdil český příspěvek do programu na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Část fanoušků SPD se tak znovu bouří a uvnitř vládního tábora dochází k bizarní situaci.
V Česku naplno zuří válka narativů. Kdo ovládne narativ, vyhrál. Samozřejmě ne celou válku, ale jednu z rozhodujících bitev jistě. A bitva o to, jak bude interpretován spor mezi vládou a prezidentem, je bitva mimořádně důležitá…
Co se stane, když stát vyplatí dotace Agrofertu a Evropská komise je kvůli střetu zájmů Andreje Babiše neproplatí? Nezaplatí je ministerský předseda. A nezaplatí je ani Agrofert ze svého zisku. Zaplatí je občané ze svých kapes.
Zázrak se nekonal. Češi nedokázali zvítězit nad pořádajícím Mexikem a s fotbalovým mistrovstvím světa se loučí už po základní skupině. Navzdory velkým očekáváním a humbuku tuzemského publika si ale pojďme jednu věc přiznat. Umístění na chvostu je přesně to, kam patříme. Bohužel. Jak z toho ven?
V této rubrice najdete komentáře a názory a glosy našich redaktorů i externích spolupracovníků. Nebojíme se sdělit svůj názor na politiku a sportovní dění, palčivé české i světové problémy.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
