Francie

Na střední škole u západofrancouzského města Nantes jeden ze studentů ve čtvrtek zaútočil nožem a zabil spolužačku, další tři žáky zranil. V dalším řádění mu zabránili učitelé. Agentura Reuters s odkazem na policejního mluvčího uvedla, že nic nenasvědčuje teroristickému motivu. Patnáctiletého studenta později zatkla policie. Podle studentů domnělý pachatel před činem rozeslal hromadný e-mail o svých problémech, píše agentura AFP.

Ve Francii se chýlí ke konci největší případ znásilňování a zneužívání dětí v historii země. Bývalý francouzský chirurg čelí obvinění kvůli sexuálním útokům na téměř 300 svých pacientů, většinou dětí. Čtyřiasedmdesátiletý Joël Le Scouarnec stojí od minulého týdne před soudem v západofrancouzském městě Vannes.

Ukrajině bychom do Severoatlantické aliance (NATO) měli nechat dveře otevřené. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl francouzský velvyslanec v České republice Stéphane Crouzat. Podle jeho slov Rusko zatím rozhodně nevysílá signály, že by stálo o jednání vedoucí k příměří s Kyjevem. Francie stojící v čele nově zbudované koalice ochotných navíc svým spojencům včetně Česka nabízí ochranu ve svém jaderném deštníku.

Nepříznivé počasí si v Itálii a Francii vyžádalo nejméně čtyři mrtvé. V severní Itálii zahynuli otec se synem, jejichž auto strhla rozvodněná řeka, u Turína se utopil muž ve vlastním zaplaveném domě. Ve Francii pak zemřel člověk, kterého ve čtvrtek zasypala lavina, napsala v pátek agentura AFP.

Dvaašedesátiletý český kajakář přišel o život ve čtvrtek odpoledne při sjíždění řeky Tavignano na Korsice. Přes rychlý zásah záchranářů se muže nepodařilo oživit. Uvedl to zpravodajský portál Yahoo News. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake sdělil, že místní úřady ještě formálně podrobnosti o oběti nepotvrdily.

Francouzská společnost Électricité de France (EDF) vlastněná státem rozhodně nevzdává svůj boj o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl velvyslanec Francie v České republice Stéphane Crouzat. Podle jeho mínění to, že jihokorejská společnost KHNP vyšla vítězně z tendru, ještě nutně neznamená, že nakonec bude v Dukovanech stavět. Crouzat mimo jiné promluvil i o nedávném soudu s francouzskou političkou Marine Le Penovou.

Šest let ukrývala žena v domě v jižní Francii tělo manžela, kterého před lety ubila kladivem. Všem okolo tvrdila, že odjel na duchovní cvičení do kláštera. Teprve před několika dny policisté mrtvolu při domovní prohlídce objevili. Žena se k vraždě přiznala – motivem měla být obrana před sexuálním násilím.

Francouzské úřady v neděli obvinily v Paříži tři mladé muže z plánování teroristického útoku a držení výbušnin. Mladíci byli umístěni do vyšetřovací vazby, uvedla prokuratura a potvrdila tak dřívější informace francouzského rádia RTL a deníku Le Parisien, podle něhož trojici zadržela policie ve středu.

Pro Francouze bylo odsouzení představitelky krajní pravice Marine Le Penové překvapivé a nikdo nepočítal s takovou přísností. Tak rozsudek nad političkou, která byla favoritkou příštích prezidentských voleb, pro CNN Prima NEWS komentoval bývalý český velvyslanec ve Francii Petr Janyška. Společně s analytičkou think-tanku Europeum Terezou Novotnou se shodli, že francouzská justice se politiků vůbec nebojí. To ostatně dokládají i procesy s bývalými premiéry či dokonce prezidenty Francie.

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social v pátek brzy ráno SELČ označil pondělní odsouzení vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové za hon na čarodějnice pořádaný evropskou levicí a vyzval k jejímu osvobození. Trump tak Le Penovou veřejně podpořil poté, co na začátku týdne před novináři v Bílém domě přirovnal její odsouzení za zpronevěru prostředků Evropského parlamentu ke svým právním bitvám.

V demokracii býval takový pěkný zvyk. O tom, kdo bude nebo nebude vládnout, se rozhodovalo u volebních uren. Nyní přichází doba, kdy tento zvyk přestává pomalu, ale jistě platit. Toho, kdo (ne)bude vládnout, totiž určí soud. Na dvou aktuálních případech jsme viděli, že soud vyřadil z voleb právě toho, kdo by u volebních uren nejspíše dostal možnost vládnout (Francie), či kdo už od voličů důvěru ve volbách dostal (Rumunsko). Člověk nemusí být zrovna škarohlíd, aby mu okamžitě vytanula na mysl záludná otázka: Je tohle ještě demokracie? Nebo jsme se už dostali někam, kde se o demokracii při nejlepší vůli mluvit nedá, ale slovem „demokracie“ se tento nelibý stav bude i nadále libě maskovat?