ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Pokud je člověk dlouhodobě vystaven znečištěnému ovzduší, má to na něj stejný dopad, jako kdyby vykouřil jednu krabičku cigaret denně po dobu několika let, tvrdí nová rozsáhlá studie. V ČR přitom žije přes šedesát procent obyvatel na území, kde byla překročena hranice imisních limitů.
Američtí výzkumníci sledovali více než dekádu sedm tisíc lidí ve věkové kategorii 45-84 let. Na začátku projektu byli všichni účastníci bez zdravotních problémů, časem ale experti naměřili za pomoci spirometrie zhoršenou funkci plic. Největší vliv na zhoršení stavu měl přízemní ozon, který je pro člověka nebezpečný.
Vystavení znečištěnému ovzduší spojili vědci s výskytem plicního emfyzému (rozedma plic), který způsobuje zhoršení dýchání a objevuje se většinou u kuřáků.
Jako většina studií, ani tato nepotvrzuje nic se stoprocentní přesností. Počítá totiž s tím, že člověk tráví všechen svůj čas venku na znečištěném ovzduší a nezapočítává dobu, kdy jsou lidé doma, kde mu nejsou vystaveni.
Studie byla zveřejněna v odborném časopisu JAMA, informuje o ní CNN.
Jak se dýchá v ČR
Skoro 11 tisíc lidí u nás zemře každý rok předčasnou smrtí zapříčiněnou znečištěním, jak vyplývá z evropského výzkumu kvality ovzduší.
Podle údajů výroční zprávy Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2017 byl překročen imisní limit (alespoň jedné látky) stanovený zákonem na 26,2 % území České republiky, kde žije asi 62 % obyvatel země.
Dlouhodobě problematickou lokalitou je aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, což je jedna z neprůmyslovějších oblastí ve střední Evropě. Podle výroční zprávy ČHMÚ je zde zvýšené riziko zhoršení zdravotního stavu.
Důvodem nepříznivého stavu na Ostravsku je tamní těžký průmysl, lokální vytápění, dopravní infrastruktura, ale také znečištění ovzduší z Polska. V ostravském regionu došlo v roce 2017 k překročení stanoveného limitu alespoň jedné ze škodlivých látek na téměř 90 % území.
Podle mezinárodních statistik za rok 2018 (World most polluted cities) je Ostrava v první dvacítce nejvíce znečištěných měst v Evropě. Spolu s ní také Těšín a Havířov.
Praha
Praha letos v červnu slíbila, že bude v následujících letech snižovat množství vypuštěných škodlivých látek do ozvduší. „Klimatický závazek Prahy spočívá v přijetí cíle snížit emise CO2 v hlavním městě o minimálně 45 % do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050,“ uvedl magistrát.
Obyvatelé měst jsou obecně vystavováni znečištěnému ovzduší více než obyvatelé vesnic. Praha patří mezi města se zhoršenou kvalitou ovzduší dlouhodobě, což je způsobeno především vysokou koncentrací obyvatel, která vytváří hustou dopravní síť. Naopak podíl stacionárních zdrojů (např. spaloven) v hlavním městě klesá.
Praha je kromě ústředního silničního uzlu také důležitou křižovatkou mezinárodního transportu.
Mezi nejvíce problémové pražské lokality patří například Smíchov, Karlín, Vršovice nebo také Letiště Václava Havla, které v roce 2017 zaznamenalo přes 140 tisíc příletů a odletů. Obecně je nižší kvalita ovzduší v centru města.
V hlavním městě došlo předloni k překročení limitů přízemního ozonu, o kterém mluví studie, na třech místech, v každém více než dvacetkrát. Imisní limity v roce 2017 značně překročila kromě Prahy také Střední Morava, Moravskoslezsko a aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.
Štěpán Sochor
