VELKÉ ZPRÁVY: 2 mrtví a 5 zraněných chodců na jihu Moravy během února. Kde chodci nejčastěji chybují?
V průměru tři nehody denně zaviní chodci. Tedy alespoň takové číslo vygenerovaly loňské statistiky. Podle toho, jak to (nejen) v městském provozu občas vypadá, se hodí základní pravidla i pro „pěší“ účastníky provozu připomenout. Dodržujete je? A pokud zrovna řídíte, jste ostražití i vůči chodcům?
Nejen řidiči, ale i chodci často v dopravním provozu riskují – ať už vědomě, či nevědomě. A někdy bohužel v nesprávný čas na nesprávném místě. V roce 2018 se podle policejních statistik staly každý den průměrně tři nehody kvůli neukázněnosti nebo nepozornosti chodců, přesně to bylo 1 161 havárií. Při nich pak zahynulo 21 lidí. Celkem pak za celý rok zemřelo 113 chodců. A jen za první dva měsíce letošního roku už chodci zavinili 148 dopravních nehod, z toho ve třetině případů to byly děti.
Zaviní-li chodec nehodu, pak podle mluvčího jihomoravských policistů Davida Chaloupky často kvůli tomu, že neodhadne vzdálenost a rychlost auta při přecházení. "Vstoupí v takové vzdálenosti, když už řidič vozidla nezvládne zareagovat," říká Chaloupka v úvodním videu. Podle webu Cistoustopou.cz jsou pak dalšími častými příčinami hlavně náhlé vstoupení do vozovky a nedání přednosti v jízdě automobilu a přecházení mimo přechod nebo „za autem“. K nehodám pak nejčastěji dochází od listopadu do ledna, v noci (tedy při špatné viditelnosti), tam, kde auta jezdí rychle a také při požití alkoholu. Co bychom tedy jako chodci měli dodržovat, aby k podobným událostem pokud možno nedocházelo? A jaká platí další pravidla?
1. Na zelenou
To je základní pravidlo, které se učí už děti v mateřské školce. Přecházet po přechodu pro chodce na zelenou. Ne vždy ho ale každý dodržuje. A i když svítí zelený panáček, stejně je vhodné se před vstupem do vozovky rozhlédnout. I někteří řidiči totiž občas jedou na červenou.
2. Neplatí absolutní přednost
Sice má chodec na přechodu obecně přednost, ale rozhodně ne absolutní. Přijíždějící vůz by měl chodce pustit, pokud ho ale jeho řidič zpozoruje v dostatečné vzdálenosti. Vidí-li tedy řidič, že se blíží k přechodu, měl by preventivně začít zpomalovat. Ale zároveň je třeba z pozice chodců myslet na následující: „Platí, že přestože má chodec na přechodu pro chodce přednost, rozhodně nesmí vstupovat do vozovky bezprostředně před přijíždějící vozidla. Chodec, než vstoupí do vozovky, si musí i ve vlastním zájmu být vždy jist, že řidič je v dostatečné vzdálenosti (při 50 km/h alespoň 30 metrů od přechodu), na níž stihne bezpečně zastavit,“ uvedla mluvčí TSK Barbora Lišková na webu i-Senior.cz s tím, že se vždy doporučuje navázat s řidičem oční kontakt, aby měl chodec jistotu, že ho řidič vidí. A v žádném případě také nemá chodec přednost před tramvají.
3. Po přechodu vpravo
Mimochodem, při přecházení po přechodu bychom se měli držet vpravo.
4. Přecházení mimo přechod až jako poslední možnost
Potřebujete-li přejít a je v dohledu (zákon definuje vzdálenost „blíže než 50 metrů“) přechod pro chodce, nadchod nebo podchod, musíte přecházet právě na těchto místech. Ne vždy ale ta možnost je. Pak lze přejít přes silnici, kde není stanovené místo pro přecházení, ale je nutné se samozřejmě pořádně rozhlédnout.
>> Jak to vypadá na českých silnicích? Fakta, která vás (ne)překvapí:
5. Rozhlédnutí před přecházením
Ještě než vstoupíte do vozovky, rozhlédněte se ideálně třikrát. A to v tomto pořadí: „vlevo, vpravo, a ještě jednou vlevo“. Pak je možné přejít (ideálně rovně přímo, ne šikmo), pokud není auto ze žádného směru v dohledu.
6. Nepřecházejte, je-li auto v dohledu
Pokud je auto v dohledu, nepřecházejte. „Brzdná dráha vozidla je závislá na hmotnosti, rychlosti vozidla a povětrnostních podmínkách (na suchém povrchu je brzdná dráha vozidla asi 37 metrů, při dešti 50 metrů, na zasněžené vozovce je to až 110 metrů při rychlosti vozidla 50 km/h),“ upozorňuje Zdeňka Papežová na webu Policie ČR.
7. Nepřecházejte v zatáčce
Zatáčka je velmi nebezpečné místo pro přecházení. Vy můžete přehlédnout přijíždějící auto, stejně tak řidič nemusí vidět vás, nebo si vás všimne pozdě.
8. Pozor u zastávek MHD a mezi vozidly
Zastávky MHD jsou také rizikovým místem, chcete-li přecházet. Tedy ve chvíli, kdy na nich stojí autobus. Pozorní řidiči, pokud vidí na zastávce stát autobus, minimálně přibrzdí, a jsou velmi ostražití. Nelze se na to ale spoléhat. Vy jako chodci byste měli dodržovat následující postup: „Přecházíte-li od zastávky autobusu, nechte autobus odjet, pak budete mít dobrý rozhled a přehled o tom, zda můžete přejít vozovku bezpečně,“ radí ještě policistka Papežová. Pokud byste se snažili přejít například za autobusem, můžete skočit pod kola autu, které jede v opačném směru už podél autobusu. Podobné je riziko v okamžiku, pokud byste chtěli začít přecházet mezi dvěma stojícími vozidly.
>> Jak často vyjíždí záchranka? K jakým událostem? Podívejte se na video:
9. Po chodníku vpravo
Stejně jako auta na silnici, i chodci se na chodníku mají držet vpravo. Mimo chodník lze využít i stezku pro chodce.
10. Po silnici vlevo
Na přechodu a na chodníku tedy chodíme vpravo. Jiné to je při chůzi po silnici. Tam, kde není chodník, se chodí vždy vlevo proti směru přijíždějících vozidel. Podle aktuálního znění zákona pak chodci smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dva vedle sebe. Při snížené viditelnosti, zvýšeném provozu na pozemních komunikacích nebo v nebezpečných a nepřehledných úsecích smějí jít chodci pouze za sebou.
11. S „větším nákladem“ na silnici
Zároveň platí, že pokud jako chodci tlačíte například vozík, který je širší než 60 centimetrů, stáváte se řidičem nemotorového vozidla a nesmíte v tomto případě na chodník. Za chodce obecně nicméně zákon považuje i osobu, která tlačí, vede nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy, ruční vozík do šíře 60 centimetrů, psa, kolo či motocykl o objemu válců do 50 centimetrů krychlových. Zároveň se na chodníku může pohybovat člověk na kolečkových bruslích či lyžích a na invalidním vozíku. Platí, že pak nesmí ohrozit bezpečnost jiných chodců.
12. Chodec by měl být vidět
Poslední, ale velmi důležitý bod. Hlavně za tmy. Už více než tři roky platí v ČR povinnost pro chodce mít na sobě viditelný reflexní prvek (například pruh nebo vestu), pokud se pohybuje za snížené viditelnosti (v noci, ale může nastat někdy i během dne) mimo obec nebo tam, kde není nebo nefunguje veřejné osvětlení. "Pokud by chodci použili reflexní doplněk, zvýší viditelnost až na desetinásobnou vzdálenost. Řidiči mají čas na ně zareagovat," říká policejní mluvčí David Chaloupka. Nicméně mnozí odborníci doporučují mít na sobě či zavazadle pár „svítících“ doplňků, ať už jdete v obci, nebo ne.
Ivana Kropáčková; s využitím Policie.cz, Zákon č. 361/2000 Sb. - Zákon o provozu na pozemních komunikacích
