Start[up]ujeme: Jak buněčné továrny mění léky budoucnosti i soběstačnost Evropy
Na fotografii zprava: Miroslav Gašpárek, CEO a spoluzakladatel Sensible Biotechnologies, Matej Luhový, partner VC fondu Tech Horizons a mentor v akcelerátoru NATO DIANA, a moderátor Petr Suchoň. Zdroj: CNN Prima NEWS
Většina populace si pod zkratkou mRNA vybaví pouze očkování proti covidu, vakcíny jsou však ve skutečnosti pouhou špičkou ledovce. Skutečná revoluce spočívá v cíleném „programování“ léků na dosud nevyléčitelné formy rakoviny, vzácná dědičná onemocnění či vysoký cholesterol. V dalším díle pořadu Start[up]ujeme na CNN Prima NEWS to zdůraznili CEO slovensko-britského startupu Sensible Biotechnologies Miroslav Gašpárek a partner VC fondu Tech Horizons Matej Luhový. Jejich výzkum přináší celosvětový průlom: namísto 40 let starého syntetického chemického postupu pěstují čistou mRNA uvnitř živých buněk. Tento přístup navíc otevírá cestu k biologické soběstačnosti a bezpečnosti celého evropského kontinentu.
Výroba mRNA v kvasinkách jako vaření piva
Technologie mRNA funguje na principu přirozeného buněčného posla. V každé lidské bunce se genetická informace z DNA prepisuje do mRNA, která následně nese instrukce do ribozomů k výrobě konkrétních proteinů, enzymů či hormonů. Pokud telu některý protein chybí nebo je geneticky poškozen, lze potřebnou informaci dodat zvnějšku. Syntetická chemická výroba ve zkumavkách, používaná od 80. let, však naráží na limity čistoty, vysoké ceny i nechtěné imunitní reakce organizmu.
Startup Sensible Biotechnologies, založený během doktorandských studií na univerzitě v Oxfordu, přišel s revolučním řešením – využitím živých buněk jako mikroskopických továren.
„S myšlenkou jsme přišli s vědeckým ředitelem Marianem Kupčilákem během studií na Oxfordu. Uvažovali jsme, jak je možné, že vědecká komunita nedokázala za 40 let přinést nové mRNA léky na trh. Řekli jsme si, proč bychom nemohli lékovou mRNA vyrábět způsobem, jakým se vaří pivo – v kvasinkách a bioreaktorech. Mnoho lidí si myslelo, že jsme úplně šílení, ale po pěti letech se ukazuje, že je to obrovský přelom v celém paradigmatu této technologie,“ vysvětluje v pořadu Start[up]ujeme Miroslav Gašpárek.
Kromě vývoje personalizovaných onkologických léků na míru konkrétnímu nádoru pacientovy DNA dokáže přírodně modifikovaná mRNA z kvasinek zásadně snížit vedlejší imunitní záněty a zajistit stabilní kvalitu potřebnou pro klinické využití.
Biologická závislost na Asii a bezpečnostní rizika
Pandemie i nedávné geopolitické krize odhalily zranitelnost západního světa v oblasti farmaceutického průmyslu. Převážná většina výroby základních surovin, antibiotik i klíčových léčiv byla v minulých desetiletích outsourcována do Asie, především do Číny a Indie.
„Při obranyschopnosti i zdravotnictví narážíme na problém soběstačnosti. Výroba je masivně outsourcovaná do Číny. Kdyby dnes Čína řekla, že vstupuje do konfliktu, do týdnů nám dojdou základní léky a nemáme je jak vyrobit. Na Sensible nás fascinoval jak potenciál pro vývoj nových léků, tak možnost pomoci Evropě získat lokální výrobní schopnost,“ zdůrazňuje partner VC fondu Tech Horizons a mentor akcelerátoru NATO DIANA Matej Luhový.
Odborníci připomínají například heparin, klíčový lék proti srážlivosti krve nutný při operacích i dialýzách. Až 80 % jeho světové produkce pochází z čínských chovů prasat, a tak se při epidemii prasečího moru v Číně celý svět ocitl na hranici kritického nedostatku. Zatímco USA do lokalizace biologické výroby investují miliardy dolarů prostřednictvím specializovaných fondů, Evropa na zásadnější systémovou konverzaci stále čeká.
Synergie grantů a venture kapitálu za 47 milionů dolarů
Vývoj přelomových technologií v biotechnologiích vyžaduje obrovské finanční investice ještě předtím, než na trh přijdou první komerční tržby. Sensible Biotechnologies proto uzavřelo investiční kolo Series A v celkovém objemu 47 milionů dolarů. Tato částka kombinuje 27 milionů dolarů soukromého equity kapitálu od amerických, britských a evropských fondů s 20 miliony dolarů ve formě veřejných grantů od Evropské unie a slovenské vlády. V kapitálové struktuře figurují zvučná jména jako Oxford Science Enterprises, Y Combinator, OTB Ventures, Tech Horizons či investiční fond In-Q-Tel spojený s americkými bezpečnostními složkami, stejně jako bývalý Chief Medical Officer farmaceutického giganta Eli Lilly Tim Garnett.
Získané prostředky směřují do mezinárodního týmu čítajícího přes 50 odborníků a špičkových laboratoří v Oxfordu i v Bratislavě. Cílem je vybudovat na východním Slovensku špičkový výrobní závod na mRNA, který bude schopen dodávat čistou látku pro desítky klinických zkoušek nových léků po celém světě.
„Pokud bude mým odkazem to, že za 10 nebo 20 let budou Evropa a svobodný svět lépe připraveny čelit biologickým hrozbám a léčit dosud nevyléčitelné nemoci, bude to smysluplný životní příběh. Máme v Evropě špičkovou vědu a výzkum, musíme ale získat odvahu a kapitál na to, abychom z našich vědeckých myšlenek dokázali budovat globálně úspěšné firmy,“ uzavírá Miroslav Gašpárek.
Start[up]ujeme sledujte každou sobotu ve 13.30 na CNN Prima NEWS. Brzy po odvysílání se oba pořady – kratší TV část i delší videopodcastová verze – objeví také na webu a jako audio na nejoblíbenějších podcastových platformách. Hlavním partnerem pořadu je společnost CSG, která už víc než 30 let rozvíjí průmyslový odkaz a posiluje obranyschopnost. Jde o globální holding s českými kořeny, který působí ve více než 70 zemích světa a zaměstnává přes 14 000 lidí. CSG nestaví jen na tradici, ale dívá se i do budoucnosti. Podporuje startupy a dává šanci novým nápadům v obraně, letectví i digitálních technologiích. Jejich skupina více než sta firem přispívá k tomu, aby byl svět bezpečnější.
