Pokud Spojené státy zaútočí na Írán, tentokrát to bude znamenat regionální ozbrojený konflikt, varoval v neděli íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou 86letý ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl, uvedla agentura AP. Ajatolláhovo vystoupení živě přenášela íránská televize.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje Íránu útokem a zároveň žádá, aby uzavřel dohodu. Jeho požadavky jsou jasné: Írán musí ukončit svůj jaderný program, omezit své kapacity v oblasti balistických raket a přerušit vztahy s podle Američanů nebezpečnými spojenci na Blízkém východě. Na oplátku Spojené státy nezaútočí a zruší drtivé sankce, slibuje Trump. Pokud islámská republika tyto podmínky nepřijme, Trump varoval, že země ponese „mnohem horší“ následky než loni, kdy se Spojené státy připojily k Izraeli při bombardování íránských jaderných zařízení. Írán má ale různé prostředky, kterými může reagovat. Kromě raket a dronů by mohl výrazně ovlivnit obchod s pohonnými hmotami.
Spojené státy vysílají na Střední východ klíčové vojenské prostředky, včetně letadlové lodi a dalších bombardérů. Írán se proto připravuje na možný útok. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zaútočí na islámskou republiku kvůli jejímu krvavému zásahu proti protivládním demonstrantům. Pokud Trump vojenskou akci schválí, Teherán nebude mít podle odborníků prakticky žádnou šanci zastavit letecký útok, píše web RFE/RL. Odborníci ale zároveň podotýkají, že Írán zcela bezzubý není a může nepříjemně zaútočit. Disponuje totiž impozantním arzenálem, který zahrnuje pokročilé balistické a nízko letící řízené střely, stejně jako bojové drony.
Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě, která v sobotu přiznala, že při aktuálních protestech byly zabity tisíce lidí, vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale ještě ve druhé polovině 70. let ženy v Íránu nosily minisukně a koupaly se v bikinách. Tehdejší císařství, které vedl šáh Muhammad Rezá Pahlaví, udržovalo blízké styky jak se Spojenými státy, tak s Izraelem. Syn zmíněného vládce, Kýros, nyní usiluje o návrat íránské monarchie i o svržení tamního zfanatizovaného režimu, který v zemi nastolil Rúholláh Chomejní po islámské revoluci v roce 1979 a který se nyní otřásá v základech.
Napětí na Blízkém východě se stupňuje. Americký prezident Donald Trump měl kvůli tvrdému postupu íránských úřadů proti demonstrantům rozhodnout o úderu proti islámskému režimu. Teherán naopak ve středu varoval Washington i okolní státy, že pokud se USA zapojí do vnitřního dění v zemi, udeří proti americkým základnám. Pentagon z nich proto začal stahovat část svého vojenského personálu. Nabízíme přehled nejvýznamnějších amerických základen na Blízkém východě.
Itálie, Španělsko a Polsko ve středu vyzvaly občany k okamžitému opuštění Íránu. České ministerstvo zahraničí k podobnému kroku přistoupilo už v pondělí, Spojené státy v úterý. Británie podle serveru Politico dočasně uzavřela své velvyslanectví v Teheránu. Americký prezident ve středu podle agentur v Oválné pracovně uvedl, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo a neplánují se tam žádné popravy. Řekl, že se to dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Napětí mezi zeměmi přitom roste. Zástupce jedné z evropských zemí Reuters pod podmínkou anonymity ve středu v podvečer prozradil, že vojenský zásah ze strany Američanů by mohl přijít v následujících 24 hodinách.
Spojené státy stahují vojáky z klíčových základen na Blízkém východě, píše agentura Reuters. Podle nejmenovaného amerického úředníka jde o preventivní opatření. Má se jednat o reakci na prohlášení vysokého íránského představitele, který avizoval, že v případě útoku Washingtonu budou v okolních zemích zasaženy americké základny. Zástupce jedné z evropských zemí Reuters pod podmínkou anonymity ve středu v podvečer prozradil, že vojenský zásah ze strany Američanů by mohl přijít v následujících 24 hodinách.
Při masových protestech proti teokratickému režimu v Íránu bylo za poslední dva týdny zabito nejméně 192 demonstrantů, uvedla v neděli nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu. Současně upozornila, že skutečný počet obětí může být mnohem vyšší. Podle neověřených informací může být mrtvých několik stovek a podle některých zdrojů i přes 2 tisíce, dodala IHR. Ve své předchozí, páteční zprávě skupina uváděla 51 obětí protestů.
Americký prezident Donald Trump uvedl na své síti Truth Social, že Spojené státy jsou po noci krveprolití „připraveny pomoci“ íránskému lidu. Bílý dům podle deníku Wall Street Journal vedl předběžné diskuse o provedení útoku na Írán, včetně rozsáhlých leteckých úderů na několik vojenských cílů, i když zároveň upozornil na to, že jde o běžné vojenské plánování.
Íránská státní televize v pátek prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali „terorističtí agenti“ Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.
Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35, včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech. Zatčeno bylo 1 200 lidí a protesty se dále šíří, napsala AP den poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
