ANALÝZA: Rozdělený Írán. Skrytý mocenský boj v Teheránu může rozhodnout o konci války
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Írán řeší dilema: pokračovat ve válce, nebo vyjednávat.
Pragmatici chtějí dohodu kvůli zdevastované ekonomice.
Tvrdé jádro odmítá věřit Washingtonu a Donaldu Trumpovi.
Jak se k vnitřnímu rozkolu staví Modžtaba Chameneí?
Írán stojí před zásadním rozhodnutím: Pokračovat ve válce, nebo se pokusit konflikt ukončit dohodou. Zatímco pragmatičtí představitelé upozorňují na vyčerpanou ekonomiku a chtějí vyjednávat, zastánci tvrdé linie odmítají Washingtonu věřit a prosazují pokračování v boji. Rozkol uvnitř íránského režimu se po šesti měsících války prohlubuje a do složité situace se dostává i nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí, píše CNN.
Před více než čtyřmi desítkami let, po měsících neúspěchů v irácko-íránské válce (1980 až 1988), zahájily tisíce mladých íránských vojáků překvapivou ofenzivu, která zvrátila průběh bojů. Aby tehdejší nejvyšší vůdce ajatolláh Rúholláh Chomejní upevnil vítězství, chtěl ještě více – svrhnout iráckého diktátora Saddáma Husajna, který se tenkrát těšil rostoucí podpoře ze strany Washingtonu, a ukázat budoucím nepřátelům, že válka s Íránem bolí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Praha v ohrožení? Írán zařadil na seznam vojenských cílů rozhlasovou stanici sídlící v Česku
Chomejního rozhodnutí ale vedlo k dalším léta trvajícím bojům, které si vyžádaly stovky tisíc obětí a přerostly v jeden z nejkrvavějších konfliktů v novodobé historii regionu. Nyní, o mnoho let později, stojí Írán opět před otázkou, zda pokračovat v boji, nebo uzavřít dohodu, píše CNN. Po šesti měsících války se Írán ocitl v patové situaci, která prohloubila rozpory uvnitř režimu.
Pragmatici versus tvrdá linie
Politici v Teheránu tvrdí, že Írán z války vyšel jako vítěz. Zároveň se ale výrazně rozcházejí v tom, co by takové vítězství mělo pro Islámskou republiku znamenat.
Čtěte také
Na jedné straně stojí pragmatici a technokraté v čele s prezidentem Masúdem Pezeškjánem, předsedou parlamentu Mohammadem Bágerem Gálibáfem a ministrem zahraničí Abbásem Arákčím. Ti podporují dohodu a poukazují na válkou zdevastovanou ekonomiku, vyčerpávající námořní blokádu ze strany USA a škody na infrastruktuře země. Mluví za Íránce, kteří věří, že urovnání 47 let trvajícího nepřátelství s USA je nejlepší cestou ke zmírnění problémů v zemi a k zachování Islámské republiky. Podle nich by konec horkého konfliktu zároveň pomohl prolomit mezinárodní izolaci Íránu. Zároveň ale varují, že okno umožňující zažehnat konflikt se uzavírá. „Válka musí jednou skončit. Bylo by lepší ji ukončit dnes, dokud jsme v pozici síly a důstojnosti a celý svět uznává naše vítězství,“ uvedl Pezeškján.
Na druhé straně stojí konzervativci zastávající tvrdou linii. Jejich ideologie se točí kolem nedůvěry vůči Washingtonu, který je podle nich odhodlán zničit Islámskou republiku. Už půl století varují před hrozbou ze strany USA a Trumpova válka podle nich nyní potvrdila, že měli pravdu, a posílila jejich pozici vůči umírněnějším oponentům. Obviňují také současné představitele z toho, že jsou „orientovaní na Západ“ a že se snaží ovlivnit veřejné mínění ve prospěch dohody zveličováním problémů. „Považují USA za naprosto nedůvěryhodného hráče a sám Trump je už tolikrát zklamal, že se podle nich přesně to samé stane znovu,“ řekla Sanam Vakilová, ředitelka programu pro Blízký východ a severní Afriku v londýnském think-tanku Chatham House. Dodala, že Pezeškjána zároveň vnímají jako slabého prezidenta, který se dostal k moci náhodou jen kvůli tomu, že jeho předchůdce zahynul při havárii vrtulníku.
Zastánci tvrdé linie údajně obviňují své protivníky z toho, že hospodářskou krizi řeší záměrně špatně, aby vyčerpanou veřejnost donutili akceptovat dohodu. Někteří dokonce tvrdí, že vláda uměle vyvolává nedostatek pohonných hmot, aby se dohoda stala nevyhnutelnou. Jiní jdou ještě dál a obviňují umírněné z přípravy státního převratu. „Jsme z ekonomického hlediska opravdu ve slepé uličce, nebo jen slepou uličku předstíráte? Všechno se svádí na válku, přitom to s válkou nesouvisí,“ uvedl například poslanec a jeden z čelných jestřábů Mohammad-Manan Raisi.
Trump nepomáhá
Zastánci tvrdé linie také poukazují na krach dohod podepsaných s USA v minulosti. A to včetně jaderné smlouvy uzavřené v roce 2015 s Obamovou administrativou, kterou Trump později zrušil. Zmiňují rovněž nedávné případy, kdy USA zaútočily na Islámskou republiku uprostřed běžících jednání. „Zastánci tvrdé linie došli k závěru, že s Trumpem nedosáhnou žádné dohody a že prostě žijí za války, která se odehrává mezi jinými válkami,“ popsala jejich skepsi Vakilová.
Čtěte také
Zatímco íránští pragmatici se snaží vyjednávat s Washingtonem, zastánci tvrdé linie stále hlasitěji varují před dohodou s USA. A podle Vakilové k tomu výrazně přispívá sám americký prezident. „Trump nepomáhá. Říká, že chce, aby Írán byl opět velký, a hned v dalším vyjádření Íránu vyhrožuje, což rozdmýchává plameny paranoie uvnitř íránského systému,“ uvedla.
Konzervativci, kteří mají své zastánce v novinách, ve státních médiích, mezi demonstranty na ulicích i v armádě, se domnívají, že Trump využívá diplomacii k přípravě další vojenské kampaně. „Pokaždé, když se vydají cestou diplomacie s Trumpem, on je zradí,“ dodala Vakilová.
Nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí se uprostřed tohoto rozkolu drží v pozadí. Zřejmě si podle analýzy uvědomuje, že pokud by si v době jednání s nespolehlivým Trumpem jednoznačně vybral stranu, mohlo by ho to poškodit právě v době, kdy se usilovně snaží, aby si zajistil legitimitu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rozmetán na prach, napsal Trump o ostrově Charg. Přiložil video z AI, k útoku ale nedošlo
vaclav.cerny@iprima.cz
