ANALÝZA: Írán se připravuje na další válku. Jak mohou situaci ovlivnit volby v USA a Izraeli?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Írán se připravuje na další kolo války.
Změní volby v USA a Izraeli přístup k Teheránu?
Američané zkoušejí jednat přímo s revolučními gardami.
Jaké jsou podmínky Íránu pro ukončení konfliktu?
Írán se připravuje na možné obnovení války se Spojenými státy a Izraelem. Zároveň ale zvažuje další diplomatická jednání. Jejich výsledek mohou ovlivnit volby v Izraeli i ve Spojených státech. Teherán však podle analytiků nevěří, že by případná změna vlád v obou zemích vedla k zásadnímu obratu v jejich přístupu, píše deník The New York Times.
Jak se po klíčových volbách v obou zemích změní politická situace v Izraeli a Spojených státech, zatím není jasné. Íránští vůdci ale podle analytiků vývoj pozorně sledují a připravují se na obnovení konfliktu bez ohledu na výsledek voleb, píše deník The New York Times.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Šikana a lži, obul se Obama do Trumpa. Ten ho školil o čistotě a vyčetl mu „nejhloupější pakt“
Volby v Izraeli ukázaly, že ani krajně pravicová aliance premiéra Benjamina Netanjahua, ani hlavní opoziční blok vedený Gadím Eisenkotem, bývalým nejvyšším vojenským představitelem země, nezískaly dostatek hlasů k sestavení vlády. Zemi tak čekají dlouhé týdny plné nejistoty, píše AP.
Ve Spojených státech mají demokraté dobrou šanci získat v nadcházejících volbách většinu ve Sněmovně reprezentantů. Zatím ale není jasné, jak výrazné bude jejich vítězství ani zda ovládnou také Senát. Právě to rozhodne, nakolik budou schopni brzdit politiku prezidenta Donalda Trumpa, včetně jeho postupu vůči Íránu.
Čtěte také
Teherán mezitím očekává další útoky a neprojevil velkou ochotu dělat ústupky vůči Trumpově administrativě k uzavření mírové dohody. „Už několik týdnů očekávají nové kolo války a podle toho se připravují,“ řekl o íránské vládě Hamidreza Azizi, hlavní analytik pro Írán v International Crisis Group.
Podle Mohammada Saleha Sedghiana, ředitele Arabského centra pro íránská studia v Teheránu, by Írán uvítal konec Netanjahua. Izraelský premiér totiž letos pomohl přesvědčit Trumpa k útoku na Írán a snažil se zorganizovat nové nálety. Sedghian ale zároveň podotkl, že změna premiéra by podle íránských vůdců pravděpodobně měla dopad pouze v krátkodobém horizontu a nevedla by k zásadnímu posunu v izraelské politice.
„Přístup Íránu i Izraele k druhé zemi se od 80. let příliš nemění, a to bez ohledu na to, kdo je právě u moci. Případné změny ve vzájemných vztazích by proto byly spíše krátkodobé než zásadní,“ sdělil Sedghian.
Dojde na mírová jednání?
Podle experta na Írán Aziziho existuje několik scénářů, jak by se mohly vyvinout výsledky izraelských voleb. I kdyby se Eisenkot nebo jiný opoziční politik dostal k moci a Izrael by se tak vrátil k tajným operacím proti Íránu místo otevřené války, Teherán by přesto mohl reagovat dalším vyostřením konfliktu.
„Strategické myšlení Islámské republiky prošlo významným posunem, který zahrnuje v první řadě větší ochotu riskovat a odklon od politiky strategické trpělivosti. V důsledku toho by Írán stále mohl reagovat na nepřímé izraelské operace přímou vojenskou akcí,“ popsal Azizi.
Čtěte také
Pokud jde o Spojené státy, íránské vedení si uvědomuje, že válka zdražila život Američanům, například kvůli vyšším cenám benzinu. To se podepsalo na Trumpově popularitě i na vyhlídkách jeho Republikánské strany. Uzavření dohody s Íránem by proto Trumpovi mohlo politicky pomoci. Teheránu by ale zároveň zajistilo silnější pozici při jednáních o ukončení války. Samotný Írán přitom za konflikt platí vysokou cenu, mimo jiné rostoucí inflací. Ani to však jeho vedení zatím nepřimělo změnit postoj.
Mostafa Najafi, analytik, o kterém se říká, že má blízko k Mohsenu Rezáímu, nejvyššímu poradci pro národní bezpečnost a bývalému dlouholetému veliteli vlivných Islámských revolučních gard, ve středu na sociální síti X napsal, že Trumpova administrativa se snaží dohodnout s Íránem ještě před volbami do Kongresu. Republikáni totiž bojují o to, aby si v nich udrželi většinu.
„Chtějí využít dohodu pro volby a trvají na tom, aby součástí předvolební dohody byly i jaderné ústupky, což ale Teherán nechce přijmout,“ napsal Najafi. „Pokud v příštích dnech nedojde k dohodě, atmosféra se pravděpodobně v prvním týdnu po volbách posune směrem ke konfrontaci,“ dodal.
Americký viceprezident J. D. Vance minulý týden navrhl nové kolo rozsáhlých mírových jednání, uvedl nejmenovaný americký činitel. Vance měl Írán kontaktovat dopisem – ten ale neposlal prezidentovi Masúdu Pezeškjánovi ani jeho vládě, ale obrátil se přímo na Mohsena Rezáího, hlavního poradce pro národní bezpečnost a bývalého dlouholetého velitele vlivných Islámských revolučních gard.
Trumpova administrativa tím podle zmíněného amerického činitele dala najevo, že chce jednat přímo s někým, kdo má vliv na íránské zastánce tvrdé linie. Právě ti se totiž staví proti uzavření dohody. Íránská státní tisková agentura v pátek informovala, že do Teheránu dorazila na jednání katarská delegace. Právě Katar zprostředkovává jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
K ukončení konfliktu vede řada překážek
Diplomatická jednání přicházejí v důležitou chvíli. Spojené státy a Izrael už totiž podle několika zdrojů připravily konkrétní plány na nové údery. Než se ale Washington a Teherán dohodnou na ukončení konfliktu, musí překonat řadu velkých překážek.
Čtěte také
„Obě strany se v několika kritických otázkách, včetně Hormuzského průlivu, zmírnění sankcí, dohledu Mezinárodní agentury pro atomovou energii a rozsahu íránských jaderných závazků, stále velmi liší,“ podotkl Mehrzad Boroujerdi, expert na Írán z Missouri University of Science and Technology. „Mám pocit, že Teherán bude prosazovat dvojí strategii, zapojí se do občasných diplomatických jednání a zároveň se bude co nejlépe připravovat na možné obnovení nepřátelských akcí,“ dodal.
Najafi ve svém středečním příspěvku na sociálních sítích uvedl, že Írán „trvá na splnění svých sedmi podmínek“ předtím, než bude souhlasit s jakoukoli prozatímní dohodou. Íránští představitelé se v uplynulém měsíci na tyto podmínky často odvolávali a označovali je za předpoklad pro nová jednání nebo znovuotevření Hormuzského průlivu.
Najafi dále uvedl, že mezi podmínky patří zrušení americké námořní blokády a sankcí na prodej íránské ropy, ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu, kde Izrael bojuje s Hizballáhem, uvolnění zmrazených íránských aktiv a přijetí íránské správy Hormuzského průlivu. „Írán předložil americké straně tyto podmínky jako předpoklady pro otevření Hormuzského průlivu. Americká strana musí nejprve tyto předpoklady splnit a poté jednání vstoupí do hlavní fáze,“ popsal.
Zároveň je ale pesimistický ohledně vyhlídek na trvalou dohodu mezi oběma stranami. Íránští představitelé totiž podle něj nedůvěřují americkým záměrům ani slibům. „Íránci přijímají zprávy od Spojených států s velkou nedůvěrou. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou natolik složité, že ani případná dohoda o jaderném programu a ústupky ze strany Íránu by nemusely stačit k vyřešení dlouhodobých sporů. Je proto nepravděpodobné, že by se podařilo dosáhnout trvalé dohody,“ podotkl Najafi.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Lev XIV. jako první papež hlasoval v amerických volbách. S Trumpem se vzájemně kritizují
vaclav.cerny@iprima.cz
