Trump si kupuje voliče: Statisícovou odměnu za výhru republikánů slibuje každému Američanovi
Pokud republikáni po listopadových volbách ztratí v Kongresu většinu, bude to pro Spojené státy znamenat peklo, varoval americký prezident Donald Trump na celonárodním sjezdu své strany v Dallasu. Ten se koná mimořádně před volbami pořádanými v polovině prezidentského mandátu. Trump slíbil, že pokud republikáni vyhrají, vyplatí každému dospělému Američanovi pět tisíc dolarů (skoro 104 300 korun).
Místo Nového Mexika chce Novou Ameriku. Trump předvedl další krasojízdu na sociálních sítích
Americký prezident Donald Trump se v neděli večer pustil do několikahodinové laviny příspěvků na vlastní sociální síti Truth Social – a mezi desítkami AI fotek a videí zveřejnil i mapu, na níž je název státu Nové Mexiko přeškrtnutý a nahrazený nápisem Nová Amerika. Reagoval tak na virální hoax, podle kterého stát už oficiálně přejmenoval – tvrzení, které mezitím vyvrátily fact-checkingové weby. Trumpa to ale v jeho krasojízdě nezastavilo, ba naopak.
Po 11. září se spojenci svorně postavili za USA. Proč od té doby na článek 5 nikdy nedošlo?
Nejzákladnějším principem Severoatlantické aliance (NATO) je kolektivní obrana, která je popsaná v článku 5. Ten stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu členovi aliance bude považován za útok proti všem. NATO poprvé – a zatím i naposledy – uplatnilo článek 5 po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Podívejte se, co aktivace článku 5 obnáší a v jakých dalších případech jeho aktivace rovněž přicházela v úvahu.
Američané chtějí u hranic s Českem vyrábět střely s plochou dráhou letu. Má jít o tisíce kusů
Americký zbrojní startup Covenant chce od roku 2027 začít v Sasku s velkovýrobou střel s plochou dráhou letu. Ve středu o tom informovala agentura DPA s tím, že v prvním roce se počítá s produkcí tisíc střel. Agentura Reuters napsala, že Covenant chce se svými cenově dostupnými střelami uspokojit poptávku po dalekonosných zbraních v Evropě, která zbrojí z obav před ruskou agresí.
Nejznámější spekulace o 11. září: Řízená detonace Dvojčat i raketa místo letadla
Celý svět si 11. září připomíná teroristický útok na New York a Washington. Stal se před 25 lety. Přestože jde dodnes o nejtragičtější teroristický útok, o jeho průběhu a pozadí se nadále šíří řada nepravd, mýtů a někdy i konspirací. Spekuluje se například o tom, zda se budovy Světového obchodního centra nezřítily pomocí řízené detonace nebo zda do Pentagonu nenarazila raketa místo letadla.
Trump vystupuje ve videu jako superhrdina. Na sociální síti už anektoval i Island
Posedlost mocí, megalomanie a bezbřehý narcismus. Vlastnosti, které podle kritiků dominují osobnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatím naposledy o sobě dal vědět prostřednictvím sociálních sítí Bílého domu jako vládce světa a neohrožený komiksový hrdina. K USA pak v jiném příspěvku připojil nejen Grónsko, ale už i Island.
Trump tvrdí, že ho hasiči 11. září zachraňovali z Ground Zero. Měl být ale jinde
Americký prezident Donald Trump v úterý během svého projevu v Bílém domě uvedl, že byl jedním z těch, které museli hasiči evakuovat z takzvaného Ground Zero, tedy bezprostředního okolí budov Světového obchodního centra po teroristických útocích 11. září 2001. Dramaticky popisoval, jak ho ze země museli zvednout dva hasiči. Fact-checkingový web Politifact ale upozorňuje, že Trump měl být v době útoků na základě svých dřívějších výpovědí na úplně jiném místě.
Trump telefonoval s Putinem. Evropu nenapadneme, slíbil ruský prezident
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump si v úterý telefonovali o skončené misi amerických vyjednávačů, kteří se snaží zprostředkovat mírové řešení války na Ukrajině. Oznámil to Kreml, podle kterého oba státníci hovořili o možné výměně vězňů, napsala agentura Reuters. Putin také podle Kremlu seznámil Trumpa s děním na bojišti a americkému prezidentovi řekl, že Rusko nespřádá vůči Evropě žádné nepřátelské plány.
Špehování e-mailů i hovorů aneb Jak 11. září stvořilo tajný stát ve státě. Bez odporu a diskuze
Nebylo to jen panorama newyorského Manhattanu, kterému kdysi vládly věže Světového obchodního centra, jež se po útocích z 11. září 2001 změnilo k nepoznání. Teroristé tehdy zabili tisíce lidí a nespočet dalších zranili, zároveň však odstartovali proces, během kterého začala americká vláda masivně a cíleně špehovat vlastní občany. Základy přísně tajného státu ve státě, jak sledovací infrastrukturu nazývá deník The Guardian, položil v USA takzvaný Patriot Act – zákon schválený téměř bez odporu i bez odborné diskuze.