Plicní mor PŘEHLEDNĚ: Šíří se kapénkami jako chřipka. Jaké má příznaky a nakolik je smrtelný?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Plicní mor: jediná forma přenosná kapénkami mezi lidmi.
Úmrtí laborantky v Rusku vyvolalo obavy z nákazy.
Jaké jsou příznaky této smrtelné plicní infekce?
WHO hodnotí riziko pro veřejnost jako nízké.
Plicní mor je jedinou formou moru, která se může přímo přenášet vzduchem z člověka na člověka. Bakterie se šíří prostřednictvím kapének vypuzených z dýchacích cest například při kašli nebo kýchání, případně při blízkém kontaktu s infikovanými zvířaty. Právě obavy z plicního moru nyní vyvolal případ úmrtí laboratorní pracovnice v ruské Irkutské oblasti, přestože tamní úřady nákazu morem oficiálně nepotvrdily a mluví o zápalu plic „neznámého“ původu.
Osmadvacetiletá laborantka irkutského ústavu pro boj s morem a dalšími nebezpečnými patogeny minulý týden zemřela poté, co podle ruských úřadů prodělala zápal plic „neznámého“ původu. Rospotrebnadzor, ruská agentura dohlížející na infekční nemoci, souvislost mezi smrtí výzkumnice a její prací bagatelizovala. Případ však vyvolal otázky kvůli tomu, že mohlo jít o plicní formu moru, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Epidemie spalniček v USA: Pět lidí zemřelo, nakažených jsou tisíce
Laborantka totiž údajně pracovala se zvířaty nakaženými morem a zkoumala odolnost morové bakterie Yersinia pestis vůči antibiotikům. O tom, že se mohla nakazit morem, informovali podle webu The Moscow Times někteří lokální činitelé na sociálních sítích. Světová zdravotnická organizace (WHO) ale zatím mírní obavy. „Na základě dostupných neoficiálních informací se riziko pro veřejné zdraví a běžnou populaci jeví jako nízké,“ uvedl mluvčí WHO a dodal, že hodnocení rizik bude aktualizováno, jakmile budou k dispozici další informace.
Co je plicní mor?
Mor je dnes vzácná, ale stále smrtelně nebezpečná nemoc způsobená bakterií Yersinia pestis. Vědci považují plicní mor za nejnebezpečnější formu této nemoci.
Čtěte také
Existují i jiné formy moru způsobené bakterií Yersinia pestis, které napadají různé části těla. Nejčastější forma, dýmějový mor, se často rozvíjí po kousnutí blechou, popřípadě když bakterie pronikne do těla poraněnou kůží. Infekce způsobuje bolestivé otoky lymfatických uzlin a může vést k sepsi.
Septická forma moru se šíří cévní soustavou a může vést k selhání orgánů. Může se také přenést přímo kousnutím od infikované blechy.
Faryngeální mor napadá hrdlo poté, co někdo sní nakažené maso.
Jak se přenáší plicní mor?
Plicní mor je jedinou formou moru, která se může přímo přenášet z člověka na člověka. Bakterie se šíří prostřednictvím kapének vymrštěných z dýchacích cest, například při kašli nebo kýchání. Nakazit se člověk může také vdechnutím kapének od infikovaných zvířat.
Poslední zdokumentovaný přenos plicního moru z člověka na člověka ve Spojených státech pochází z roku 1924 během epidemie v Los Angeles.
Jaké jsou příznaky plicního moru?
Při plicním moru se kapénky usazují v plicích a vyvolávají těžký zápal plic, což brání dýchání. Příznaky se mohou objevit do 24 hodin od infekce.
Mezi další příznaky patří horečka, zimnice, bolest hlavy, další bolesti, závratě, slabost, únava, nevolnost, zvracení a průjem.
Bez léčby je plicní mor téměř vždy smrtelný.
Jak se plicní mor léčí?
Lékaři mohou léčit mor antibiotiky po dobu nejméně 10 až 14 dnů. Nejčastěji používají ciprofloxacin, levofloxacin, moxifloxacin, gentamicin a streptomycin. Pacienti, kteří dostanou antibiotika během prvních 24 hodin po infekci, mají největší šanci na přežití.
Čtěte také
Lékaři mohou také poskytnout podpůrnou péči – napojit nemocného na kyslík a dodávat mu potřebné tekutiny.
Existuje vakcína proti moru?
Přestože se vakcíny proti moru používají od 19. století, není zcela jasné, nakolik nabízejí ochranu před plicním morem.
WHO očkování nedoporučuje. Výjimkou jsou ale vysoce rizikové skupiny, jako jsou laboratorní pracovníci, kteří jsou neustále vystaveni riziku nákazy.
Kde se mor vyskytuje dnes?
Tato infekce, známá ve 14. století jako „černá smrt“, zabila v Evropě více než 50 milionů lidí. Přestože se ji díky antibiotikům daří lépe zvládat, stále se vyskytuje na všech kontinentech kromě Oceánie a Antarktidy.
Podle WHO se od 90. let 20. století většina případů u lidí vyskytla v Africe. Přirozeným zdrojem morové bakterie jsou různé druhy divoce žijících hlodavců.
Mají se lidé obávat?
Světová zdravotnická organizace (WHO) označila v souvislosti s podezřením na mor v Rusku ohrožení pro dotčenou zemi za nízké a pro Evropu za velmi nízké. „Počáteční posouzení rizik provedené WHO na základě dostupných informací naznačuje, že riziko je pro Irkutsk střední až nízké, pro Ruskou federaci jako celek nízké a pro evropský region velmi nízké,“ řekl v úterý v Ženevě novinářům mluvčí WHO Christian Lindmeier.
Situaci ale bedlivě sleduje americké ministerstvo zdravotnictví. „Víme o zprávách o případu úmrtí s podezřením na nákazu plicním morem v Irkutské oblasti v Rusku. Situaci pečlivě sledujeme ve spolupráci s Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a dalšími partnery z řad vládních agentur,“ sdělil mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Ministerstvo také vyzvalo ruské úřady, aby „rychle a otevřeně sdílely přesné informace“.
Čtěte také
A vývoj v Rusku sledují i čeští hygienici. „Dostupné informace průběžně shromažďujeme, ověřujeme a vyhodnocujeme z hlediska případného rizika pro Českou republiku. V tuto chvíli se jedná o podezření na onemocnění, které dosud nebylo oficiálně potvrzeno,“ uvedla na sociální síti X česká hygienická služba.
Budoucí rizika
Přehledová studie z roku 2022 naznačila, že ačkoli jsou v současnosti ohniska nákazy plicním morem lokalizovaná, k riziku budoucích epidemií by mohlo přispět několik faktorů, píše web Medical News Today.
Mezi ně patří:
Rezistence vůči antibiotikům: Podobně jako jiné druhy bakterií si i Yersinia pestis může vyvinout odolnost vůči určitým antibiotikům. Dřívější výzkumy již zdokumentovaly některé kmeny Yersinia pestis rezistentní na antibiotika.
Změna klimatu: Změny faktorů, jako jsou teplota a vlhkost, mohou ovlivnit rychlost a rozsah šíření infekčních chorob. To může znamenat, že v určitých oblastech bude pravděpodobnost výskytu nákazy vyšší než dříve.
Biologické zbraně: Některé studie naznačují, že mor by se v budoucnu mohl stát potenciální biologickou zbraní. V minulosti lidé během válek využívali jako biologické zbraně například mrtvá těla či blechy přenášející bakterie.
Lidé mohou bránit vzniku rezistentních kmenů bakterií tím, že antibiotika budou užívat pouze v nezbytných případech a přesně podle pokynů lékaře. Lidé se také mohou snažit omezit dopady probíhajícího globálního oteplování, podotýká web Medical News Today.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Přežila dvě dávky smrtící látky. Problémy s injekcemi při popravách byly v USA už dříve
vaclav.cerny@iprima.cz
