V hlavě spartakiádního vraha: Vraždil, jako by kouřil na záchodě. Zaslouží si svobodu?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- V ulicích města se šířil strach, spartakiáda visela na vlásku.
- Mladistvý vrah: Jak se šestnáctiletý kluk stal postrachem?
- Zločin, který otřásl i otrlými: Co se dělo na rekonstrukci?
- Je pachatel po 21 letech na svobodě stále nebezpečný?
Praha, jaro 1985. Blížila se spartakiáda a Praha žila ve strachu: Někdo tam brutálně napadal a zabíjel ženy. Spartakiádní vrah, šestnáctiletý mladík Jiří Straka, během několika týdnů zaútočil na 11 žen, tři z nich zavraždil. Panika, vyděšené dámy odmítající jet na spartakiádu, politický tlak obřích rozměrů. Vyšetřovatel Jiří Markovič později řekl, že nic podobného nezažil předtím ani potom. Jeden z nejznámějších případů naší historie řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.
„Modus operandi byl predátorský a rychle se zdokonaloval. Straka si vyhlédl osamělou ženu, nenápadně ji sledoval, udeřil a škrtil holýma rukama, provázkem, ramínkem od podprsenky, pásem od svetru. První vražda 8. dubna 1985 (Alice u Novodvorské), druhá 4. května (lékařka Věra v Hloubětíně), třetí 16. května (Marta na Puškinově náměstí). K tomu pokusy o vraždy a pět znásilnění. V ulicích se šířil strach a spartakiáda visela na vlásku,“ popisuje Václav Janata.
Krimi videopodcast HLASY ZLOČINU se zaměřuje na největší kriminalistické kauzy v českých dějinách. Své síly při přípravě projektu spojili dlouholetý reportér a editor Krimi zpráv Václav Janata a vedoucí publicistiky CNN Prima NEWS Jakub Kvasnička, jenž zpovídal nejznámější figury českého podsvětí.
Vyšetřování drhlo. Profil pachatele (25 až 35 let) míjel realitu o světelné roky, skutečný vrah byl drobný a nenápadný teenager. „Nebyly stopy, žádné nedopalky ani spolehlivá svědectví k obličeji. Zlom přinesla zkušenostní úvaha kriminalistů: Všechny přepadené byly i okradené,“ vysvětluje Jakub Kvasnička. Případy se začaly spojovat, a pak přišly dvě klíčové nitky, svědectví mladé ženy o „Jirkovi ze stochovského učiliště“ a zlatý řetízek, který pachatel daroval své dívce a který veřejnost poznala z pátracího pořadu.
Rekonstrukce otřásly i otrlými kriminalisty
Kriminalisté, podobně jako třeba u dvorního popravčího orlického gangu Ludvíka Černého, nevěřili, že tenhle drobný šestnáctiletý kluk může být vrah. Zatčení bylo bleskové: 22. května 1985 si policie pro Straku přijela na internát ve Stochově, šest dní po třetí vraždě.
Na výslechu „začal zpívat“, přiznal tři vraždy, dva pokusy a další sexuálně motivované útoky a krádeže. „Rekonstrukce otřásly i otrlými. Ochotně vše ukazoval, vyšetřovatelé vzpomínají, že působil spíš jako ‚kluk přistižený při kouření na záchodě‘ bez skutečné lítosti,“ říká Kvasnička. „Při jedné z rekonstrukcí ho málem zlynčovala veřejnost,“ dodává.
Čtěte také
„Jako mladistvý nemohl dostat víc než deset let. Ve vězení strávil devět, poté následovala dlouhá ústavní léčba, dohromady do roku 2004. Znalci popsali směs vysokého IQ, chladné orientace a závažné sexuální deviace; část odborníků zdůrazňovala predátorské chování bez „potěšení z utrpení“, jiní jeho nebezpečnost stavěli na kombinaci inteligence, fyzické převahy a úplné absence zábran. Rodiny obětí mezitím nesly celoživotní důsledky – a nezřídka i hněv z veřejné debaty, která pachatele proměnila v nechvalně známé jméno, v celebritu,“ dodává Janata.
Dnes je Jiřímu Strakovi 56 let a na svobodě je 21 let. Podle dostupných informací prošel léčbou, dlouhodobě je pod dohledem a drží se stranou veřejnosti. Policisté i znalci se ale neshodnou: Existuje „doživotní“ jistota, že deviantní pudy už nikdy nevyplavou? Jeden tábor říká, že riziko nelze nikdy vynulovat, druhý sází na kombinaci léčby, kastrace a abstinence od spouštěčů (alkohol, drogy, party). Etická otázka přitom zůstává stejně ostrá jako tehdy: Může mít takový pachatel právo na druhý život? Další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU sledujte v úvodním videu tohoto článku.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Čechorakušan zavraždil v Litvínovicích tři sousedy. Neunesl, že pomáhali jeho týrané ženě
