Vítězslav Nezval

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert adoroval Vladimira Iljiče Lenina a Velkou říjnovou socialistickou revoluci (VŘSR), která vypukla 7. listopadu 1917, tedy před 107 lety. Seifert bolševického vůdce obdivoval v mládí i ve středním věku, jednu báseň s názvem Lenin napsal v roce 1926 a stejnojmennou pak v roce 1949. VŘSR uctívala celá plejáda meziválečných básníků, které dnes literární historie považuje za nejlepší české klasiky 20. století. První československý prezident T. G. Masaryk přitom od nástupu do funkce v roce 1918 upozorňoval, že Leninův převrat byl především strašlivým masakrem. Básníci ho ignorovali a podléhali dezinformacím z Moskvy.

Sbohem a šáteček. Nejen těmito slovy zakončil prezident Miloš Zeman svůj desátý a poslední vánoční projev ve funkci hlavy státu. Citoval tak slavného českého básníka, spisovatele a překladatele Vítězslava Nezvala, a nikoliv poprvé. Konkrétní úryvek z básně Sbohem a šáteček ale v Zemanově pondělním televizním vystoupení nezazněl úplně přesně. Jaká slova prezident pozměnil?

Jako Marie Čermínová pracovala v továrně na mýdla, jako Toyen byla oceňovanou umělkyní české meziválečné avantgardy. Mluvila o sobě v mužském rodě a celý život si střežila své soukromí. Tvrdila, že netvoří pro peníze nebo aby se někomu zalíbila. V neděli se její obraz Piková dáma zařadil na přední příčku tuzemských aukčních rekordů. Prodal se za 78 milionů 650 tisíc korun včetně aukční přirážky. Vyvolávací cena přitom byla 29,9 milionu Kč.

Díky svému postavení mezi tehdejší uměleckou smetánkou, básnickému střevu a temperamentní povaze si Vítězslav Nezval pouhým zarecitováním jediného verše dokázal získat nespočet mladých dam. S jednou byl ženatý, těch vedlejších bylo ale daleko více. Jaký osobní život vedla vůdčí osobnost českého surrealismu, jež se narodila před 120 lety?