Vybere se na nové elektronické evidenci tržeb (EET) přes 14 miliard korun ročně, jak odhadují vládní činitelé? Bývalého ministra financí Miroslava Kalouska tato suma pobavila. „Pod to se fakt někdo podepsal?“ ptal se ironicky. Avizovaný přísun do státní kasy na dotaz CNN Prima NEWS zpochybnil také další exministr financí Ivan Pilný. Podobně skeptický je i další bývalý šéf resortu Ivan Pilip, který změny u spropitného nepovažuje za významné z hlediska rozpočtu.
Obnovení elektronické evidence tržeb (EET) prošlo ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou. Jde o jeden z klíčových zákonů, který si předsevzala vláda Andreje Babiše (ANO). Podle odhadů kabinetu přinese systém do státní kasy ročně 14 miliard navíc. Vrátí se i takzvané školkovné a dojde ke změnám u spropitného či zdanění nealkoholických nápojů. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) označil zákon za zbytečný. Poslanci ODS také popichovali předkladatele kvůli výjimce ohledně kosmických cest či úpravě týkající se prodeje stromků a kaprů.
Poslanci v pátek přijali rozsáhlou novelu stavebního zákona, kterou loni v prosinci předložili představitelé vládní koalice v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Legislativní změna má zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Opozice však obsah předlohy, kterou nyní musí posoudit Senát, ostře kritizuje.
Schválení novely sněmovního jednacího řádu si ve studiu CNN Prima NEWS pochvaloval předseda zahraničního výboru dolní komory Radek Vondráček (ANO). Podle něj byla Sněmovna dosud „extrémně jednoduše obstruovatelná“. Vondráček také uvedl, že chce uvést v život zcela nový jednací řád. Prý kvůli tomu oslovil již všechny poslanecké kluby. Revoluce ve fungování Sněmovny má také podle něj zajistit, aby poslanci a poslankyně nebyli neustále v Praze a „odtržení od reality“.
Pod palbou ostré kritiky je už několik měsíců novela stavebního zákona. Opozice i odborníci tvrdí, že vládní koalice chce upřednostnit velké developery před zájmy obcí a měst, varují i před nižší ochranou přírody. Novelu má pomoci prosadit vládní zmocněnkyně Hana Landová, která je od ledna pravou rukou ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Landová dříve pracovala pro Hospodářskou komoru a společnost Finep. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS odmítá, že by šla velkým developerům na ruku. Zároveň vysvětluje přínosy novely, kterou budou poslanci v následujících týdnech schvalovat.
Sněmovnou prošla v pátek novela jednacího řádu. Během projednávání se strhla bouřlivá debata zvláště o pozměňovacím návrhu poslanců STAN, kterým chtěli prosadit povinnou střízlivost pro poslance a poslankyně. Návrh nakonec nebyl schválen. Odmítavě se zákonodárci vyjádřili i k úpravě Pirátů, kteří navrhovali pokutovat ministry za nepřítomnost při interpelacích. Podle předkladatelů je cílem novely zefektivnění legislativního procesu a omezení nadbytečných obstrukcí.
Opoziční Piráti chtějí do trestního zákoníku prosadit nový paragraf, podle něhož by bylo možné postihnout kuplířství v digitálním prostoru. Podle předkladatelky legislativní úpravy Kateřiny Stojanové (Piráti) tak reagují na kauzu influencera Adama Kajumiho. Místopředsedkyně strany pro CNN Prima NEWS popsala, jaké změny by novela přinesla a jaké tresty by si pachatelé odnášeli od soudu. Poslankyně se nyní bude snažit získat podporu napříč Sněmovnou.
Kvůli změnám jednacího řádu, které předkládají zástupci vlády s podporou některých členů ODS, bylo ve středu v Poslanecké sněmovně rušno. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel řekl, že kabinet chce tímto krokem odzbrojit opozici, aby mohl snadněji prosadit některé zákony. Následně navrhl přerušit projednávání řečeného bodu do června 2027. Vládní poslanci se pak do Havla strefovali vlastními nevážně míněnými protinávrhy. Ve Sněmovně se poté strhla regulérní hádka o to, kdo více blokuje dolní komoru Parlamentu. Její místopředseda Patrik Nacher (ANO) dokonce opozici přirovnal k „Premier League“.
Vládní koalice porušuje Ústavu a narušuje zažité ústavní zvyklosti. Ve svém prohlášení na webu Pražského hradu to uvedl ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na změnu legislativy, kterou ve středu prosadila koaliční většina ve Sněmovně. Zástupci ANO, SPD a Motoristů chtějí zrušit pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích, kterým chce vládní tábor nahradit nynější služební zákon.
Sněmovna ve středu hlasy koaličních poslanců schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích, kterým chce vládní tábor nahradit nynější služební zákon. Opozice kroky koaličních představitelů kritizuje.
Dopolední jednání Sněmovny provázel spor koaličních a opozičních poslanců o to, kdo politizuje státní správu. Když v sále dolní parlamentní komory zaznělo obvinění, že opozice stigmatizuje a popotahuje každého, kdo je členem hnutí ANO, SPD či Motoristů, přišla rázná reakce šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky. Ten připomněl, jak se ve Sněmovně v minulosti choval premiér Andrej Babiš (ANO). Lidovecký exministr práce mluvil třeba o nevybíravém chování k někdejší předsedkyni TOP 09 Markétě Pekarové Adamové.
Představitelé SPD na tiskové konferenci představili návrh, kterým chtějí odebrat nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Nyní chtějí přesvědčit koalici, aby návrh prosadila ve Sněmovně. Komora by v takovém případě vyzvala k odebrání prezidenta Petra Pavla. Do SPD se za tento nápad pustil předseda STAN Vít Rakušan nebo místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, který se ve své reakci strefoval do členů hnutí slovy o „omezení svéprávnosti“. Jak na to reagoval Hrad?
Výrazné zpřísnění pro zastupitele obcí a krajů by mohla přinést novela zákona o střetu zájmů. O dotace či veřejné zakázky pro svou firmu by se komunální politici nově nemohli ucházet v místě svého politického působení. Vládu za to hlasitě kritizují zástupci samospráv a varují, že to odradí obyvatele od vstupu do politiky. Jedna z předkladatelek Marie Pošarová (SPD) pro CNN Prima NEWS uvedla, že jde pouze o návrh a že i další body nejspíše projdou ve Sněmovně úpravou. Podobně to vidí i další předkladatel David Pražák (ANO).
Přinášíme vám aktuální informace z Poslanecké sněmovny. Ta je dolní komorou Parlamentu České republiky. Je složena z 200 poslanců volených na čtyři roky. Vznikla 1. ledna roku 1993 z České národní rady. Sídlí na Malé Straně v Praze. Právě tady se schvalují zákony, které ovlivňují životy nás všech. Sledujte práci poslanců s námi.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
