Vyšetřování smrti Jana Masaryka opět odloženo, vražda se jednoznačně neprokázala
Kriminalisté odložili případ smrti Jana Masaryka. Zdroj: ČTK
Kriminalisté odložili případ smrti Jana Masaryka, okolnosti tragické události se jim ani po 73 letech nepodařilo vyjasnit. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) v pátek 5. března vyšetřování uzavřel, aniž došel k jednoznačnému závěru, zda šlo o vraždu, sebevraždu, či nešťastnou náhodu. Zjistil to iROZHLAS.cz.
„Ani v průběhu doplňujícího šetření nebyly zjištěny nové skutečnosti, které by mohly vést k přesvědčivému závěru ohledně smrti Jana Masaryka,“ řekl webu dozorující státní zástupce Michal Muravský. První poválečný ministr zahraničí Jan Masaryk zemřel v noci na 10. března 1948 po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci.
Čtěte také
Policisté pracovali se třemi verzemi Masarykovy smrti, a to s vraždou, sebevraždou a nešťastnou náhodou. Ani jednu z nich se však podle Muravského nepodařilo během obnoveného vyšetřování jednoznačně prokázat. Předchozí vyšetřování v letech 2001 až 2003 přitom vedlo k závěru, že byl Masaryk zavražděn. „Aktivní účast další osoby při pádu nelze potvrdit ani vyvrátit,“ dodal Muravský. Policisté si podle něj nechali zpracovat znalecký posudek, podle experta však není možné vyloučit ani jednu variantu.
ÚDV případ na podzim 2019 otevřel na základě několika podnětů, které obdržel. Kriminalisté dostali unikátní nahrávku s výpovědí policisty Vilibalda Hofmanna, který byl na místě činu jako jeden z prvních a který konstatuje, že se s tělem hýbalo. Potvrdil to také historik Muzea paměti 20. století Jan Kalous.
Hofmann zvukový záznam nahrál začátkem roku 1968 v Karviné krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu Masarykovu smrt prošetřovala a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce. Vyšetřovatele na více než 50 let starou nahrávku upozornila badatelka Václava Jandečková.
Mohl z okna vypadnout sám?
Ve stejné době policisté obdrželi také podnět dvojice badatelů, kteří se zabývali mechanismem pádu Masarykova těla. Jan Špička a Martin Čermák zkoumali, zda mohl Masaryk z okna vypadnout či vyskočit sám. „Vracíme do hry možnost, že mohlo jít také o sebevraždu. Dokázali jsme, že nebylo potřeba vnější síly, aby Masaryk skončil tam, kde skončil,“ uvedli.
Čtěte také
Dosud poslední vyšetřování mezi roky 2001 a 2003 bylo uzavřeno jako vražda s neznámým pachatelem. Vycházelo se přitom i z posudku znalce z odvětví forenzní biomechaniky Jiřího Strause. Biomechanickým zkoumáním určil, že k pádu z okna západní koupelny bytu na nádvoří Černínského paláce došlo působením vnější síly. Vyloučil tak spontánní pád.
Jan Masaryk (1886–1948) byl synem prvního prezidenta T. G. Masaryka, diplomatem a politikem. Během války v roce 1940 se stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda.
V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci na 10. března 1948 stihla tragická smrt.
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
