Jak těžké je pro bývalé vězně najít práci? Záznam v rejstříku je překážkou Zdroj: foto: pixabay.com
Medializovaný fantom Karlova mostu, který zvládl během dvou hodin odstranit z památky graffiti, se přiznal, že strávil 11,5 roku ve vězení. Miloslav Černý je důkazem, že i trestanec se dokáže začlenit zpět do společnosti. Musí se ale snažit, záznam v trestním rejstříku je totiž stále překážkou. Pomoci mohou organizace jako je RUBIKON Centrum.
V České republice je momentálně 21,5 tisíc uvězněných osob. Loni bylo propuštěno 7 tisíc těch, kteří byli v minulosti odsouzeni. Velkým problémem je v tuzemsku tzv. recidiva, tedy návrat do vězení poté, co trestanec znovu „spadne“ do kriminální činnosti.
Nezisková společnost RUBIKON Centrum loni spolupracovala s více než dvěma tisíci klienty (80 % mužů, 20 % žen), na výstup z vězení připravovala necelých 900 z nich. Tři procenta z trestanců, kteří se na ni obrátili, vystudovala vysokou školu.
Podle ředitelky Centra Dagmar Doubravové je stěžejní, aby spolupráce s vězni začala ještě před jejich propuštěním a připravila je na život mimo celu. V ideálním případě pak rovnou začnou pracovat. Klienti RUBIKON Centra se nejčastěji uchází o práce dělnického typu – skladník, operátor ve výrobě či úklid.
Práce ve vězení je také důležitá – kromě toho, že dá trestancům pracovní návyky, které si odnesou i za vězeňské zdi, získají díky ní alespoň nějakou pracovní zkušenost.
Práce místo vězení
Sedm z deseti propuštěných vězňů v ČR se vrátí zpět za mříže, a právě zaměstnání tomu může zabránit. „Práce je u většiny těch, kteří recidivují, zásadní faktor pro to, aby se nevrátili do vězení,“ potvrzuje ředitelka RUBIKON Centra, jehož klienti podle výzkumu spadnou zpět do kriminální činnosti v necelých v 12 % případů.
„U trestaného člověka, který nemá žádnou rodinu, ubytování ani stabilní příjem, je velké riziko, že se vrátí k tomu, co dělal předtím,“ upozorňuje šéfka neziskovky.
Z výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci vyplývá, že se do vězení nejčastěji vrací mladí muži s kriminální minulostí, kteří se vydali na dráhu zločinu v brzkém věku.
Podle šetření ale nemá reálný zájem nechat se legálně zaměstnat polovina propuštěných na svobodu. Ti, kteří pracovat chtějí, mají zase situaci ztíženou záznamem v trestním rejstříku, jehož řada zaměstnavatelů považuje za znak nežádoucích vlastností nebo problémového chování.
Během let se však podmínky zlepšily. „Byli jsme v situaci, kdy jsme přemlouvali zaměstnavatele, aby to s našimi klienty zkusili,“ popisuje těžké začátky v roce 2012 Dagmar Doubravová. Dnes s organizací spolupracují stovky firem.
Jaké mají trestanci možnosti
„Na pracovním trhu je momentálně nedostatek zaměstnanců, tudíž se situace hodně zlepšila ve prospěch i těch, kteří mají záznam v rejstříku,“ říká Doubravová. Dodává ale, že je kriminální minulost pro bývalé vězně při hledání práce vždycky velkou překážkou.
„Snažíme se, aby ten člověk dělal to, co dělal před uvězněním,“ vysvětluje ředitelka organizace. „Nicméně také záleží na délce trestu. Pracovní trh se mezitím může úplně změnit,“ dodává. Ne vždy se ale chtějí trestanci vracet do původního pracovního prostředí. V takové situaci se přihlíží k tomu, co vlastně umí.
Většina vězňů má jen základní vzdělání, popřípadě pak výuční list bez maturity. Na RUBIKON Centrum se ale obrací i velká část těch s vyšším vzděláním, neboť nechtějí se svojí kvalifikací dělat podřadnou práci.
Nezisková organizace kromě teoretické přípravy vězňům také nabízí, aby si vyzkoušeli pracovní pohovor s personalistou v rámci projektu Pohovory nanečisto. Při tom se naučí argumentovat, proč se o pozici ucházejí, a také nelhat o své minulosti. Pracovníci jim dají zpětnou vazbu a poradí, co zlepšit. Vězně si pak „založí“ pro případ, kdyby se v jejich firmě objevilo volné místo. Občas se dokonce stane, že trestance z „falešného“ pohovoru rovnou přijmou.
Šedesát procent uvězněných má dnes možnost pracovat. Data o tom, kolik jich zaměstnání získá po propuštění, však chybí. „Klienti RUBIKON Centra mohou získat práci časem všichni, stačí jen, když vydrží a nevzdají to,“ tvrdí Doubravová.
Problémy s dluhy
I když se člověku po propuštění povede najít práci, stále nemá vyhráno. Spousta vězňů si s sebou totiž nese exekuce.
Například mezi lety 2012 - 2018 mělo 93 % z těch, kteří navštívili RUBIKON Centrum, alespoň jednou exekuci a celkem 70 % jich bylo předlužených. U téměř poloviny se jednalo o částky dosahující až půl milionu korun. Většinou šlo o náhrady způsobených škod trestnou činností či dluhy na výživném, ale také třeba náklady na trestní řízení.
RUBIKON Centrum proto vězňům před propuštěním nabízí také dluhové poradenství, tedy konzultaci výše jejich dluhů, co to pro ně po propuštění bude znamenat, případně zda mají možnost dosáhnout na oddlužení.
Štěpán Sochor
