Kosti rostou pouze do 30 let Zdroj: freepik.com
Mléčné výrobky mají své zastánce i odpůrce. Jedni říkají, že z mléka člověk získá nejvíce vápníku. Druzí si naopak stojí za tím, že je to pouhý mýtus a lobbing mléčného průmyslu a existují lepší zdroje. Jak to tedy je?
Spojení vápníku a zdravých kostí napadne každého z nás. A nutno podotknout, že je to oprávněné. Jedna z hlavních funkcí vápníku je opravdu tvorba kostní hmoty. Při jeho nedostatku hrozí křehkost kostí, časté zlomeniny a v dlouhodobém horizontu až osteoporóza.
Zdraví kostí však není pouze o vápníku. Roli hraje více faktorů, jako například dostatek pohybu, vitamínů a bílkovin. Kosti nám rostou do 30 let věku. Nevyplatí se tak nechávat péči o své zdraví na dobu, kdy už se začnou objevovat první bolesti a problémy. Jakmile jednou dosáhneme pomyslného vrcholu, jde to pak už pouze z kopce.
Vápník je obsažen v rostlinných i živočišných produktech
Zdrojem vápníku je mléko, mléčné výrobky, semínka, mandle, fazole, některé druhy listové zeleniny či sardinky. Nicméně u potravin se nemůžeme dívat pouze na množství obsaženého vápníku, ale také na jeho využitelnost. Z toho, co přijmeme stravou, náš organismus dokáže vstřebat pouze určitou část.
Tělo nedokáže vstřebat všechen přijatý vápník
Dospělý člověk by měl přijmout 1000 mg vápníku za den. Nejvíce jej obsahují tvrdé sýry, například 100 gramů eidamu obsahuje až 950 mg vápníku. Jeho využitelnost se pohybuje v průměru okolo 30 až 40 procent. Zastánci rostlinné stravy argumentují tím, že zelenina má vyšší využitelnost. Nicméně je nutné dodat, že obsah vápníku je v zelenině mnohem nižší. Z toho vyplývá, že i přes vysokou využitelnost přijmeme pouhou konzumací zeleniny velmi málo vápníku a je prakticky nemožné přijmout doporučené množství bez zařazení jiných zdrojů.
Odpůrci mléčných výrobků by tak měli vyhledávat a zařazovat do svého jídelníčku více potravin obsahující vápník. Řešením mohou být také potraviny s přidaným vápníkem. Často je možné koupit obohacené instantní kaše a jiné snídaňové směsi. Zde však visí otazník už nad zmíněnou problematikou využitelnosti takto získaných minerálů. Záleží totiž na tom, v jaké formě byl do potraviny přidán. To bohužel není možné posoudit bez patřičných rozborů.
