Návrh zákona o lobbování je prvním nutným krokem vpřed, k ideálu má ale daleko
Vláda 30. července schválila návrh zákona o lobbingu, který si klade za cíl především jeho transparentnost a právní vymezení. K aktuálnímu znění návrhu jsou stovky připomínek, poslanci ho ještě prodiskutují ve Sněmovně.
Problém s lobbováním v České republice spočívá v tom, že dosud nebylo nijak legálně vymezené. Nový návrh ho definuje jako komunikaci za účelem ovlivnění jednání politiků při přípravě, projednávání a schvalování zákonů. Týká se však pouze právních předpisů na celostátní úrovni.
Lobbista je podle návrhu povinen hájit zájmy třetí strany, nebo své, pokud se jedná o právnickou osobu. Tím by se mělo zamezit korupci za účelem vlastního obohacení fyzických osob.
Za lobbované osoby návrh považuje například prezidenta, jeho kancléře, poslance a jejich asistenty, senátory, ministry a jejich náměstky nebo členy ČNB či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Lobbing není sprosté slovo
Z angličtiny převzatý pojem není v české společnosti příliš upevněn a často bývá spojován s korupcí. Lobbisté přitom mají za úkol před politiky hájit zájmy firem nebo skupin.
V průběhu let se však tato činnost skoro až neodmyslitelně spojila s korupcí. Médii proběhly případy třeba Marka Dalíka (kdysi tajemník premiéra Mirka Topolánka), který vylákal úplatek od firmy dodávající ČR pandury s tím, že má na obchodní zakázku vliv, nebo podnikatele Tomáše Horáčka, který údajně spolu s ředitelkou nemocnice Na Bulovce zmanipuloval zakázku za 149 milionu korun a měl přijmout úplatek 7,2 milionů.
Známým jménem je Ivo Rittig, který byl letos zproštěn obžaloby týkající se machinace se zakázkami Dopravního podniku Prahy. Obviněn byl v roce 2015, problémy se zákonem měl ale už dříve.
Lobbování provázelo také privatizaci společnosti Unipetrol. Špidlův kabinet tehdy prodal svůj podíl polské společnosti PKN Orlen za netransparentních podmínek.
Nový zákon chce přesně tomuto zabránit a udělat z lobbingu transparentní činnosti bez žádných zákulisních intrik.
Lidé, kteří budou chtít tuto činnost dále provozovat legálně, se budou muset zapsat do rejstříku lobbistů. Každý čtvrt rok budou do registru vkládat o této činnosti informace, které budou veřejně přístupné. Zapsané budou i lobbované osoby. Registr má mít na starosti Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
K ideálu má návrh daleko
Současná verze návrhu čelí skoro čtyřem stovkám připomínek, které předkladatel může nebo nemusí vzít v potaz. Mezi jejich autory patří i některé komory.
Například Hospodářská komora České republiky se podle jejího tiskového mluvčího Miroslava Dira k němu staví kriticky, poněvadž během posledních více než 15 let sama prosazuje samoregulaci v podobě etických kodexů a otevřených diářů politiků. Tento postup praktikuje třeba Česká pirátská strana, u ostatních bychom ho ale hledali marně.
Hospodářská komora České republiky navrženému dokumentu vytýká, že variantu etických kodexů poslanců opomíjí, přitom s ní původně počítal. Kritizuje i nejasné právní definice a finanční náročnost celé operace. Hospodářská komora je z podstaty lobbistická, neboť vznikla zákonem k hájení a prosazování zájmů podnikatelů, na regulaci lobbingu má dlouhodobý zájem.
Její zástupci také tvrdí, že legislativní cesta problém nevyřeší, jelikož v sousedním Polsku funguje zákonem vedená kontrola, a přesto je tamní úroveň korupce ve srovnání daleko pod evropským průměrem.
Předseda Pirátů upozornil na to, že se zákon týká pouze lidí, kteří lobbují soustavně a nezahrnuje tak občasné schůzky či setkání kvůli jedné konkrétní věci. Návrhu také vytýká, že se vůbec nesoustředí na samosprávy, ale jen státní orgány. Český poslanec přesto považuje návrh zákona o lobbování za první krok od současné situace vpřed.
Zatímco Bartoš čtvrtletní podávání přehledu kritizuje, protože se podle něj člověk dozví o schůzkách se zpožděním, Hospodářská komora České republiky ho zase považuje za nadbytečný. „Vysoká administrativní náročnost může opět odradit některé subjekty od registrace, a zvýší se tak pravděpodobnost obcházení zákona,“ sdělil redakci TV Prima tiskový mluvčí Miroslav Diro.
Česká lékařská komora ve svých připomínkách k návrhu se zase ohradila proti tomu, aby se status lobbisty vztahoval i na profesní komory a z registru si přejí být vyňati. Tvrdí, že sami nenaplňují definici lobbingu. „My to bereme tak, že nám tím házejí klacky pod nohy,“ okomentoval návrh zákona pro TV Prima tiskový mluvčí Michal Sojka. Říká také, že jsou profesní komory samosprávy, stejně jako třeba města, kterých se ale návrh netýká. Předkladatelé návrhu přesto argumentují, že je lobbing jedna z naprosto legitimních činností komory.
Štěpán Sochor
