Vladimir Putin Zdroj: RIA
Ve středu se ruský prezident sešel s diplomaty zahraničních misí v Rusku, kde vyložil svoje vidění současného světa. Pro Putina to byla jakási generálka k blížícím se oslavám 75. výročí konce války.
Na oslavy, které se budou konat 9. května na Rudém náměstí, pozval ve středu ruský prezident státníky celého světa. Před nově jmenovanými diplomaty USA, Británie, Francie, Číny, Německa, Íránu, Iráku a dalších zemí, kteří přišli odevzdat pověřovací listiny, pronesl projev. Jeho text nezněl optimisticky a spíše byl jakousi výzvou ke světu.
„Dnes se bohužel lidstvo ocitlo v nebezpečném bodě. Rostou regionální konflikty a stejně tak hrozby terorismu a extrémismu. Jsou rušeny smlouvy o kontrole zbraní. Také globální ekonomika je nestabilní,“ řekl ruský prezident. V další části se věnoval Íránu a řekl, že Rusko bude bojovat za zachování společného komplexního akčního plánu pro íránský jaderný program. „Považujeme tuto mezinárodní dohodu za kriticky důležitou pro globální a regionální stabilitu,“ dodal Putin.
Dále se obrátil výzvou k USA a řekl, že Rusko chce vést s Američany dialog v oblasti kontroly zbraní, strategické stability, boje proti terorismu a mírového řešení regionálních krizí. „Bezpečnost a mír na naší planetě do značné míry závisí na stavu vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy, jejich stabilitě a předvídatelnosti. Jsme přesvědčeni, že tyto vztahy by se měly zakládat na zásadách rovnosti, respektování suverenity a nezasahování do vnitřních záležitostí druhých,“ prohlásil Vladimir Putin.
USA přiostřily vůči Rusku kvůli Venezuele
Zatímco ruský prezident přišel s výzvou k USA k dialogu, Američané naopak včera přiostřily. Jedná se o Venezuelu, jejíž režim prezidenta Nicolase Madura Rusko podporuje. Pomoc z Ruska plyne v různých oblastech a hlavní je angažování ruské společnosti Rosněfť, která napomáhá Venezuele v prodeji nafty. To se nelíbí Washingtonu, který se snaží sankcemi Madurův režim podkopat.
„Ruská státní ropná společnost Rosněfť je zásadní pro přežití izolované vlády venezuelského prezidenta Nicolase Madura, a to z důvodu její klíčové úlohy při obchodování s ropou v zemi a zajišťování financování,“ uvedl loni v říjnu v deníku Financial Times Elliott Abrams, který je zvláštním americkým pověřencem pro Venezuelu. Rosněfť jednak poukazuje na to, že své aktivity zahájil ve Venezuele ještě před vydáním sankcí vůči této zemi a pak uvádí, že bránit dodávkám ropy venezuelské společnosti „představuje nezákonné vyvlastnění jménem amerických úředníků.“
Američanům došla trpělivost a poradce pro národní bezpečnost Robert O´Brien ve středu útočně prohlásil: „Dáme Rusům a světu vědět, že to není dobré obchodní rozhodnutí (pomoc Rosněftu), ale je také nemorální a škodí lidem Venezuely.“ USA se podle O´Briena chystají na Rosněfť uvalit sankce.
Velké pocty se dostalo Juanu Guaidóovi, předsedovi venezuelského Národního shromáždění, který se prohlásil prezidentem Venezuely. Donald Trump se s ním sešel k jednání. Také ho pozval do Kongresu na svůj projev o stavu Unie, kde demokratičtí i republikánští zastupitelé přivítali Guaidóa potleskem.
