Přes sto tisíc Čechů je v osobním bankrotu. Počet exekucí na osobu se zvyšuje

V celé České republice je více než sto tisíc lidí v bankrotu, jejich průměrný věk je 45 let. Čísla shromáždil nově vzniklý Institut prevence a řešení oddlužení, který se skládá z odborníků na exekuce. Institut monitoruje počet lidí v exekuci a bankrotu, nabídne ale také přímou podporu lidem v dluzích.

V roce 2018 bylo v exekuci 821 tisíc lidí. To je sice o šedesát tisíc méně než rok předtím, zvýšil se však počet exekucí na jednu osobu, průměrná vymáhaná částka na člověka a celková částka, která je v Česku vymáhána. Nezletilých v exekuci ubylo, přibylo ale důchodců se stejnými problémy, a to skoro o deset tisíc. Tato čísla (k 31. 12. 2018) zveřejnila Exekutorská komora ČR.

Z dat také vychází skutečnost, že i když se lidé z exekucí dostávají, ti, co v nich zůstávají, jich mají v průměru více.

Cesta ven

Možnou cestou, jak se dostat z dluhů, je vyhlásit osobní bankrot. Za pomoci právníka nebo notáře se může člověk obrátit na soud v případě, že není schopen své dluhy splácet. Během následujících pěti let je pak povinen ze svého pravidelného příjmu odvádět část na splacení - alespoň třicet procent z celkového dluhu. S dluhy v ČR pomáhá lidem i nezisková organizace Člověk v tísni, která nabízí například dluhové poradny.

V bankrotu je v České republice podle posledních čísel 114 tisíc lidí. Podíl mužů a žen je zhruba stejný. Největší procento tvoří lidé ve středním věku, nejméně je bankrotujících důchodců. Více je také jednotlivců než manželů. Největší podíl lidí v bankrotu (v přepočtu na počet obyvatel v kraji) je na Ústecku a Karlovarsku, nejméně v Praze.

Podle výzkumu „Jak zůstat člověkem v síti dluhů" se mnoho lidí dostává do finanční tísně například kvůli určité životní krizi, která se stane zlomovým bodem jejich cesty do dluhové pasti. Může se týkat práce, sociálního života nebo zdravotního stavu. Náročné životní období poté často vede k tomu, že se dluhy nenápadně nahromadí. Zadlužení jako takové není až tolik problematické, takto fungují třeba hypotéky, potíže nastávají až tehdy, když není člověk schopen svoje závazky splácet. Finanční gramotnost může podle výzkumu pouze částečně ovlivnit finanční problémy. Většina dotázaných se svoje dluhy splácet snažila.

Stát na straně dlužníků

V červnu vejde v platnost novela insolvenčního zákona, která by měla dlužníkům ulevit. Zvýší se například maximální povolená částka, kterou si smí ponechat na nezbytně nutné výdaje. Původně předložená novela prošla pozměňovacími návrhy a nakonec prošla „tvrdší“ verze. Dlužníci by ale i tak měli nově na oddlužení dosáhnout snáz.

Nově budou mít možnost splatit buď to šedesát procent dluhů během tří let, nebo třicet procent během pěti let. Pokud se dlužník bude pět let snažit splácet dluhy nejlépe, jak bude moci, soud ho může dluhu zprostit. Novela začne platit 1. července.

Zpátky do práce

Podle analýzy „Systémy a formy oddlužení v Evropě“ fungovalo ve většině států oddlužení původně především v zájmu věřitele a přísné podmínky měly za úkol zabránit zneužívání systému. Lidé s nízkými příjmy se k oddlužení vůbec nedostali a procesem prošlo jen velmi málo lidí.

Evropské státy přešly postupem času na méně přísné podmínky pro dlužníky. Předlužená společnost jim totiž neprospívá, je pro ně výhodnější vrátit lidi zpět do produktivního života. Občané, kteří pracují a podílí se na ekonomice země, jsou mnohem cennější než dlužníci, na které musí stát vynakládat sociální prostředky. Pro většinu zadlužených je velmi málo pravděpodobné, že své dluhy splatí, možnost oddlužení tak může být jediným způsobem, jak toho dosáhnout.

Česká republika byla dosud z okolních zemí jediná, jež upírala možnost oddlužení velkému množství lidí ve finanční tísni.

Štěpán Sochor