Slovenská strela
Prahu s Bratislavou spojuje s přestávkami už třiaosmdesát let. Čtyřnápravový vůz vyrobený v Kopřivnické Tatře původně tento úsek o délce 397 kilometrů ujel za téměř čtyři a půl hodiny. To parním rychlíkům zabrala stejná cesta o hodinu více. Teď Slovenská strela prochází kompletní rekonstrukcí.
Dva motorové železniční vozy vyrobila firma Ringhoffer Tatra v letech 1935 – 1936, dochoval se už ale pouze jediný kus. Do provozu byly vozy nasazeny 13. července 1936 na lince Praha – Bratislava a dosahovaly průměrné rychlosti 92 km/h, tedy o 24 km/h více než tehdejší parní vlaky. Poprvé v historii ČSD navíc zavedly místenky. Stroj vynikal nejen svým netradičním vzhledem, který navrhl Vladimír Grégr, ale i nízkou hmotností a svojí konstrukcí. Na obou čelech soupravy jsou umístěny reliéfní státní znaky z elektronu, tedy slitiny hořčíku a hliníku, které zpracoval sochař Jan Nušla. Zajímavé je i zpracování vozu, při výrobě se totiž dbalo na nízkou hmotnost, užívaly se tenkostěnné železné i dřevěné profily a například místo keramického obkladu na sociálním zařízení technici zvolili xylolit. Na vozech byl ale unikátní především elektromechanický přenos výkonu od Josefa Sousedíka. Díky jeho patentovanému systému se vozidlo rozjíždělo na elektrický pohon a při dosažení rychlosti 82 km/h se automaticky přepnulo na čistě mechanický pohon, který je ve vyšších rychlostech účinnější. Teď Slovenská strela prochází kompletní rekonstrukcí.
„Proces restaurování je složitý a zahrnuje řadu profesí. Vše musí být zároveň skloubeno se splněním limitů přísné legislativy pro provoz železničních vozidel. U řady prvků je třeba najít kompromis mezi historickým vzhledem a funkcí. Namátkou se jedná o zabezpečení jízdy, tedy komunikace vozidla s návěstidly. Další nesnadný úkol představuje protipožární ochrana související s nutným použitím nehořlavých materiálů nebo nová elektroinstalace. Restaurátorské práce zahrnují zejména přesný návrat k původní vzhledové i materiálové podobě s důrazem na viditelné části,“ uvedl restaurátor Jan Palase z Českomoravské železniční opravny.
Slovenskou strelou by se cestující znovu mohli projet už příští rok v létě. Obnovený vůz se stane součástí většího projektu, tedy vybudování nového muzea Tatra v prostorách jedné z továrních hal areálu Tatrovky. Podle Palase by tam stroj měl mít svůj samostatný pavilon, kde bude vystaven.
„Nemělo smysl provádět rozsáhlou obnovu, aby památka zůstala stát jen jako exponát. Plánuje se nasazení v rámci takzvaných nostalgických jízd, při nichž by se měla prezentovat veřejnosti. Svůj plán využití má samozřejmě například pro významné návštěvy také vlastník, tedy společnost TATRA TRUCKS,“ uvedl v médiích Palase.
Historie Slovenské strely
Během první světové války byly oba vozy odstaveny kvůli nedostatku benzínu a na cesty se vydávaly maximálně dvakrát do měsíce. Po druhé světové válce vlaky jezdily na trase mezi Prahou a Norimberkem, kde po dobu Norimberského procesu s válečnými zločinci sloužily našim zástupcům. Na konci 40. let pak byly stroje vedeny jako takzvaná vládní záloha. V roce 1953 byl pak první vůz kvůli požáru zlikvidován a dochoval se tak stroj M 290.002, který z provozu nakonec vyřadili o 7 let později, a skončil v kopřivnickém muzeu Tatry.
Adam Novotný
