
Výpověď bez důvodu? Návrat do časů roboty, říká Středula. Podle expertů pomůže zvýšit mzdy
Ukrajinský 108. prapor 10. horské útočné brigády sdílel video z ostrých zákopových bojů s ruskými vojáky. Obávaná ukrajinská jednotka provedla překvapivý manévr, což vedlo ke smrti několika okupantů. Další dva ruští vojáci skončili v zajetí. Okolnosti záběrů je v době válečného konfliktu složité nezávisle ověřit.
Dalším zvířecím hrdinou, kterého byste rozhodně měli znát, je holubice Cher Ami. Malá opeřená hrdinka, která zachránila skoro dvě stě amerických vojáků, kteří se ocitli pod palbou vlastních spojenců. Byla několikrát zasažena německou střelbou, i přes svá zranění ale uletěla za 25 minut přes 40 kilometrů a zprávu, která zachránila 194 vojáků, doručila.
Přestože Evropu i celý svět drtí nejvyšší inflace za posledních 40 let, stále jde o úsměvnou epizodu v porovnání s těmi, které (nejen) starý kontinent zažil ještě v poměrně nedávné minulosti. Řeč je o hyperinflaci, která se projevuje mnohem brutálněji, než si v současné době dovedeme představit. V porovnání s ní je 14procentní tempo růstu cen skutečně „čajíčkem pro děti“. Při hyperinflaci totiž ceny rostou o tisíce až biliardy procent měsíčně.
Ruská armáda není institucí, která by oceňovala nezávislé myšlení a taktickou inovativnost. Naopak je v ní důležitá slepá poslušnost. Tak situaci přímo z Ukrajiny popsal reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. Ten také řekl, že postupy Rusů mohou něčím připomínat první světovou válku.
Takový masakr, jenž skončil 11. listopadu 1918, Češi od té doby nepoznali. Na bojištích prvé světové války padlo až 300 tisíc mužů z českých zemí, a proto i v nejmenší vesnici stojí pomník padlým za císaře pána. A zatímco Češi umírali v Srbsku, na Haliči, v Rusku, Itálii a jinde, v Čechách i na Moravě našly hrob tisíce zajatců. Reportér CNN se za zajatci prvé světové války vydal na hřbitov v Ostravě-Vítkovicích.
Lepšího hrdinu pro oslavy 28. října si snad ani nelze představit. „Příběh Petra Křivky je fascinující. Na konci první světové války bojoval za samostatné Československo. Posléze šel proti nacistům a ve Velké Británii dokonce patřil k vojenskému oddílu ochranky exilového prezidenta Edvarda Beneše,“ vypráví pro CNN Prima NEWS badatel a spisovatel Luděk Navara. Třetí odboj proti komunismu se ovšem Křivkovi stal osudný, v roce 1951 ho totalitní režim Klementa Gottwalda nechal popravit.
Před 107 lety zastřelil atentátník Gavrilo Princip v bosenském Sarajevu následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii Chotkovou. Incident odstartoval první světovou válku a uvrhl Evropu do brutálního čtyřletého konfliktu. Samotný atentát byl ale už jen poslední kapkou v moři dlouhodobě napjatých vztahů mezi národy.
Americký prezident Joe Biden v sobotu formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše během první světové války. Ankara však označení genocida zásadně odmítá. Informovala o tom agentura AP.
Několik lidí bylo ve středu zraněno při útoku na účastníky piety za oběti první světové války v Džiddě v Saúdské Arábii. Útočníci použili výbušninu. S odvoláním na sdělení francouzského ministerstva zahraničí o tom informovala agentura Reuters.
Na španělskou chřipku během dvou let zemřely desítky milionů lidí. V letech 1918 až 1919 totiž nevěděli to, co víme o šíření virů a respiračních onemocnění dnes. Podobný osud by nás mohl potkat, kdyby někteří lidé nadále ignorovali, co nás století vědeckého pokroku naučilo o ukončení pandemií, varují odborníci.
Sokolové ve čtvrtek slaví tradiční Památný den sokolstva, který je od loňska oficiálním významným dnem České republiky. Lidé si tak připomínají tisíce obětí sokolů a sokolek v boji za svobodu, samostatnost a demokracii v době první a druhé světové války i komunismu. Kvůli epidemickým opatřením jsou ale letos oslavy v omezenějším rozsahu.
Přesně před 100 lety, 7. února 1920, bylo uzavřeno příměří mezi legiemi a sovětskou vládou, které otevřelo tisícům československých legionářů cestu domů. S jejich návratem ale byla spojena řada problémů. Někteří se cítili jako hrdinové, ale po svém návratu si přišli nedocenění. Katastrofu pro legionáře potom představoval nástup komunistického režimu v roce 1948.