volby ilustrační foto
Přes nesouhlasné stanovisko vlády se Starostové nevzdávají a věří, že se jim podaří protlačit vládní návrh ohledně snížení věkové hranice při volbách do komunálu. Jeden z předkladatelů návrhu si od zákona slibuje posílení zájmu o politiku. Odborníci ze snížení věkové hranice mají ovšem smíšené pocity.
Vít Rakušan: Mladí se naučí chodit k volbám
„My si myslíme, že je velmi žádoucí, aby se mladí lidé v České republice zajímali o politiku, aby se politického života zúčastnili,“ řekl online redakci TV Prima za Starosty a nezávislé Vít Rakušan. Ten zároveň zdůraznil, že Starostové si přejí snížit věkovou hranici pouze u hlasování do komunálních voleb. Mladí voliči podle Rakušana komunální úroveň dobře znají, a protože v tomto prostředí žijí, tak si lépe uvědomují i priority. „Návyk v šestnácti letech chodit ke komunálním volbám povede k tomu, že za dva roky pro ně bude přirozené jít volit i v těch jiných typech voleb,“ dodal.
Možnost nastoupit do vězení nemá souvislost s volebním právem
Poslanec Rakušan také pro redakci uvedl, že jedním z dalších argumentů pro volební právo je nesení trestněprávní odpovědnosti od 15 let.
Ústavní expert Jan Kysela ovšem souvislosti mezi trestněprávní činnosti a státoobčanskou způsobilostí projevující se k volebnímu právu nevidí. „Z toho, že jsem poslán do vězení, ještě nutně neplyne, že musím volit ve volbách, zejména když se v tomhle případě ještě mluví o komunálních volbách. Takže to není ani vliv na činnost státu, který by měl eventuálně v rukou nějakou trestní represi, ale je to vliv na obce, eventuálně na kraje, se kterými ta represe nijak nesouvisí,“ uvedl Jan Kysela.
Snížení věkové hranice se nemusí Starostům vyplatit
Politolog upozornil na to, že volební efekt by mohl být zcela odlišný, než předkladatelé návrhu zamýšleli. „Snížení volebního věku na šestnáct let není všespásné řešení, ostatně Rakousko je toho dobrým příkladem. Tamní levice prosadila toto opatření s očekáváním, že mladí lidé budou volit zelené, sociální demokraty a liberály. Ono se ale ukázalo, že mladí jednak k volbám příliš nepřišli, a když přišli, tak volili protest. Nakonec volili zejména Svobodnou stranu Rakouska (euroskeptická strana národního konzervatismu – pozn. autora) a protestně laděné kandidáty,“ připomněl pro online redakci TV Prima politolog Jan Kubáček. Podle Kubáčka by zároveň ze snížení věkové hranice volebního práva profitovali především „extroverti, solitéři a spíše provokativnější typy politiků“.
Psycholožka: většina mládeže se nechá snadněji ovlivnit
Snížení věkové hranice by nepodpořila oslovená dětská psycholožka Eva Bachová, ta sice uznala, že je již určitá část mládeže schopna politiku vnímat kriticky, ale větší část se o ni stále nezajímá a neověřuje si často ani pravdivost informací na sociálních sítích. „Já bych věkovou hranici nesnižovala, protože si myslím, že většina mládeže je v tomto věku hodně ovlivnitelná, speciálně co se týče serverů a sociálních sítí. Je pro ně často těžké rozlišovat fakta od lží,“ sdělila redakci svůj názor. Poslanec Rakušan s takovým názorem úplně nesouzní, podle něj dokáže mládež často odhalovat „fake news“ lépe než dospělí, jako příklad uvedl řetězové maily související s volbou prezidenta.
Existuje pro zákon objektivní poptávka?
Ústavní expert Jan Kysela si není jistý ani tím, jestli existuje nějaká objektivní poptávka pro tento návrh zákona. „Já bych se určitě tázal, zdali jsou tady tisíce až desetitisíce lidí v té věkové kohortě, kteří se cítí být nějak odstrkováni, a zároveň bych si položil otázku, jestli v téhle věkové hranici jsou voliči, kteří svým angažmá budou přispívat k upevňování demokratického právního státu,“ uvedl.
Aktivní volební právo od šestnácti let mají občané v zemích jako Nikaragua, Brazílie, ale i Rakousko. Občané Malty, Estonska a Dolního Saska (Německo – pozn. redaktora) mohou potom volit od šestnácti let reprezentanty do místních zastupitelstev, podobně jako to navrhují Starostové u nás.
Dalibor Zítko
