CNN Prima NEWS
Bílý dům se snaží ztlumit neshody mezi spojenci v NATO, přesto americký Kongres připravuje sankce vůči Turecku. To vše se jako oblak neslo nad jednáním Donalda Trumpa s Recepem Erdoganem.
Oči mnoha expertů a zahraničních komentátorů se upíraly k výsledku sedmdesátiminutového - a údajně podle Trumpa otevřeného - jednání. Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček ve středu na Českém rozhlase charakterizoval jednání, že to bude vysvětlování o tom, „jak podojit dvě kozy jednou rukou“. Znamená to, že Turecko koupí ruský raketový systém S-400, ale jak požadují USA, nebude jej aktivovat. Aktivování by mohlo znamenat, že díky ruskému systému se americká letadla F35 vystavují riziku poškození jejich schopností.
Před jednáním se ředitel komunikace tureckého prezidenta Fahrettin Altu k problému vyjádřil precizně: „Obavu z interoperability raketového systému se systémy NATO jsme nabídli řešit prostřednictvím některých technických jednání… Navíc jsme ochotni koupit i systém Patriot.“ Důvody tureckého jednání také vysvětlil: „Geopolitika naší země vyžaduje více systémů protivzdušné a protiraketové obrany.“ Turecko nabízí podle Fahrettina Altu společná technická jednání USA a Turecka o možnosti vyvarování se zeslabení účinnosti amerických letadel F35. Poukázal na to, že Turecko bylo ve výrobě těchto letadel USA partnerem.
Tento problém byl v jednání Trump – Erdogan ústřední a pochopitelně, že po skončení jednání se nikdo nedozvěděl, k čemu v této oblasti oba státníci dospěli. Stejně navenek neproniklo nic z jednání prezidentů o pro Turecko důležitém problému, který představuje Fetullah Gulen žijící v USA a jeho organizace FETU. K tomu Altu kriticky na adresu USA řekl: „Od 15. července 2016, kdy došlo k pokusu o převrat, USA nepřijaly v této věci žádné významné kroky. Turecká veřejnost se zlobí a lze to cítit, když mluvíte s lidmi na ulici.“
Toto vše je důvodem, proč dnes agentura Reuters po tiskové konferenci obou státníků uvádí: „Oba vůdci nedokázali konkrétně vysvětlit, jak překonají narůstající rozdíly, které v mnoha otázkách existují.“
Trump na tiskové konferenci mohl jen konstatovat: „Sofistikované ruské vojenské vybavení jako je S-400 v Turecku představuje pro nás určité velmi závažné výzvy a neustále o nich mluvíme.“ Pokračoval: „O tom jsme dnes jednali, budeme o tom jednat v budoucnu a doufejme, že se nám to podaří vyřešit.“ Pak Donald Trump již jen dodal: „Požádali jsme našeho ministra zahraničí, ministra zahraničních věcí a naše příslušné poradce pro národní bezpečnost, aby okamžitě pracovali na vyřešení problému S-400.“
Turecký prezident Erdogan k tomu podotkl: „Obě země mohou spor překonat pouze dialogem. Souhlasíme s dalšími turecko-americkými vazbami na zdravém základě. Jsme pro otevření nové stránky v naších vztazích.“
Část jednání se věnovala situaci v Sýrii. Turecko v říjnu zahájilo vojenské tažení proti Kurdům na severu Sýrie s cílem vytlačit je dále na jih od své hranice. Ankara později uzavřela dohody s USA a s Ruskem o tom, že se kurdské oddíly YPG z oblasti stáhnou. Podle Erdogana ale USA ani Rusko dohody neplní a kurdské milice se v blízkosti tureckých hranic stále nacházejí.
Turecký prezident na dnešní tiskové konferenci příslušníky YPG tvrdě kritizoval a nazval je teroristy, kteří ohrožují bezpečnost nejen Turecka, ale i celého regionu. Erdogan také znovu zopakoval, že se v tureckých věznicích nachází mnoho bojovníků ISIS, kteří jsou příslušníci cizích států. Turecký prezident vyzval tyto státy, aby si vězně převzaly.
Erdoganově kritice neušel ani americký Kongres, a to kvůli rezoluci, která považuje masakr 1,5 milionu Arménů v letech 1915 - 1918 za genocidu. Erdogan usnesení označil za „ostudné“ a „proti historickým skutečnostem“.
