Poslanecká sněmovna
Rozhodnutí vlády o zdanění technických rezerv pojišťoven může vést k destabilizaci trhu a podporuje morální hazard. Shodli se na tom Jan Matoušek z České asociace pojišťoven i ekonom Lukáš Kovanda. Kromě toho zdanění sníží výnosy životního pojištění.
„Byli jsme vždy přesvědčeni, že stát chce pojišťovny, které jsou dobře vybavené kapitálem a mají bezpečné rezervy a že nebude riskovat odolnost sektoru kvůli krátkodobé spotřebě v rozpočtu. Vláda si ale nakonec předem vybere a utratí prostředky, které by byly stejně z větší části zdaněné v budoucnu, navíc tím vědomě snižuje daňové příjmy dalších vlád. Je to určitý signál pro naše akcionáře,“ komentoval pro redakci schválení zdanění technických rezerv ředitel ČAP Jan Matoušek. Pokud by podle něj nastaly v budoucnu velké přírodní katastrofy podobné povodním v roce 2002, tak by stát prostřednictvím zdanění těchto rezerv v podstatě vydělal na neštěstí svých občanů.
Vláda podporuje morální hazard
Zdaněním technických rezerv pojištoven může mít ale mnohem horší morální důsledky, než se na první pohled může zdát. Vláda Andreje Babiše tím totiž dala najevo, že jí nezáleží na zodpovědnějších a obezřetnějších občanech, kteří více dbají, aby nevyvolali jakékoliv škody, a proto si pečlivě platí pojištění. „Tito zodpovědní spoluobčané bohužel zaplatí více. Zatímco lidé, kterým na tom nezáleží, vlastně čistě inkasují, protože jim vláda pak dá více peněz z toho, co bude mít navíc. Například v případě důchodců,“ řekl redakci ekonom Lukáš Kovanda. Takovéto jednání je v ekonomii nazýváno morálním hazardem, který může mít pro společnost dlouhodobě neblahé důsledky.
Za viníka bude označena pojišťovna
„Zdanění technických rezerv pojištoven bohužel dopadne na pojištěnce, kteří budou platit vyšší pojistné, protože pojištovny se o část těch vyšších nákladů bohužel podělí s nimi,“ řekl Kovanda. Přestože se však budou pojištovny ohánět argumenty, že jim stát zdražil náklady, tak většina obyvatel takhle dalece jen těžko dohlédne. „Za bezprostředního viníka bude označena zase právě pojištovna, a nikoliv vláda, která pojištovny zdanila,“ potvrdil ekonom. „Pro vládu je to výhodné v tom, že tím viníkem, kdo může za zdražení pojištění, v očích lidí bude pojištovna, nikoliv vláda,“ myslí si ekonom.
O zdraví vládě nejde, chce sbírat hlavně politické body
Ekonom také připomněl fakt, že Češi jsou poměrně citliví na navyšování státního dluhu. „Myslím si, že klíčové, co je třeba si říci, je, že to různé navyšování těch či o něch poplatků a daní není primárně motivováno v řadě případů zdravotními ohledy, ale opravdu snahou nedopustit v ČR nějaké výraznější zadlužení, výraznější schodek české ekonomiky. Je to dané tím, že ekonomika zpomaluje a panuje reálná obava, že by deficit, tzn. i ten dluh, mohl být vyšší,“ uvádí ekonom Kovanda. Vláda se tím podle ekonoma částečně chrání i před míněním veřejnosti, která by mohla politicky reagovat na výši zadlužování.
Velice dobrou cestou, jak si naopak zajistit politické body pro strany, je navyšování peněz jednotlivým skupinám obyvatel. „V našem případě se jedná zejména o navyšování peněz důchodců,“ vysvětluje Kovanda. Spolu s tím dodává, že „pokud vláda chce přidávat penzistům a zároveň nechce větší dluh, tak musí brát peníze jinde." Proto koalice schválila nejen zdanění technických rezerv českých pojišťoven, ale také zvýšila poplatek za vklad do katastru nemovitostí a zvýšila daně za trvdý alkohol, hazard i cigarety. „O zdravotní ohledy tady vůbec nešlo. To by vláda musela zvednout daně také na pivo a víno,“ dodal Kovanda.
Schválený daňový balíček nyní míří do Senátu, který jej pravděpodobně vrátí zpět Poslanecké sněmovně. Pokud by veto Senátu Poslanecká sněmovna přehlasovala, zákony ještě musí podepsat prezident.
Dalibor Zítko
