Zjistěte, jak na ně! Cenné rady, jak mluvit se šéfem i vašimi dětmi podle typu jejich osobnosti
Dívka dělá obličeje Zdroj: pixabay.com
Máte pocit, že si nerozumíte s kolegou, nechápete, proč šéf odmítá poslouchat vaše dlouhé vysvětlování nebo vás pravidelně vytáčí, že jedno dítě je schopné udělat okamžitě, co po něm žádáte, a druhému to trvá mnohem delší dobu a ještě k tomu potřebuje instruovat? Není to nic, co by vás mělo znervózňovat. Nebo alespoň by vaše nervozita a „rozčílení“ neměly trvat dlouho. Do takových situací se totiž dostáváme všichni.
Je to logické, řada lidí, se kterými se denně potkáváme, má odlišné povahové rysy a chování. Občasným hádkám či křiku se zřejmě nevyhneme (někdy působí i jiné vlivy, jako je únava a podobně), nicméně podle odborníků na osobní rozvoj se dá mnoha konfliktům a problémům v komunikaci předejít tím, že si právě danou odlišnost uvědomíme a pochopíme, proč se tak ostatní chovají. S různými lidmi je tak vhodné mluvit jinak o stejné věci – pokud byste totiž hovořili a jednali s každým stejně, může být jedna a táž informace pochopena a vnímána úplně jinak v závislosti na tom, s kým mluvíte.
Čtyři základní typy lidí
Jak toho ale dosáhnout? Pomoci nám může zařazení našich blízkých a lidí, se kterými se pravidelně potkáváme, do určitých kategorií. Možností existuje víc, podle lektorky osobnostního rozvoje Moniky Hauptvogel z portálu Pohovor.eu je jednou z nejjednodušších například metoda DISC, která pracuje se čtyřmi základními lidskými temperamenty. V základu řeší, zda je člověk uzavřený (pomalejší, opatrnější) nebo otevřený (dynamický, rychlý v rozhodování), a zároveň, jestli je zaměřený víc na úkoly (plánování, dosahování cílů) nebo lidi (na prvním místě vztahy). Z kombinací těchto vlastností pak vzejdou ony čtyři různé skupiny, které se pro jednodušší představu znázorňují nejčastěji v kruhu za pomoci dvou os.
Zobrazení metody DISC
Můžete dosáhnout svého
Pokud poznáte tuto jednoduchou typologii osobností, uzpůsobíte komunikaci ostatním, bude pro vás svět pravděpodobně jednodušší. „Snáze se dohodnete, snáze zjistíte informace, které potřebujete, a když budu i trochu sobecká, tak díky této metodě si snadněji dokážete protistranu naklonit k sobě a dosáhnout tak toho, čeho potřebujete, ať už v práci, nebo osobním životě. Další důležitá věc je, že díky tomu dokážete zařadit i sami sebe, a lépe se tak poznat a pochopit. A to si myslím, že je neméně zásadní výhoda znalosti této metody,“ myslí si Monika Hauptvogel.
Stejný scénář pro každý typ
Zkuste se tedy zamyslet, jak se lidé ve vašem blízkém okolí chovají, co vám na nich vadí a co je pro jejich vyjadřování typické. Projděte si níže uvedené popisy. Podle nich si každého můžete zařadit do konkrétního typu – jak šéfa, tak partnera, tchyni či děti. A přistupovat ke všem v jedné skupině lze podle stejných doporučených pravidel, ačkoliv zrovna u dětí je vhodné také počítat s tím, že se v průběhu jejich dospívání může jednání i změnit, a je dobré na to umět zareagovat.
TYP OSOBNOSTI „D“ (dominantní)
Otevřený člověk inklinující k plnění úkolů. Tento člověk je silný v názorech, zaměřený na výsledek, sebevědomý, říká věci bez obalu. Rozený vůdce. Je velmi odhodlaný a neexistují pro něj překážky. Má pocit, že nepotřebuje rady někoho jiného, že všechno zvládne udělat sám. Nesnáší zbytečnosti. Špatně přijímá kritiku a názory ostatních. Je sám na sebe náročný, ale očekává to i od druhých. Miluje konflikty. Nezabývá se příliš minulostí, může se stát, že někoho urazí, ale vzápětí už na vše zapomene, ačkoliv druhý se situací stále trápí. Vy si neberte věci od něj vyřčené příliš osobně, jemu nedochází, že je svým chováním někdy hrubý a necitelný.
Takový typický šéf... Zdroj: pixabay.com
Co na něj platí?
- Pokud s takovým člověkem musíte komunikovat, nezatěžujte ho "omáčkami okolo" a jděte rovnou k věci.
- Vždy je třeba nejprve prezentovat pozitivní výsledky, pak až přejít k tomu horšímu.
- Málokdy je zajímá cesta – je zajímá cíl. Čas jsou peníze, takže jednejte jasně, stručně a věcně.
- Nabízejte alternativy, na správné řešení ale potřebuje přijít sám.
- Zákazy a příkazy na něj nefungují.
- Oponovat mu určitě můžete (tedy nemusíte mu rozhodně ustupovat), ale je třeba argumentovat logicky, reálně, přesně a pozitivně.
- A co platí při hledání nějakého řešení? „Tyto lidi určitě nekritizovat a neříkat, co mají dělat. Spíš vnuknout myšlenku, ostatní nechat stranou a silně podporovat to, co je pro nás důležité – je zásadní, aby to v závěru byl jejich nápad,“ doporučuje koučka. Podle ní jsou ve výsledku tito lidé paradoxně poměrně snadno ovlivnitelní, jen se musí vědět jak na to.
- Máte-li vychovávat dítě v tomto typu, dejte mu v domácnosti něco na starosti, aby mělo pocit důležitosti a vědělo, že v něj věříte a respektujete ho.
- Vhodné otázky a sdělení: „Jak to vidíš?“ „Co si myslíš o takovém řešení?“ „Na vyřešení této obtížné situace potřebuji pomoc někoho, kdo si ví vždy rady...“
TYP OSOBNOSTI „I“ (vlivný)
Otevřený člověk zaměřený na lidi. Je to bavič, veselá, kreativní nátura, potřebuje být středem pozornosti. Umí se výborně vyjadřovat, motivovat ostatní k lepším výkonům. Někdy ale mluví až moc, a někdy mluví i dřív, než si sdělení promyslí (to může vést k tomu, že někoho například nechtěně urazí). Neumí dlouhodobě plánovat, žije přítomností. Co bude za týden, příliš neřeší. Stále potřebuje nové výzvy a nové věci. Nevydrží ve stereotypu – dva dny za sebou stejné už jsou stereotyp. Dělá vše na poslední chvíli, to ale neznamená, že to neudělá. Nicméně pod tlakem je velmi výkonný a málokdy se vám stane, že nesplní termín, jen prostě před tím třeba dvě noci nespí.
Srdečný typ, který je rád středem pozornosti Zdroj: pixabay.com
Poznáváte v tomto popisu někoho z vašeho blízkého okolí?
- S touto skupinou je třeba mluvit přátelsky, neformálně a otevřeně. Jsou to velmi chytří a bystří lidé, kterým nemusíte nic opakovat dvakrát.
- Nicméně je vhodné, abyste hlídali téma komunikace, typ „I“ se totiž může snadno ztratit.
- Protože jsou schopni se velmi rychle a správně rozhodovat, nepotřebují být "utlučeni" fakty a dlouhými a obsáhlými informacemi. Jakmile se rozhodnou, nechtějí už se tím dále zabývat a chtějí jít k dalšímu tématu.
- Konflikty řeší spíš na pocitové úrovni a snaží se pochopit druhého pohled. Proto jim otevřeně řekněte, co vám vadí. Hlavně nesmíte mlžit a chodit kolem horké kaše.
- Týden dopředu ještě vůbec nereflektuje, že má něco dělat a ani ho to nenapadne a vůbec nemá cenu ho do toho tlačit.
- Snažte se upoutat jeho pozornost. Vhodné jsou sdělení typu: „Víš, co se stalo?“ „Mám novinku, tomu neuvěříš!“
TYP OSOBNOSTI „S“ (stálý)
Uzavřený člověk zaměřený na lidi. Opak osobnosti typu „D“. Je příliš hodný, srdečný, pro ostatní by se rozdal. Rodinný typ. Neumí říct „ne“, může být velmi zranitelný. Má rád stereotyp, nesnáší změny.
Nerad se sám rozhoduje, takže je snadno ovlivnitelný a dobře přijímá rozkazy – raději souhlasí s něčím, i když o tom není vnitřně přesvědčený.
Zároveň je ale také dost nedůvěřivý. Trvá velmi dlouho, než si vás pustí k tělu. Pečlivě si vybírá právě proto, že se bojí zranění a že s ním bude někdo mávat. Potřebuje cítit důvěru a podporu, zklamání neodpouští a nezapomíná. Záleží mu na budování dlouhodobého vztahu.
Vždy podá pomocnou ruku... Zdroj: pixabay.com
Jak si poradit s takovou osobností?
- Chce to trochu trpělivosti a postupně „olupovat jednu slupku za druhou“.
- Neskákejte takovému člověku do řeči a dívejte se mu při komunikaci do očí.
- „Tato skupina se chce konfliktům vyhnout a z nepříjemných situací bude utíkat. Jakmile je budete tlačit, raději utečou, než aby čelili problému. K rozhodnutí potřebují dostatek času a spoustu informací,“ popisuje Monika Hauptvogel.
- Snažte se komunikovat přátelsky, osobitě, nepoužívejte žádné kličky a náznaky.
- Ujistěte ho, že na řešení situace není sám, že mu s tím pomůžete.
- Protože miluje i pomoc ostatním, zkuste komunikaci zavádět tímto směrem: „Je jasné, že tohle pomůže řadě lidí...“
TYP OSOBNOSTI „C“ (svědomitý)
Uzavřený člověk zaměřený na úkoly. Je velmi spolehlivý. Miluje systém a organizaci. Vše si připravuje ideálně týden dopředu. Má velmi rozvinuté logické uvažování, je racionální a rád si přemýšlí o věcech o samotě. Nemá pochopení, když se lidé chovají nelogicky. Emoce nepouští ven, vše se odehrává uvnitř, může tak působit necitelně a nepřátelsky. Na vše se dívá z více úhlů, rád lidi opravuje a umí kritizovat, ale nemyslí to zle – jen má rád fakta, data, čísla a vědecké podložení. Potřebuje si vše zanalyzovat a důkladně a důmyslně promyslet. Například když si žena „C“ bude chtít koupit boty, půjde se na ně podívat třeba i pětkrát, než to všechno promyslí. Není tedy rychlý ani v rozhodování ani ve vyjádření – musí to mít nejprve vše podložené, promyšlené a zanalyzované, pak až přijde s návrhem, vyjádřením či rozhodnutím – nicméně pak už za tím stojí pevně jako skála.
Miluje fakta a čísla... Zdroj: pixabay.com
Jak na lidi v tomto typu?
- Působí studeně a chladně, tím pádem přátelské projevy moc nefungují. Raději se dívejte do papírů než jim do očí – to už je příliš přátelský projev.
- Jsou spíše zdrženliví, takže podání ruky je maximum, co zvládnou.
- Je s nimi potřeba striktně dodržovat čas a plán. Potřebují přesné a stručné odpovědi, stejně jako typ „D“ – zcela bez příkras a omáček okolo a okecávání. To je pro ně ztráta času.
- Jednejte s nimi na rovinu.
- Nechávejte jim při rozhodování dostatečný prostor, aby o věcech mohli popřemýšlet.
Role dělají člověka
Přijde vám, že jste sebe nebo vaše blízké zařadili do více typů? Může to tak být. Většina z nás má totiž dominantní kombinaci dvou skupin, jednu zhruba středně silnou a jednu poměrně velmi potlačenou. A během životních situací se to může i různě prolínat a krátkodobě měnit. „Také je důležité si uvědomit, v jaké situaci vy toho daného člověka znáte. Například vy vašeho šéfa pravděpodobně zařadíte do skupiny D, ale pro jeho manželku je on hlavně ve skupině S, protože ho zná jako milujícího partnera a otce dětí, a pro kamarády může být hlavně ve skupině I – kdy je to bavič a komediant,“ upozorňuje lektorka.
Pokud jsou jiní, je třeba k nim i jinak přistupovat... Zdroj: pixabay.com
Výchovu je vhodné přizpůsobit
Dobrým příkladem takové přístupu v komunikaci je výchova. Vzhledem k tomu, že záleží na typu člověka, nedají se podle Moniky Hauptvogel vychovávat dva rozdílní sourozenci stejně. Je vhodné volit jiná slova i způsob vyjadřování. Když například po dítěti „I“ budete něco chtít, stačí mu říct, ať to prostě udělá, ono si už samo najde svojí cestu, která bude třeba jiná než ta vaše, ale je potřeba ho podpořit v tom, co udělalo a pochválit ho. Zatímco dítě „C“ bude chtít znát více informací, jak to udělat, aby si s úkolem poradilo. Pokud mu řeknete – "nějak to udělej", dítě bude zmateno, ztraceno a zahnáno do kouta, a pak se v porovnání se sourozencem bude cítit neschopně. „Není to o tom, že by dítě „C“ bylo neschopné, jen potřebovalo větší předání informací a specifikaci úkolu. Jeho řešení pak bude pravděpodobně jiné než dítěte „I“, ale bude stejně dobré,“ uzavírá lektorka.
