Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dostanou Američané David Julius a Ardem Patapoutian. Zdroj: AP
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně Američané David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. V pondělí to oznámil stockholmský Karolínský institut.
Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.
Objevy obou vědců jsou podle Karolínského institutu využívány k vývoji léčby mnoha nemocí včetně chronických bolestí. „To opravdu prolamuje jedno z tajemství přírody,“ řekl tajemník Nobelova výboru Karolínského institutu Thomas Perlmann při oznamování vítězů. „Je to vlastně něco, co je zásadní pro naše přežití, takže je to velmi významný a dalekosáhlý objev,“ dodal Perlmann.
Tálibán mi chtěl zastřelit dceru. Hrozil jí kyselinou, říká otec nositelky Nobelovy ceny
Vyprávění Pákistánce Ziauddina Júsufzaie je odpovědí pro každého, koho by zajímalo, jaký může být život v Afghánistánu pod nadvládou Tálibánu. Teroristická organizace před jeho očima vraždila své odpůrce, usekávala jim hlavy. Zabít se v roce 2012 pokusila i Ziauddinovu 15letou dceru. Malála zázračně přežila, stala se světoznámou bojovnicí za práva dívek na vzdělání a o tři roky později obdržela Nobelovu cenu za mír.
Čerství laureáti Nobelovy ceny se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a kanálků Piezo. Pětašedesátiletý newyorský rodák Julius konkrétně použil kapsaicin, štiplavou látku z chilli papriček, k identifikování senzoru v nervových zakončeních, které v pokožce reagují na žár. O 12 let mladší Patapoutian, který se narodil v Libanonu, objevil v buňkách citlivých na tlak nový druh čidel, která reagují na mechanické stimuly v pokožce a vnitřních orgánech. Objevy obou vědců jsou podle Karolínského institutu využívány k vývoji léčby mnoha nemocí včetně chronických bolestí.
Byli překvapení a trochu šokovaní
Perlmann řekl, že dovolat se oběma oceněným před oficiálním vyhlášením laureátů nebylo jednoduché a podařilo se to teprve s pomocí jejich příbuzných. Když je pak zastihl, byli prý velmi překvapení a reagovali radostně. „Měl jsem na rozhovor s nimi jen pár minut, ale byli neuvěřitelně šťastní,“ řekl Perlmann. „A pokud mohu soudit, byli velmi překvapení a trochu šokovaní,“ dodal šéf Nobelova výboru.
Před objevy nebylo jasné, jak nervový systém teplotu a mechanické podněty proměňuje na elektrické impulzy, uvedl Nobelův výbor. David Julius na konci 90. let minulého století započal na Kalifornské univerzitě v San Francisku práci s kapsaicinem. Tehdy už bylo známo, že tato látka při kontaktu aktivuje receptory bolesti, ale nebylo jasné jak. Julius se svým týmem identifikoval gen, který činí buňky citlivými na kapsaicin. Další výzkum ukázal, že gen tvoří předlohu pro bílkovinu, která v buněčných stěnách zastává funkci iontového kanálu, tedy jakéhosi tunelu, který je důležitý pro vedení nervových signálů. Vědci tak identifikovali receptor bolesti reagující na bolestivý žár. Receptor později dostal označení TRPV1.
Patapoutian se zabýval především otázkou, jak tělo vnímá tlak a dotyky. Vědec, který od roku 2000 pracuje v biomedicínském výzkumném centru Scripps Research v kalifornském městě La Jolla, se svým týmem zkoumal buňky, které reagovaly elektrickými signály na dotyky pipetou. Vědci postupně vypnuli jednotlivé geny, dokud nenašli gen, který umožňuje vnímání hmatu. Také on vytváří iontový kanál, který dostal označení podle řeckého slova pro tlak piezo1.
Opravdová Sodoma a Gomora? Starověké město zničil zásah shůry, odhalili vědci
Je pověst o zničení biblických měst Sodoma a Gomora založená na reálné události? Podle vědců možná ano. Mezinárodní tým zkoumal oblast Tall el Hammam v dnešním Jordánsku, kde se ve starověku nacházelo jisté velké město. To ale bylo před několika tisíci lety zničeno. Badatelé nyní odhalili, že následkem zásahu z vesmíru. Na výzkumu se podílel i český odborník Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
O něco později následoval objev iontového kanálu piezo2, který je citlivý nejen na tlak, ale také umožňuje vnímání pohybu a pozice v prostoru. Oba receptory se podílejí na regulaci důležitých tělesných funkcí, jako jsou krevní tlak, dýchání nebo kontrola močového měchýře.
Spekulace o mRNA vakcínách
Loni Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter s Charlesem Ricem a Brit Michael Houghton za objevy, které přispěly k identifikaci viru hepatitidy C. Ocenění od roku 1901 dostalo 222 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám.
Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu. Nejstarším nositelem této ceny se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.
Před pondělním oznámením nových laureátů média spekulovala, že cenu za medicínu by mohli dostat vědci, kteří přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín proti nemoci COVID-19 a tím i k velmi rychlému vývoji vakcín proti covidu.
Nejvýznamnější ocenění v oboru lékařství je dotováno deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů korun). V úterý bude oznámeno, kdo získá cenu za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu. V pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír.
Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 11. října. Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.
