reklama

Tálibán mi chtěl zastřelit dceru. Hrozil jí kyselinou, říká otec nositelky Nobelovy ceny

Vyprávění Pákistánce Ziauddina Júsufzaie je odpovědí pro každého, koho by zajímalo, jaký může být život v Afghánistánu pod nadvládou Tálibánu. Teroristická organizace před jeho očima vraždila své odpůrce, usekávala jim hlavy. Zabít se v roce 2012 pokusila i Ziauddinovu 15letou dceru. Malála zázračně přežila, stala se světoznámou bojovnicí za práva dívek na vzdělání a o tři roky později obdržela Nobelovu cenu za mír.

reklama

Když jsem se ho na to před pár lety v Londýně zeptal, pákistánský učitel se pod tmavým, hustým knírem pousmál. Laskavě. Shovívavě. Chápavě.

„Pane Júsufzaii, myslíte, že se člověk rodí jako odvážný, nebo se odvážným stává až v průběhu života?“

Existuje jistě milion důmyslnějších otázek. Jenže zrovna v případě statečné rodiny z města Mingora to pro mě byla klíčová věc.

Júsufzaiovi si doma v nádherném údolí Swat dlouho žili jako v ráji, ani jeho ovládnutí Tálibánem v roce 2009 je zkraje nevystrašilo. Zdálo se, že houfy vousatých chlapisek sestoupily z hor s bohulibými úmysly.

„Tálibánci vzývali návrat ke zbožnosti. Ke kázni, k disciplíně. Na muže apelovali: Přestaňte kouřit, žvýkat tabák, užívat heroin nebo hašiš. Vybízeli k důkladnější hygieně. To zdánlivě dávalo smysl,“ vybavil si Ziauddin Júsufzai, který tehdy pracoval jako ředitel místní školy.

Jenže to netrvalo dlouho a místo dobře míněných rad se od radikálních islamistů začal ozývat nesmlouvavý řev. Ženy se najednou dostaly do problémů jen za to, že vyšly z domu. Dívky nesměly navštěvovat školy. Jejich snaha o vzdělání se veřejně označovala za obscénnost, třeba právě Ziauddinově dceři Malále hrozili za pouhé nošení školní uniformy vylitím kyseliny do tváře.

A bylo toho mnohem více: Lidé třeba nesměli poslouchat západní hudbu, sledovat filmy, tancovat. Radikálové rozkázali všem obyvatelům Mingory shromáždit veškeré televize, CD a DVD přehrávače na ulici, kde je speciální komanda spalovala.

Jeden z hlavních představitelů Tálibánu mulla Fazlulláh si někdy v té době navykl mluvit k Pákistáncům přes rozhlas. Otevřeně vyhrožoval všem, kteří se odmítnou podvolit. Nebyly to plané výhrůžky; hned několik Ziauddinových přátel ze dne na den navždy zmizelo, jiní byli postřeleni.

„Tálibánci začali vyhazovat do vzduchu policejní stanice, v noci nebo brzy ráno vtrhávali do domů obyčejných lidí a mnohé z nich prostě jen tak zabíjeli – jednoho zastřelili, druhému setnuli hlavu. Nebo nás pouze strašili,“ vzpomínal Júsufzai. „Jednou zastavili auto, ve kterém seděla Malálina kamarádka s rodiči. Ozbrojenci ukázali osazenstvu vozu useknutou hlavu jakéhosi muže a varovali: Pokud nám chcete vzdorovat, dopadnete taky tak.“

Ne všechny Pákistánce to pohoršovalo. Některým chuďasům imponoval nenadálý strach bohatých, označovali Tálibán za Robina Hooda 21. století. Jiní podlehli kouzlu Fazlulláhovy osobnosti. Na další dělalo dojem, že se po letech zhroutil systém opírající se do značné míry o korupci. Stejně jako fakt, že Tálibánci místo dosavadních nekonečně vleklých soudních sporů provázených úplatky vsadili na bleskurychlé tribunály, které vynesly verdikt do minuty; jednou popravu, podruhé veřejné zbičování.

Noví páni postupně zničili přes čtyři stovky škol. Patrolovali po městě v autech s kulomety, vyžadovali dodržování leckdy naprosto absurdního výkladu Koránu. Ziauddin o jednom takovém případě vyprávěl: To ozbrojenci donutili zdravotníky neprodleně zničit veškerou vakcínu proti dětské obrně, jelikož očkování podle nich odporuje víře.

„Američané chtějí s jeho pomocí učinit naše ženy neplodnými!“ křičeli vousáči s kalašnikovy v ruce.

Júsufzaiovi patřili k těm, jimž nové pořádky přišly barbarské. Přestože to v tu chvíli byl šílený risk, rozhodli se proti tálibánskému běsnění protestovat. Ziauddin na veřejných shromážděních, jeho dcera Malála na internetu. Tálibánci nejdřív oběma pouze vyhrožovali, 9. října 2012 to ale přišlo. Malála se vracela autobusem ze školy, když tlupa fanatiků zastavila provoz, vnikla do vozu a dívku zblízka postřelila.

Ziauddin zpětně přiznává, že nebezpečí podcenil.

„Že by chtěli mullovi lidé Malále ublížit? V tradičním paštunském postoji k životu je nepředstavitelné, že by někdo chtěl připravit o život ženu nebo dítě. To se nedělo ani v dávných feudálních bojích mezi kmeny. Je to proti našemu kódu cti,“ ubezpečoval.

A přece na to došlo.

Ten příběh už po celém světě vyprávěl mnohokrát. Kulka zasáhla mozek, Malála byla po útoku několik dnů v kómatu, z nejhoršího ji vytáhli až britští lékaři po převezení do Evropy. Následně se z ní stala globálně známá osobnost bojující za práva dívek na vzdělání, která vedle převzetí Nobelovy ceny za mír rovněž přednášela v OSN, povídala si s Barackem Obamou, s britskou královnou.

Zdá se nepochopitelné, že přežila. A nepochopitelný může být pro mnohé i fakt, že Júsufzaiovi po jejím zotavení v tažení proti Tálibánu pokračují.

Proto jsem se muže s dobráckými jiskřičkami v očích ptal na odvahu. Na to, kde se bere.

„Nejdůležitější je, když v něco skutečně věříte,“ odpověděl mi Ziauddin Júsufzai po chviličce rozmýšlení. „Víra je silnější než strach. Malála mi jednou řekla, že v každém životě někdy nastane moment, kdy si musíte vybrat, jestli zůstat potichu, nebo se ozvat. My jsme se taky mohli ze strachu schovávat, nedělat nic. Jenže jsme věděli, že je tu ještě jiná cesta: nezvolit pouhé přežívání. Pokud hluboce věříte v lidská práva a mravní hodnoty, pak se schovávat prostě nemůžete.“

Ještě na něco jsem se ho musel zeptat. Nedalo mi to.

„Kde se bere zlo? Co to musí být za člověka, aby byl schopný vystřelit na patnáctiletou dívku?“

Ziauddin tenkrát poprvé během našeho povídání malinko znejistěl. Zase si vzal chvilku na přemýšlení, pečlivě hledal slova. Jakmile konečně začal mluvit, hleděl mi celou svou rozmluvu pevně přímo do očí.

„Mou dceru nepostřelila žádná konkrétní osoba, ale ideologie,“ tvrdil. „Přepadli ji kluci, kterým nebylo ani dvacet. V Pákistánu a Afghánistánu se lidé zabíjejí většinou z pomsty, protože jim ti druzí taky vzali někoho blízkého. Tohle bylo jiné. Ti kluci měli vymyté mozky, vtlouklo se jim do hlavy, že Malála vystupuje proti islámu. A že jediné řešení je zabít ji. Zajímavé je, že Malála k nim ani nikdy poté nepocítila vztek, protože pravý islám nás učí lidskosti, rovnoprávnosti a odpuštění. S tálibánizací společnosti to nemá nic společného, hlásá pouze nerespektování základních lidských práv. Podle mého může být přemožena právě jen vzděláním, nikoli kalašnikovem.“

Je to přes pět let, co ke mně takhle hovořil. Malála mezitím vystudovala univerzitu v Oxfordu, dospěla v ženu. Žije v Británii, protože tálibánci celé její rodině i nadále vyhrožují smrtí. Je proč se jich bát – naposledy o svých schopnostech přesvědčili docela nedávno, jakmile po stáhnutí spojeneckých jednotek bleskově ovládli téměř celý Afghánistán.

Júsufzaiovi mají docela dobrou představu o tom, jak to tam teď vypadá.

„Afgháncům zabere mnoho let, než se z toho vzpamatují,“ prohlásila Malála v nedávném rozhovoru pro CNN.

Když jsem ji poslouchal, jako bych měl zase před sebou laskavý úsměv jejího kníratého otce. Jako bych se znovu a znovu ptal: Kde se bere zlo? Kde se bere odvaha vzepřít se mu?

Tagy:

Hlavní zprávy

Rekordní nárůst počtu nakažených ve školách. PCR testy odhalily oproti minulému týdnu dvojnásobek

Po pondělním testování ve školách se podle ministerstva zdravotnictví potvrdilo PCR metodou 16 627 případů nákazy koronavirem. Je to víc než dvojnásobek proti minulému týdnu. Mezi žáky odhalily PCR testy 15 178 nakažených a mezi pedagogy 1 449. Růst je podle úřadu důsledkem naprosté dominance nové koronavirové varianty omikron, jejíž podíl na všech nových nákazách už podle Státního zdravotního ústavu činí víc než 98 procent. Metoda PCR potvrdila výsledky zhruba 59 % pozitivních antigenních testů.

Sledujte ŽIVĚ Partii: Vypukla válka ve Sněmovně? Střetnou se Pekarová a Vondráček

Vládní strany si jdou s opozicí tvrdě po krku prakticky od první schůze nové Sněmovny. Hnutí ANO a SPD se nelíbí plánovaná novela pandemického zákona, obě uskupení by také chtěla větší zastoupení ve vedení dolní komory Parlamentu. Pětikoalice zase viní opozici z toho, že jí zbytečně hází klacky pod nohy. I o tomto tématu budou diskutovat v nedělní Partii šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec Radek Vondráček (ANO). V druhé části se pak uskuteční velká debata čtyř politiků na téma krize na Ukrajině. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Čeští skokané na lyžích odletí na olympijské hry bez hlavního trenéra Bajce. Má covid

Čeští skokané na lyžích se musejí minimálně v začátku olympijských her, které startují 4. února, obejít bez hlavního trenéra Vajsi Bajce, který má stále pozitivní testy na koronavirus. Do jeho pozice se posune asistent, jedenačtyřicetiletý Jan Matura, který ukončil aktivní kariéru v květnu 2017 a reprezentoval ještě s Romanem Koudelkou, nejstarším a nejúspěšnějším skokanem současného kádru.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.

V Pittsburghu se zřítil most krátce před návštěvou Bidena. Ten měl mluvit o údržbě silnic

V americké městě Pittsburgh se v pátek zřítil silniční most, a to jen pár hodin před návštěvou Joea Bidena. Prezident má ve městě hovořit mimo jiné o balíku investic do infrastruktury, který zahrnuje finance na údržbu silnic a mostů. Podle šéfa městských hasičů Darryla Jonese utrpělo deset lidí zranění, z nichž tři byli odvezeni do nemocnice. Nikdo však není v ohrožení života.

reklama

Domácí zpravodajství

Přijímací zkoušky 2022 PŘEHLEDNĚ: Kdy podat přihlášky a na co se připravit

Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.

Muž blízký Langerovi zřejmě bude policejním prezidentem. Komise ho doporučila, řekl Rakušan

Poradní komise doporučila vicepremiérovi Vítu Rakušanovi (STAN) jako budoucího policejního prezidenta současného náměstka policejního prezidia Martina Vondráška. Ministr vnitra to potvrdil ve vysílání CNN Prima NEWS. Vondrášek byl jediný kandidát, který se do nabídkového řízení přihlásil. Podle některých kritiků by však jeho jmenování mohlo způsobit politizaci policie.

reklama