Před 65 lety byla na trh uvedena první antikoncepce. Její cestu doprovázely kontroverze
Před 65 lety vstoupila na americký trh první hormonální antikoncepční pilulka – Enovid. Tento moment odstartoval revoluci, a to nejen v oblasti reprodukčního zdraví, ale byl také důležitým krokem směrem k ženské emancipaci. Ještě předtím, než se tak stalo, byl tento lék spojen s etickými problémy.
Jednou z hlavních hybatelek dění kolem antikoncepce byla americká feministka Margaret Sangerová. Její touha po spolehlivém a dostupném prostředku, který ženám umožní řídit jejich reprodukci, pramenila už z jejího dospívání.
ČTĚTE TAKÉ: Nemoc, která krade dech i normální život. Lidé ji zaměňují za astma, trpí jí tisíce Čechů
Narodila se totiž do irské katolické rodiny a její matka přivedla na svět jedenáct dětí a sedmkrát potratila. Její tělo bylo natolik vyčerpáno neustálými hormonálními změnami, že nakonec v pouhých padesáti letech zemřela na tuberkulózu a rakovinu děložního čípku. Podle deníku American Experience měla nad rakví své matky na svého otce vykřiknout: „Způsobil jsi to. Matka zemřela, protože měla příliš mnoho dětí.“
Čtěte také
Margaret v tu dobu bylo devatenáct let a zrovna se zapsala do programu pro ošetřovatelky na předměstí New Yorku. Pravidelně vídala bezmoc žen, především chudých imigrantek, které se pod tíhou nechtěného těhotenství uchylovaly k neodborným potratům v odlehlých uličkách. A byla to právě ona, kdo byl po těchto zpackaných potratech často přivolán, aby ženy zachránil.
Feministické snahy Sangerové
Tyto zkušenosti donutily Sangerovou jednat a v roce 1916 otevřela první kliniku pro plánované rodičovství. Ta měla několik odpůrců a Sangerová byla dokonce zatčena, ale ani to ji neodradilo. V roce 1921 založila Americkou ligu pro antikoncepci, následně Federaci pro plánované rodičovství, a další tři desetiletí strávila kampaní za zavedení bezpečné a účinné antikoncepce.
To se jí ale podařilo až na sklonku života, bylo jí už přes sedmdesát, ale stále nevzdávala svou naději po bezpečné a dostupné antikoncepční pilulce, potřebovala jen někoho, kdo se pro její nápady nadchne jako ona.
Její hledání skončilo v roce 1951, kdy se setkala s Gregorym Pincusem, lékařským expertem na lidskou reprodukci, který se projektu ujal. Brzy poté našla také sponzora výzkumu – dědičku International Harvester Katharine McCormickovou. Jejich spolupráce vedla ke schválení Enovidu, první perorální antikoncepce, Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v roce 1960.
Etická otázka
Za úspěchem v hledání účinné antikoncepce však stojí jeden paradox – dříve, než se léky staly symbolem svobody ženského těla, musely některé ženy o tuto svobodu přijít, léky se totiž musely otestovat. A jak zmiňuje deník The Washington Post – místo, kde se rozhodli tyto testy provést, představuje jednu ze zřídka diskutovaných kapitol v historii tohoto léku.
První rozsáhlé testování totiž proběhlo v rámci projektu sociálního bydlení v Portoriku a okamžitě vyvolalo kontroverzi. „Říká se tu, že tyto pilulky byly ve Spojených státech použity pouze u zvířat a ženám byly podávány pouze tady? Je to tak?“ tázal se tehdy výzkumníků jeden z novinářů. Ti to popřeli.
Čtěte také
Ve skutečnosti se skutečně o účincích léku vědělo jen málo. Lék sice prošel testy na krysách a králících a na malém vzorku žen v Rockově lékařské praxi v Massachusetts. Až v Portoriku však proběhla rozsáhlá aplikace, kdy medikament užívalo po dobu několika let až 1 500 žen.
Tři ženy zapojené do studií zemřely. Pitvy však nebyly provedeny, a proto není jasné, zda jejich úmrtí souviselo s testy.
Šlo o vykořisťování?
Podle historiků se však dá v jistém smyslu mluvit o vykořisťování. „Dáváte drogu, u které s jistotou nevíte, jaké budou její účinky,“ napsaly Margaret Marshová a její sestra Wanda Ronnerová v biografii jednoho z tvůrců pilulky, Johna Rocka, gynekologa proslulého svou prací v oblasti neplodnosti. „Na druhou stranu lidé, kteří se podíleli na jejím vývoji, skutečně věřili, že je bezpečná.“
Popisy žen ve studii navíc ukazují, že i když byly chudé a v některých případech negramotné, dychtily mít kontrolu nad plánováním své rodiny.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jste unaveni i po celonočním spánku? Čtyři varovné signály značící, že je čas vyhledat pomoc
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
