Boris Johnson

Francie hostila politický mítink s cílem vyřešit migrační krizi u Lamanšského průlivu, pozvánku pro britskou ministryni vnitra Priti Patelovou ale stáhla. Prezident Emmanuel Macron se totiž urazil po veřejném dopisu londýnského premiéra Borise Johnsona, ve kterém Brit radil, jak mají Francouzi s migrací bojovat a držet ji dál od britských břehů.

Celý svět děsí nová varianta koronaviru nazvaná omikron. Izrael kvůli ní zakáže na dva týdny vstup do země všem cizincům. Omezení pro cestovatele, která se týkají i očkovaných Čechů, chystá také Velká Británie a Švýcarsko.

Francie s Británií se pustily do křížku kvůli bobtnající migrační krizi u břehů Dunkerku. Ve středu se při snaze překonat Lamanšský průliv utopilo 27 migrantů. Britský premiér Boris Johnson zveřejnil dopis francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, ve kterém ho žádá, aby zamezil přílivu uprchlíků do Francie. Jenže to Paříž pobouřilo a z migrační krize se stala i krize mezistátní.

Projev britského premiéra Borise Johnsona na prominentní podnikatelské konferenci vyvolal všeobecné pobavení. Politik během proslovu zapomněl, co chtěl říct, a několik desítek vteřin listoval poznámkami. Poté publiku začal vyprávět, jak se mu líbilo v zábavním parku Svět prasátka Peppy, který navštívil.

Britská vláda se chystá v Anglii zakázat prodej plastových příborů a šálků na jedno použití ve snaze snížit množství plastového odpadu, který končí ve světových oceánech. Na Twitteru to v sobotu oznámil britský premiér Boris Johnson s tím, že kabinet bude v příštích 12 týdnech přijímat připomínky veřejnosti k chystané regulaci. Názor občanů chce znát rovněž k plánovanému budoucímu zákazu vlhčených ubrousků, filtrů od cigaret nebo malých plastových sáčků, v nichž se podávají například omáčky.

Přístup Velké Británie k boji s koronavirem se v letošním roce výrazně odlišil od strategií zemí ve zbytku kontinentu. Zatímco východní a pozvolna i západní Evropa přijímají kvůli nárůstu zaznamenaných případů infekcí nová opatření, Londýn chce, aby si občané zvykli žít s covidem jako s chřipkou. K tomu připravil masivní plán s názvem operace Rampdown (Snížení).

Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do „nouzového režimu“. Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na Twitteru napsala, že skutečná práce na záchraně klimatu se odehrává mimo zasedací sály. Konferenci shrnula slovy „Bla, bla, bla.“

Klimatický summit OSN ve skotském Glasgow je nejdůležitější politickou akcí roku. Škoda že to nikoho nezajímá. Státníci Ruska, Číny či Brazílie – tedy zemí, které se klíčovou měrou podílejí na znečišťování planety – se neobtěžovali do Británie přijet a dali světu jasně najevo, že z klimatických změn nechtějí mít těžké spaní. Evropa s Amerikou tak dostaly šanci ukázat, jak jsou v ekologickém boji bezzubé.

Fanoušci britského moderátora, režiséra a přírodovědce Davida Attenborougha jsou pobouřeni. Své rozhořčení dali najevo poté, co byl premiér Boris Johnson vyfotografován, jak sedí na klimatickém summitu OSN vedle pětadevadesátiletého veterána dokumentaristiky divoké přírody, aniž by měl na obličeji roušku. Na Johnsona navíc padlo podezření, že během konference usnul. Podobné faux pas již před ním řešil i americký prezident Joe Biden.

Policie označila páteční smrtelný útok nožem na britského konzervativního poslance Davida Amesse za teroristický čin. Počáteční vyšetřování odhalilo „možnou motivaci spojenou s islámským extremismem“, uvedla. Na místě činu byl zadržen 25letý muž, který je podle televize Sky News britským občanem somálského původu. Politici útok označili za útok na demokracii. Na místo incidentu v sobotu dorazil britský premiér Boris Johnson.

Vláda britského premiéra Borise Johnsona čelí ostré kritice za to, jakým způsobem nakládá s afghánskými uprchlíky. Operace Warm Welcome (vřelé přivítání), která měla za cíl Afghánce co nejlépe integrovat, podle kritiků zůstává daleko za očekáváním. Podle informací deníku The Guardian někteří uprchlíci dokonce žádají úřady, aby je poslaly zpět do sociálně nestabilního a ekonomicky rozvráceného Afghánistánu.

Až 90 procent čerpacích stanic ve velkých britských městech nemá palivo, napsala dnes agentura Reuters. Krizi v dodavatelských řetězcích, kterou způsobil nedostatek řidičů nákladních aut, umocnilo panické nakupování do zásoby. Za nedostatkem řidičů stojí více faktorů, včetně pandemie COVID-19 a odchodu Británie z Evropské unie. Důsledkem jsou výpadky v dodávkách různého zboží, včetně pohonných hmot nebo potravin pro supermarkety.