Byl mír mezi Ruskem a Ukrajinou na dosah ruky? Experti popsali, co Západ odmítl přijmout

Ukrajinská houfnice Bohdana v akci v Charkovské oblasti

OFF RECORD, Daniel Kaiser a Jan Marian

Byl mír na Ukrajině na dosah ruky? To tvrdil Vladimir Putin, když mával údajnou dohodou o ukončení bojů na jednání s lídry afrických států v červenci 2023. A byl to britský premiér Boris Johnson, kdo dohodu po svém náhlém příletu do Kyjeva torpédoval? Byli tehdy - zhruba šest týdnů od začátku války - ukrajinští a ruští vyjednavači v Istanbulu opravdu na cestě k ukončení bojů? O tom debatovali Daniel Kaiser z týdeníku Echo a náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian (STAN) v dalším díle videopodcastu Matyáše Zrna OFF RECORD.

Podle dohody se měla Ukrajina stát navždy neutrálním státem s výrazně omezenými ozbrojenými silami a bez možnosti navazovat vojenskou spolupráci se západními zeměmi. Fakticky měla rezignovat na znovuzískání Krymu a té části Donbasu, kterou Rusko okupuje od roku 2014. Ukrajina mohla usilovat o členství v EU a dohodu měly garantovat USA, Velká Británie, Francie, Čína a Rusko. Pro ukrajinskou armádu byl stanoven limit 85 000 mužů, 342 tanků a 519 děl. A nesměla mít žádné rakety.

Daniel Kaiser v podcastu OFF RECORD citoval vedoucího právního týmu ukrajinské delegace v Istanbulu Oleksandra Čalyje: „Byli jsme velice blízko, v půlce dubna, koncem dubna, ükončení války mírovou dohodou. Z nějakého důvodu byla odložena.“ Čalyj ale zároveň řekl, že bez bezpečnostních záruk Ukrajina bude muset být pevnostním státem a že nejlepší variantou pro Ukrajinu je vstup do NATO.

Právě pokus o vstup Ukrajiny do NATO byla podle Kaizra jedna z věcí, která zásadně přispěla k zahájení války. I vedoucí ukrajinské delegace Davyd Arachamija potvrdil, že pro Rusko byl nejdůležitějším požadavkem neutrální statut země.

Jan Marian ale ve videopodcastu OFF RECORD upozornil, že je nutno se na ruské kroky dívat v dlouhodobém kontextu porušených slibů a imperiální politiky. A to potvrzují i slova Arachamiji: „Nemohli jsme Rusům věřit, pokud jsme neměli opravdové bezpečnostní záruky. Nemohli jsme něco podepsat, všichni by si oddychnuli a oni by na nás zaútočili znovu, lépe připravení.“

Právě bezpečnostní záruky byly jedním z kamenů úrazu. Ono istanbulské komuniké by zavázalo západní spojence k ochraně Ukrajiny, jako by byla zemí NATO. Vzhledem k požadavku, aby Ukrajina v podstatě zrušila svou vlastní armádu, by takové spojenectví nevyhnutelně vyžadovalo, aby cizí země vyslaly na obranu Ukrajiny v případě budoucí války vlastní vojáky.

Oba hosté uznali, že takový závazek na sebe žádná západní země nevezme. Bylo právě toto sdělení, které přivezl do Kyjeva Boris Johnson? A nebo potopil skoro hotovou dohodu? Daniel Kaiser si myslí, že ano. Jan Marian ale varuje: „V diplomacii i když je dohodnuto devadesát procent, tak to na těch deseti procentech může ztroskotat.

Celý díl podcastu OFF RECORD najdete v úvodním videu tohoto článku.

Tagy: